Ruská federace – Rusko
Základní informace
Oficiální název: Ruská federace (Российская Федерация)
Zkrácený název: Rusko
Hlavní město: Moskva
Rozloha: 17,1 milionu km² (největší země světa podle rozlohy)
Počet obyvatel: Přibližně 146 milionů (2023)
Oficiální jazyk: Ruština
Měna: Ruský rubl (RUB)
Státní zřízení: Poloprezidentská federativní republika
Prezident: Vladimir Putin (od 2012; předtím prezident 2000-2008)
Premiér: Michail Mišustin (od 2020)
Nezávislost: Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991
Vlajka: Trikolóra – tři horizontální pruhy v barvách bílá, modrá a červená
Historie
Rané dějiny a vznik Ruského státu
Historie Ruska sahá až do 9. století, kdy na území dnešního Ruska vznikl Kyjevský stát, který se stal základem ruské státnosti. Po jeho rozpadu ve 12. století se rozvíjely různé ruské knížectví, z nichž Moskva se stala nejmocnějším. V 15. století bylo Moskevské knížectví základem pro vznik centralizovaného Ruského státu.
Ruské impérium
V roce 1547 byl Ivan IV. (Ivan Hrozný) korunován prvním carem Ruska, čímž bylo založeno Ruské impérium. V následujících staletích se Rusko rozšiřovalo na východ a sever, až se stalo největším státem na světě. V 18. století za vlády Petra Velikého došlo k významným reformám a modernizaci země, včetně založení nového hlavního města Petrohradu.
Sovětský svaz
Po bolševické revoluci v roce 1917 a následné občanské válce se Rusko stalo základem nově vzniklého Sovětského svazu (SSSR) v roce 1922. SSSR se stal jednou z hlavních světových velmocí a soupeřem USA během studené války. Sovětský režim byl poznamenán totalitní kontrolou, masovými represáliemi, ale také významnými technologickými a vojenskými úspěchy, včetně vítězství v druhé světové válce a vyslání prvního člověka do vesmíru.
Rozpad Sovětského svazu a vznik Ruské federace
V roce 1991 se Sovětský svaz rozpadl, což vedlo ke vzniku nezávislé Ruské federace. Boris Jelcin se stal prvním prezidentem nového ruského státu. Devadesátá léta byla pro Rusko obdobím ekonomického kolapsu, politické nestability a válek na Kavkaze.
Moderní období
V roce 2000 se stal prezidentem Vladimir Putin, který stabilizoval zemi, ale zároveň centralizoval moc a omezil politické svobody. Rusko pod Putinovým vedením obnovilo svou roli na mezinárodní scéně, ale také čelilo kritice za potlačování opozice a lidských práv, a za svou agresivní zahraniční politiku, včetně anexe Krymu v roce 2014 a zapojení do konfliktu na východní Ukrajině.
V roce 2022 Rusko vyvolalo rozsáhlý ozbrojený konflikt na Ukrajině, který vedl k jedné z největších válek v Evropě od druhé světové války. Ruská invaze začala 24. února 2022 a měla za cíl rychlé ovládnutí Ukrajiny, avšak setkala se s tvrdým odporem ukrajinských sil a masivní mezinárodní kritikou a sankcemi.
Počet obyvatel
Rusko má přibližně 146 milionů obyvatel (2023), což ho řadí mezi nejlidnatější země světa. Obyvatelstvo je rozděleno mezi mnoho etnických skupin, přičemž největší skupinou jsou etničtí Rusové (přes 80 %). V zemi žijí také významné menšiny, jako jsou Tataři, Ukrajinci, Baškirové, Čečenci a další.
Prezidenti Ruské federace
- Boris Jelcin (1991–1999)
- Funkční období: 10. července 1991 – 31. prosince 1999
- Popis: Boris Jelcin se stal prvním prezidentem Ruské federace po rozpadu Sovětského svazu. Jeho vláda byla charakterizována ekonomickou transformací, která zahrnovala rozsáhlou privatizaci, ale také hlubokou ekonomickou krizí a politickou nestabilitou. V roce 1993 Jelcin násilně potlačil pokus o puč parlamentu, což vedlo k přijetí nové ústavy, která posílila prezidentské pravomoci. Jelcin odstoupil z funkce na konci roku 1999 a jmenoval Vladimira Putina jako svého nástupce.
- Vladimir Putin (2000–2008)
- Funkční období: 7. května 2000 – 7. května 2008
- Popis: Vladimir Putin, bývalý důstojník KGB a premiér pod Jelcinem, se stal prezidentem po Jelcinově rezignaci. Jeho první dvě funkční období byla poznamenána stabilizací ekonomiky, centralizací moci a posílením státní kontroly nad klíčovými sektory. Putin také obnovil ruský vliv na mezinárodní scéně, ale jeho vláda byla kritizována za autoritářské tendence a omezení politických svobod.
