Emanuel Mandler

Emanuel Mandler (1932, Třebíč – 2008, Praha) byl český publicista, předlistopadový disident a polistopadový politik. Původním vzděláním byl historik.

Po studiu na FF UK pracoval v letech 1962–1965 v časopisu „Dějiny a současnost“ a od roku 1964 byl redaktorem „Tváře“ – jediného nemarxistického kulturního časopisu z období 60. let, v němž se sešel s osobnostmi známými z polistopadové éry, mj. s Bohumilem Doležalem, Karlem Štindlem, Janem Sokolem či Ladislavem Hejdánkem. Předsedou redakční rady časopisu byl Václav Havel a v roce 1969 do Tváře přispíval i Václav Klaus.

Vydávání Tváře bylo komunistickým režimem zastaveno roku 1965. Na konci roku 1968 došlo k obnově Tváře, ale v polovině roku 1969 byl časopis definitivně zastaven a Emanuel Mandler nastoupil do práce v manuálních profesích posléze jako programátor. Nesměl oficiálně publikovat, své práce vydával pouze v samizdatu. Patřil mezi zakládající členy československého Helsinského výboru.

V září 1987 Mandler se skupinou dalších disidentů založil opoziční hnutí Demokratická iniciativa, jehož předsedou byl až do roku 1989. Od Charty 77 se odlišovala akcentem na politickopu práci a liberálním programem, který navazoval na politické myšlení Františka Palackého a T. G. Masaryka.

Krátce před pádem komunismu dne 11. listopadu 1989 požádala Demokratická iniciativa tehdejší ministerstvo vnitra o registraci jako politická strana. Československá demokratická iniciativa se pak během roku 1990 přejmenovala na Liberálně demokratickou stranu, původně šlo o všem o součást Občanského fóra. Mandler se stal roku 1990 předsedou LDS.
Společně s Bohumilem Doležalem byl Mandler kooptován do Federálního shromáždění za Občanské fórum a byl do FS zvolen i v prvních svobodných volbách v červnu 1990.

Během roku 1991 došlo v Liberálně demokratické straně k rozkolu, stranu se pokusila ovládnout Viktorie Hradská, ministryně pro mezinárodní vztahy české vlády, která se v listopadu 1991 stala při těsném a zřejmě i sporném hlasování novou předsedkyní LDS. Madlerova skupina ale odmítla s novým vedením spolupracovat a strana postupně zanikla.

Po odchodu z politiky Emanuel Mandler působil v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, účastnil se vydávání časopisu Soudobé dějiny a byl také členem redakční rady časopisu Střední Evropa.

Emanuel Mandler je autorem řady knih:

Nebát se a nekrást? (1998), Češi a Němci. Legendy, spory, realita. (2001), Benešovy dekrety. Proč vznikly a co jsou. (2002). Oba moji prezidenti. (2004).