Miloš Zeman a Petr Fiala FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Kdy Česká republika bude mít vládu s důvěrou dolní komory parlamentu? Přestože pětice koaličních stran má v poslanecké sněmovně jednoznačnou většinu a neměl by tak být problém oproti některým jiným vládním kabinetům z předchozích volebních období důvěru získat, stále není jasné, kdy se vlády s důvěrou poslanců a poslankyň dočkáme.
Sněmovní volby se odehrály už na začátku října, tedy před sedmi týdny, a prezident republiky Miloš Zeman ještě stále nejmenoval ani nového premiéra, natož aby bylo na dohled hlasování poslanecké sněmovny o vyslovení důvěry vládě. Naděje, že se toho dočkáme v tomto roce, se neustále zmenšuje a začíná být takřka nulová. Přitom Česká republika by co nejdříve potřebovala vládu opírající se o čerstvý mandát z voleb, a to zvlášť v aktuálním krizovém období, ve kterém se nacházíme.
Nejasnosti panují i okolo samotného jmenování Petra Fialy premiérem, které komplikuje to, že prezident Miloš Zeman byl pozitivně testován na covid, takže by měl být v izolaci, která se se jmenováním předsedy vlády zřejmě vylučuje, byť prezidentská kancelář se stále tváří, že počítá s tím, že Petr Fiala bude premiérem v neděli jmenován.
Otázka je, jak to bude se jmenováním zbytku vlády a posléze s hlasováním o vyslovení důvěry kabinetu v dolní komoře parlamentu. Podle předsedy občanských demokratů Petra Fialy je vládní pětikoalice připravena převzít vládu k 16. prosinci. Budoucí premiér zdůraznil, že jakýkoli posun za polovinu prosince by byl nedobrou zprávou.
Vzhledem k současné situaci a také k tomu, co všechno by se do onoho 16. prosince mělo stihnout, se však vůbec nelze spolehnout na to, zda hlava státu novou vládu do onoho data jmenuje. Jednak vše ztěžuje to, že prezident Zeman byl pozitivně testován na covid, a ještě více pak jeho požadavek sejít se se všemi kandidáty na ministerské posty.
Riziko dalšího odkladu
Potom je tady samozřejmě ještě prezidentovo odhodlání jednoho z kandidátů na ministra vůbec nejmenovat. To rovněž může vše zdržet a zkomplikovat. A to i z toho důvodu, že pořád existuje riziko, že kvůli jednomu jménu Miloš Zeman nebude chtít jmenovat vládu jako celek.
Vyplývá to totiž z toho, co prezident prohlásil 17. listopadu v rozhovoru pro TV NOVA: „Ale abych nebrzdil ustavení vlády jako celku, protože když vetujete byť jediného ministra, vetujete tím celou vládu, poradím Petrovi, aby tento rezort buď obsadil sám, anebo tím pověřil některého z členů vlády, koneckonců Karel Havlíček byl také dvojministr, že?“
Když to všechno sečteme, existuje nemalé nebezpečí, že se nové vlády s důvěrou dočkáme až někdy v únoru příštího roku, zvlášť pokud se prezident neumoudří a bude dělat problémy kvůli jmenování jednoho z ministrů. Jediná naděje tedy je, že si to prezident vzhledem k celkové nejisté situaci, ve které bychom si co nejdříve zasloužili novou vládu, rozmyslí a nebude dělat drahoty a novou vládu jmenuje do 16. prosince.
Petr Fiala by na něj v tomto ohledu měl apelovat, aby schůzky s kandidáty na ministry ideálně odložil a nechal až na pozdější dobu a novou vládu jmenoval přednostně i bez nich, nebo je alespoň maximálně uspíšil, a také aby nezdržoval nástup vlády kvůli jednomu ministrovi. Nakonec, když se podíváme na to, jak to bylo se jmenováním první Babišovy vlády po volbách v roce 2017, tak vidíme, že tehdy to šlo relativně rychle.
Trocha dobré vůle
Kabinet byl jmenován 13. prosince, ovšem volby se nekonaly 8. a 9. října jako letos, nýbrž až 20. a 21. října. V aktuálním případě se rovněž nelze vymlouvat na to, že vše zdržela jednání o vzniku vládní koalice, protože ta šla jako po másle. Jediným zádrhelem byl doposud prezidentův zdravotní stav a tím druhým, který se rýsuje na obzoru, je Zemanova svévole a snaha zasahovat do složení vlády a potřeba scházet se se všemi kandidáty na ministry v situaci, kdy to vzhledem k prezidentově pozitivitě pravděpodobně nepůjde.
Navzdory všem zdržením však není příliš vysoká pravděpodobnost, že nástup vlády s důvěrou poslanecké sněmovny se odehraje výrazně později, než tomu bylo v některých případech v minulosti. Druhá Topolánkova vláda tak dostala důvěru až 19. ledna 2007, přičemž volby se tehdy uskutečnily již 2. a 3. června 2006.
Ještě hůře na tom byla druhá Babišova vláda, minulé volby se konaly 20. a 21. října 2017 a kabinet Andreje Babiše získal důvěru až 11. července 2018. Také u Sobotkovy vlády to trvalo celkem dlouho, než ve sněmovně důvěru obdržela. Volby byly 25. a 26. října 2013 a dolní komora jí důvěru vyslovila až 18. února 2014.
Česká republika však potřebuje politickou stabilitu a jakákoli nejistota v této době je velmi škodlivá. Proto je nutné, abychom měli novou vládu s důvěrou poslanecké sněmovny co nejdříve. Při troše dobré vůle ze strany prezidenta Miloše Zemana bychom ji mohli mít ještě letos, a i když se to už zřejmě nestihne, hlava státu by měla udělat vše pro to, aby se tak stalo nejpozději na samém začátku příštího roku.
