
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura FOTO: FORUM 24 / Аlеոа Spálеոská
FOTO: FORUM 24 / Аlеոа Spálеոská

GLOSA / Aby vůbec nějakou inteligenci ve svých řadách vydolovalo, muselo SPD sáhnout po té umělé. Předseda Tomio Okamura a po něm věrný následovník Radek Koten sdíleli na sociálních sítích speciální vlastenecké video právě z dílny AI. Jenže to dopadlo jako vždy.
„Nový song o silných poutech k domovu, k lidem, k naší zemi. Sentimentální? Možná. Ale láska k vlasti není klišé – je to síla, která nás drží pohromadě a motivuje do akce. Tahle země není jen místo na mapě. Je to srdce, které bije v každém z nás. Poslechněte si ji teď a dejte vědět, jestli ve vás vzbudila stejné emoce jako v nás!“ uvedli oba představitelé SPD tento „skvost“.
Koten se zřejmě obával, co by na přílišnou iniciativu předseda řekl, a tak celý text zkopíroval včetně srdíčka, několika dalších emotikonů a samozřejmě nezbytné české vlaječky. Bez ní by to přece bylo málo vlastenecké.
Jenže… Na první poslech je jasné, že pár akordů na kytaru a harmonikové sólo nesesadí z trůnu nejen takovou Bohemian Rhapsody, ale že nemá ani na kolotočářské popěvky o Poupatech či pití coly. A že text je natolik stupidní, že dávné vyznání Olivie Žižkové „já volím SPD“ vypadá v porovnání s tímto klenotem jako báseň od Vladimíra Holana či Jaroslava Seiferta.
„Píseň“ osloví zřejmě skutečně jen skalní „vlastence“. A to hlavně tím, že během dvou a čtvrt minuty zazní celkem devatenáctkrát slovo český. Maně si vzpomínám na dvojici Šimek a Grossmann a jejich povídku, v níž vytvořili verše „jsem Slovanka jsem, mám ráda svou zem. Kdo ji nemaj rádi, hodíme ho s báni“. Jenže zatímco Š+G si dělali bohapustou legraci, okamurovci to myslí smrtelně vážně.
Ale popořadě. Umělá není jen melodie a text, ale celý doprovodný videoklip. Ten připomíná všechno možné, ale to asi jeho tvůrci neplánovali. I těch vlasteneckých chyb je tam trochu moc – odkdy se třeba pije v Čechách pivo z tupláku? Ostatně celá scéna s pitím piva připomíná spíše reklamu na Oktoberfest. O „krojích“, jež se v díle objevují, také nelze říct, že by byly české či moravské. Je to takový průřez rumunským folklorem notně říznutým kostýmy z pohádek Zdeňka Trošky.
Ovšem za vrcholnou scénu, při které nezůstane jediné vlastencovo oko suché, považuji zařazení samotného pana předsedy, či spíše jeho avatara, jak si jej představuje umělá inteligence, drnkajícího při západu slunce na kytaru. Teskně hučí Okamura, tedy vlastně Niagara…
Samozřejmě nesmí chybět plakát s chirurgem z dovozu, který je dokonce rozpohybován.
Technická poznámka na konec. Barevné provedení je přesně v duchu kýčovitých fotografií, kterých umělá inteligence generuje miliony a jimiž někteří lidé zaplavují sociální sítě. To by ještě šlo přejít mávnutím ruky. Ale scény, kdy hráčce na akordeon prochází ruka měchem, další hráč na tahací harmoniku k ní má přidělaný krk z basové kytary, přece museli i lidé z SPD při schvalování vidět. Napadá mě jediné vysvětlení, klip dělal sám pan předseda v tichu svého kulatého pokoje, a tak si nikdo netroufne ani pípnout.
Ponechme raději stranou dojemnou scénu, kdy u chaloupky (spíše však jakéhosi hobitího příbytku) nevychází kouř z komína, ale ze střechy. Třeba chtělo SPD zavzpomínat na legendární film Hoří, má panenko.
A malé upozornění na závěr, když už se „vlastenčí“ o jazyce, proč se zpívá „mám rád českej jazyk“? Že by ve snaze přiblížit se svým méně „gramotnejm“ voličům?