Evropská unie (EU)

1. Základní informace

• Oficiální název: Evropská unie (EU)
• Datum založení: 1. listopadu 1993 (Smlouva o Evropské unii, Maastrichtská smlouva)
• Počet členských států: 27 (stav k roku 2024)
• Hlavní města: Brusel (Belgie), Štrasburk (Francie), Lucemburk
• Oficiální jazyky: 24 oficiálních jazyků
• Měna: Euro (€) – měna 20 ze 27 členských států (eurozóna)
• Vlajka: Modré pole se žlutými hvězdami uspořádanými do kruhu
• Hymna: „Óda na radost“ z Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena

2. Členské státy a přistoupení

Evropská unie začala jako projekt několika zemí západní Evropy a postupně se rozrostla na 27 členských států.

• Zakládající státy (1951):
• Belgie
• Francie
• Itálie
• Lucembursko
• Nizozemsko
• Německo (tehdy Západní Německo)
• Přistoupení dalších států:
• 1973: Dánsko, Irsko, Spojené království (UK)
• 1981: Řecko
• 1986: Portugalsko, Španělsko
• 1995: Rakousko, Finsko, Švédsko
• 2004: Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko (největší rozšíření)
• 2007: Bulharsko, Rumunsko
• 2013: Chorvatsko
• Spojené království (UK): Vystoupilo z EU 31. ledna 2020 (Brexit).

3. Historický kontext a výzvy

• Počátky integrace: EU začala jako ekonomická integrace, zaměřená na vytvoření jednotného trhu a posílení míru mezi evropskými zeměmi po druhé světové válce. Zakládající státy sdílely cíl zabránit dalším konfliktům, podporovat hospodářskou spolupráci a stabilitu.
• Výzvy integrace:
• Ekonomické rozdíly: Různá úroveň ekonomického rozvoje mezi členskými státy vyvolala problémy s kohezí. Například Řecko, Itálie a Španělsko se potýkaly s ekonomickými krizemi, které vedly k napětí mezi severními a jižními státy.
• Migrace: Masový příliv uprchlíků a migrantů v roce 2015 vyvolal krizi, která otestovala solidaritu mezi členskými státy a vedla k politickým třenicím ohledně přerozdělování uprchlíků.
• Brexit: Rozhodnutí Spojeného království opustit EU přineslo složitá jednání a ukázalo rozdílné názory na evropskou integraci. Brexit vedl k otázkám ohledně budoucnosti jednotného trhu a politické soudržnosti EU.
• Demokratické hodnoty: Země jako Maďarsko a Polsko čelily kritice kvůli obavám z ohrožování právního státu, médií a nezávislosti soudnictví. To vedlo k debatám o vnitřní soudržnosti a hodnotách EU.

4. Aktuální stav vybraných zemí

• Slovensko: Slovensko je stabilní člen EU a eurozóny. V posledních letech se Slovensko soustředilo na posílení své ekonomiky, zlepšení infrastruktury a snížení korupce. Slovensko podporuje evropskou integraci, ale je také součástí Visegrádské skupiny, která někdy zaujímá kritičtější postoj vůči určitým politikám EU, zejména v otázkách migrace.
• Maďarsko: Maďarsko pod vedením Viktora Orbána čelí kritice ze strany EU kvůli obviněním z omezování svobody médií, soudní nezávislosti a právního státu. EU zahájila proti Maďarsku řízení podle článku 7 Smlouvy o EU, což by mohlo vést až k omezení hlasovacích práv Maďarska v EU. Maďarsko však stále zůstává důležitým členem EU a těží z fondů EU, i když často zaujímá euroskeptické postoje.

5. Budoucnost Evropské unie

• Rozšíření EU:
• Potenciální kandidáti: Západní Balkán (Albánie, Severní Makedonie, Černá Hora, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Kosovo) a Ukrajina.
• Výzvy: Proces rozšíření je komplikovaný a vyžaduje splnění přísných kritérií, jako jsou stabilní instituce, respekt k demokracii, právnímu státu, lidským právům a tržní ekonomika. Západní Balkán čelí výzvám v oblasti korupce, národnostních konfliktů a politické stability. Ukrajina, po ruské invazi v roce 2022, dostala status kandidátské země, ale její členství závisí na ukončení konfliktu a na dlouhodobých reformách.
• Vztahy se Spojeným královstvím: Po Brexitu jsou vztahy EU a Spojeného království nadále důležité, zejména v obchodních otázkách, bezpečnosti a zahraniční politice. Obě strany pracují na udržování stabilních a konstruktivních vztahů, i když některé otázky, jako je protokol o Severním Irsku, zůstávají citlivé.
• Klimatická politika: EU si klade za cíl být globálním lídrem v boji proti klimatickým změnám. Evropská zelená dohoda (European Green Deal) si klade za cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, přičemž EU zavádí opatření k dekarbonizaci ekonomiky, podpoře obnovitelných zdrojů energie a ochraně životního prostředí. Tento cíl však vyžaduje značné investice a spolupráci mezi členskými státy.
• Ekonomické a politické výzvy: EU čelí tlaku na ekonomickou transformaci směrem k digitalizaci a udržitelnosti, a to v kontextu globální konkurence s USA a Čínou. Interní politické rozdíly mezi členskými státy, včetně otázek týkajících se migrace, právního státu a rozpočtu, nadále představují výzvy pro soudržnost Unie.

6. Naplňování původních cílů EU

• Jednotný trh: Úspěšně zavedený, umožňuje volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Nicméně některé aspekty, jako je digitální trh a harmonizace daňových politik, stále vyžadují další práci.
• Měnová unie: Zavedení eura bylo úspěšným krokem, ale rozdíly v ekonomické politice a situace v eurozóně (např. řecká dluhová krize) ukázaly na potřebu hlubší fiskální integrace.
• Společná zahraniční a bezpečnostní politika: I když EU usiluje o společné postoje v zahraniční politice, rozdílné zájmy členských států někdy vedou k nejednotnosti a slabší pozici na globální scéně.

7. Závěr

Evropská unie je jedinečný projekt, který má za sebou významné úspěchy, ale i výzvy. Její budoucnost závisí na schopnosti členských států nacházet společné řešení problémů a posilovat integraci. Výzvy, kterým EU čelí, jako jsou geopolitické konflikty, migrace, ekonomická nerovnost a klimatická změna, vyžadují odvážné a koordinované kroky. Budoucí integrace nových členských států, zejména ze západního Balkánu a potenciálně Ukrajiny.