Jihočeský kraj si nechal vypracovat vlastní studii promořenosti novým koronavirem. Podle předběžných výsledků, které kraj ohlásil minulý pátek, mělo mít protilátky proti nemoci 5 až 10 procent Jihočechů. Jenže deset procent pozitivně testovaných neznamená deset procent nakažených, říká pro iROZHLAS.cz psychometrik Hynek Cígler z Masarykovy univerzity.

Čísla z Jihočeského kraje způsobila určitý zmatek, jak na tom tedy ohledně nákazy vlastně jsme: „K hodně překvapivému závěru míří testování promořenosti populace proti COVID-19 v Jihočeském kraji. Koronavirus bez příznaků ve skutečnosti prodělalo výrazně víc lidí, než kolik ukázaly výsledky plošného testování populace. Kraj definitivní výsledky své studie na 2000 testovaných lidech z okresů Písek a Strakonice zveřejní až příští týden. Ale už ty předběžné ukazují, že nemoc mělo víc než pět procent z nich, aniž o tom vůbec věděli. Přitom podle celostátního testování se imunizace v české společnosti na COVID-19 pohybuje v řádech jednotek promile, což by znamenalo, že nemoc prodělalo velice málo lidí.“ (Seznam Zprávy, 15. května)

Podle Hynka Cíglera je chyba v tom, že u předběžných výsledků, které autoři studie oznámili, chybí výpočetní operace – korekce proti chybovosti použitých testů.

Vysvětluje, co to znamená: „Pro použité testy, kterými jsou podle autora studie Anti-SARS-CoV-2 ELISA IgA, uvádí jejich distributor spolehlivost u zdravých osob kolem 88 až 92 procent. Když to řeknu ve velké zkratce: i kdyby v celém vzorku populace, který testovali, nebyl ani jeden nakažený, tak se dá očekávat, že až 10 procent lidí bude identifikováno jako falešně pozitivních v důsledku chybovosti toho testu. Takže pět až deset procent je prostě výsledek chybovosti testů.“

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Chybovost by sama o sobě nevadila, když se s výsledky bude pracovat: „I když máte nějakou chybovost, dá se poměrně snadno dopočítat, kolik je skutečně nakažených. Potřebujete k tomu znát tři čísla: podíl pozitivně testovaných; senzitivitu – tedy pravděpodobnost, s jakou test odhalí skutečně nakaženého člověka; a specificitu neboli pravděpodobnost, s jakou korektně rozhodne, že zdravý člověk je zdravý.

Pokud je třeba senzitivita 90 procent, ukáže test u 10 procent nakažených, že nakažení nejsou. Tohle není u testů na protilátky problém, senzitivitu mají zpravidla vysokou. Schopnost odhalit nemoc se postupně zvyšuje a po nějakých 21 dnech od nákazy je pravděpodobnost chyby blízká nule. Problém u testů na protilátky, které se běžně používají, je se specificitou. Pokud například dosahuje 90 procent, u 10 procent nenakažených mi test nepravdivě řekne, že nakažení jsou.“

Podle Cíglera je tedy možné, jsou-li známy oba parametry a pozorovaný počet pozitivně testovaných, skutečný počet nakažených jednoduše korigovat. „Korekce na základě těch dvou čísel je nejjednodušší a pro výpočet orientačních čísel postačuje.“

Ohledně jihočeské studie má ještě další výhrady: „Je k ní poměrně málo informací, ale podle toho, co jsem dohledal, tvořili polovinu z 2000 testovaných dobrovolníci a polovinu zástupci exponovaných povolání, jako třeba hasiči, prodavačky, řidiči a podobně. Takže v žádném případě nemůžeme mluvit o náhodném vzorku, který je pro projekci na celou populaci klíčový… Je otázkou, co přesně znamenají předběžné výsledky. Pravděpodobně ta data ještě budou čistit, vážit a podobně. Chyba je v tom, že na základě předběžných výsledků rozporují vládní studii. Oznámili prostě počet pozitivně testovaných místo toho, aby udělali korekci, která je pro někoho na deset sekund.“