- Dmitrij Medveděv (2008–2012)
- Funkční období: 7. května 2008 – 7. května 2012
- Popis: Dmitrij Medveděv, blízký spolupracovník Vladimira Putina, byl zvolen prezidentem v roce 2008, zatímco Putin se stal premiérem. Během Medveděvova funkčního období došlo k určité liberalizaci v oblasti ekonomiky a justice, a k posílení modernizačních iniciativ. Medveděv však byl široce vnímán jako figura v rámci „tandemu“, kde Putin zůstával skutečnou mocí v zemi.
- Vladimir Putin (2012–dosud)
- Funkční období: 7. května 2012 – současnost (s očekávaným koncem mandátu v roce 2024, pokud se nerozhodne kandidovat znovu)
- Popis: Putin se vrátil na prezidentský úřad v roce 2012 po změně ústavy, která prodloužila prezidentské období z 4 na 6 let. Jeho návrat byl provázen rozsáhlými protesty, které byly potlačeny. Putinova další funkční období byla charakterizována rostoucí autoritářskou kontrolou, anexí Krymu v roce 2014, podporou separatistů na východní Ukrajině, zhoršujícími se vztahy se Západem a zahájením války na Ukrajině v roce 2022. Putin je také odpovědný za ústavní reformy v roce 2020, které mu potenciálně umožňují zůstat u moci až do roku 2036.
Právo a právní systém
Ruský právní systém je založen na civilním právu, které má kořeny v právní tradici kontinentální Evropy. Na vrcholu právního systému stojí Ústava Ruské federace, která byla přijata v roce 1993. Soudní systém zahrnuje Ústavní soud, Nejvyšší soud a soudy nižší instance.
V praxi je ruský právní systém často kritizován za nedostatečnou nezávislost soudnictví, politickou korupci a selektivní spravedlnost, kde jsou rozhodnutí soudů ovlivňována vládními zájmy.
Ekonomika
Historie ekonomiky
Ruská ekonomika prošla dramatickými změnami od centralizovaného plánovaného hospodářství během sovětské éry k tržní ekonomice po roce 1991. Privatizace v 90. letech vedla k vzniku mocných oligarchů, ale také k hluboké ekonomické krizi, kdy miliony Rusů upadly do chudoby.
Současná ekonomika
Dnes je ruská ekonomika smíšená, s významnou rolí státu v klíčových sektorech, zejména v energetice. Rusko je jedním z největších producentů ropy a zemního plynu na světě, což je hlavním zdrojem příjmů státního rozpočtu. Ruská ekonomika je také silně závislá na vývozu surovin, což ji činí zranitelnou vůči kolísání cen na světových trzích.
Ruská ekonomika čelí dlouhodobým výzvám, jako jsou nízká diverzifikace, sankce uvalené Západem po anexi Krymu, demografické problémy a korupce. Ekonomický růst byl v posledních letech pomalý, ale vláda usiluje o modernizaci infrastruktury a snížení závislosti na ropě a plynu. Invaze na Ukrajinu v roce 2022 vedla k dalším sankcím a ekonomické izolaci, což zhoršilo již tak složitou ekonomickou situaci.
Politika
Rusko je poloprezidentskou republikou, kde prezident má velmi silnou exekutivní moc. Prezident jmenuje premiéra, který je odpovědný za vládu. Politický systém je charakterizován centralizací moci, kde vládní strana Jednotné Rusko dominuje státní dumě (dolní komoře parlamentu).
Vladimir Putin, který je u moci od roku 2000, je hlavní politickou silou v zemi. Jeho vláda je známá autoritářským stylem, potlačováním politické opozice, kontrolou médií a omezováním občanských práv.
Ruská zahraniční politika je zaměřena na posílení ruského vlivu v postsovětském prostoru, Blízkém východě a dalších klíčových regionech. Západní sankce a rostoucí napětí s NATO a Evropskou unií jsou hlavními výzvami pro ruskou diplomacii.
Válka na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v roce 2022, vedla k rozsáhlým mezinárodním sankcím, izolaci Ruska na globální scéně a k jedné z největších humanitárních krizí v Evropě od druhé světové války. Tento konflikt způsobil rozsáhlé škody na ukrajinské infrastruktuře, vysoký počet obětí mezi civilisty a vojenskými silami a vedl k masové migraci uprchlíků z Ukrajiny.
Rusko čelí ostré kritice z mnoha zemí a mezinárodních organizací za porušování mezinárodního práva, lidských práv a za použití síly vůči suverénnímu státu. Konflikt také významně ovlivnil globální energetický trh, potravinovou bezpečnost a geopolitickou stabilitu v Evropě.
Navzdory mezinárodnímu tlaku a sankcím Rusko pokračuje v konfliktu, který má dalekosáhlé důsledky nejen pro Ukrajinu, ale i pro samotné Rusko, jeho ekonomiku, společnost a postavení ve světě.