Premiér Babiš se rád řídí průzkumy veřejného mínění, ale jen těmi, které dokáže využít k vlastní propagandě. Mezi ně jistě nepatří zjištění, podle kterého většina občanů nevěří vládě, že by je podpořila v současné krizové situaci. Podnikatelé zase poukazují na rozpor mezi jejími slovy a realitou.
Hospodářská komora zveřejnila výsledky dvou na sobě nezávislých šetření, která příliš nehrají do karet současné marketingové kampaně vlády, jak skvěle zvládá nástrahy pandemie koronaviru. Z těchto průzkumů vyplývá, že si to značná část veřejnosti nemyslí a chová k současnému počínání vlády značnou nedůvěru.
Rozpor mezi slovy a činy
Výzkum Asociace komunikačních agentur poukázal na propastný rozdíl mezi vládou veřejně deklarovanou a fakticky realizovanou pomocí lidem a firmám poškozeným zásahy státu během nouzového stavu. Více než dvě pětiny respondentů jsou přesvědčeny, že pompézně avizovaná vládní podpora v celkovém objemu 1,2 bilionu korun ekonomice nepomůže.
Co je však pro premiéra Andreje Babiše a jeho tým ještě méně povzbudivé, téměř 70 procent lidí vládě nevěří, že jim spolu s dalšími státními orgány reálně pomůže vymanit se z potíží, které jim kvůli pandemii a zavedeným mimořádným opatřením vznikly nebo teprve vzniknou.
Tato skepse vychází z realistického pohledu na věc, kdy na povrch vyplouvá nefunkčnost nebo těžkopádnost vládních programů. Některé z nich musely být okamžitě korigovány, jelikož se jejich původní verze zcela minuly účinkem.
Myslí vláda vážně mediální proklamace?
„Vláda bude muset přesvědčit veřejnost, že své mediální proklamace myslí vážně. Zatím jí většina příliš nevěří. Nezapomínejme, že veřejný prostor už je dnes plný příběhů, které ukazují, že dosáhnout na proklamovanou podporu se žadatelům nedaří,“ komentuje výsledek výzkumu Marek Hlavica, ředitel Asociace komunikačních agentur.
Tyto příběhy z praxe doplňuje druhé šetření Hospodářské komory mezi 800 živnostníky a firmami. Podnikatelé u vládních programů nejčastěji kritizují administrativní složitost, nejednoznačnost zadání, chyby v pokynech a nulovou zpětnou vazbu ze strany úředníků.
Nejhůře hodnoceným počinem státní podpory se staly úvěrové programy COVID (I, II) z dílny ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, organizované přes Českomoravskou záruční a rozvojovou banku (ČMZRB).
Čekání bez odpovědi
O neutěšenosti tohoto projektu svědčí skutečnost, že žádný z komentářů oslovených podnikatelů nebyl čistě pozitivní. A to ani od těch výjimečných „šťastlivců“, kteří na úvěry po dlouhém čekání dosáhli.
Zklamáním bylo hlavně to, jak bombasticky tento program prezentuje vláda v čele s ministrem Havlíčkem, a jak funguje v praxi. Největším problémem je pro respondenty skutečnost, že na vyplněnou žádost nedostali žádnou odpověď (46 procent žadatelů o úvěr v programech COVID I či II).
Mnohdy jim ani nebyl oznámen důvod zamítnutí jejich žádosti. Odpovědi byly totiž vygenerovány automatem. A ani poté, co se opakovaně obrátili na banku, se v naprosté většině případů nedozvěděli, proč jejich žádost neuspěla.
Podnikatelé považují tato fakta až za urážlivá už jen proto, že vyplnění žádosti a spojená administrativa byly časově velmi náročné. Za vše hovoří výběr reakcí respondentů.
Výběr reakcí
„Po měsíci přišla automatická odpověď z COVID I, zamítnuto pro formální chybu. COVID II po 14 dnech zamítnutí pro formální chybu. Ani v jednom případě nás nikdo nekontaktoval s doplněním nebo možnou opravou.“
„COVID I a II nepomůže firmám, které rozjely podnikání v minulých dvou letech, mají ztráty z počátku podnikání a letošní letní sezóna měla být první naplno zisková.“
„ČMZRB jsem požádala o úvěr 19. března. Potom jsme dostali pořadové číslo žádosti s tím, že máme čekat, až nás bude kontaktovat bankovní poradce. 17. dubna mi už čekání přišlo příliš dlouhé, tak jsem přes jejich webové stránky odeslala dotaz, jak to bude dál. Odpověď mi přišla ten samý den: ‚Prostředky již byly zcela vyčerpány, a proto musíme Vaši žádost vyřadit z dalšího hodnotícího procesu.‘“
„Zkušenosti máme za naše klienty, kterým jsme se snažili žádat o úvěry COVID I a II. Bohužel prezentace vlády, že to budou prostředky pro ty potřebné (restaurace a hotely), jsou velmi plané, žádná banka těmto subjektům nechce půjčovat.“
Zlomek slíbené podpory
K tomu lze dodat, že dosud kladně vyhodnocených žádostí o úvěry COVID jsou řádově stovky, což zdaleka neodpovídá masivnímu záchrannému kruhu stovek miliard korun, který vláda údajně vrhá stovkám tisíc poškozených firem a živnostníků, z nichž většina přišla ze dne na den o veškeré příjmy.
O dramatickém rozdílu mezi finanční pomocí, kterou podnikatelskému sektoru přislíbila vláda, a realitou svědčí i průběžná bilance hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské. Zatímco ministryně financí Alena Schillerová hovoří o 216 miliardách korun přímé pomoci, k 28. dubnu bylo vyplaceno jen 13,2 miliardy korun (programy Pětadvacítka, COVID a Antivirus na část mezd zaměstnanců).
Zatímco v Německu, Rakousku nebo Velké Británii dostanou firmy přímou státní podporu na účet často ještě v den, kdy o ni požádají, u nás je čeká byrokratická anabáze s nejistým výsledkem. Mezitím mnohým firmám trvá povinnost platit povinné náklady za situace, kdy jim od poloviny března nepřišla na účty ani koruna.
Sankce a pokuty trvají
Vyplňování složitých formulářů s často nesmyslnými požadavky mnohé podnikatele odradí předem, pro řadu dalších jsou jen marnou ztrátou času. To však státní byrokracii nestačí. Na rozdíl od zahraničí, kde úřady v době pandemie ulevují oslabeným firmám sankce za nedodržení běžných povinností, u nás to neplatí.
Jak upozorňuje server BusinessInfo, české úřady nelení a i nyní posílají firmy ke dnu statisícovými nebo milionovými pokutami, často jen za formální prohřešky. Na potřebu zmírnění sankcí v krizové situaci upozorňuje i Hospodářská komora. Marně.
Z výše uvedených důvodů se výsledkům šetření nelze příliš divit. To však vládě nebrání hlásat pravý opak a sázet na to, že pořád existuje dostatečná množina lidí, kteří jí uvěří.