Dlouhý a těžkopádně formulovaný text o dvaasedmdesáti slovech poněkud připomínající rébus. Takový je hlasovací lístek pro nedělní řecké referendum o návrhu věřitelských institucí a s ním souvisejících úsporných opatření. Navíc netradičně a návodně nabízí jako první možnost zaškrtnout „ne“ a pak teprve „ano“, všímají si světová média.
Celý text otázky zní: „Měl by být přijat návrh dohody předložený 25. června euroskupině Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem, sestávající ze dvou částí tvořících celý návrh? První dokument nese název ‘Reforms for the completion of the current programme and beyond’ (Reformy nutné pro dokončení nynějšího programu a pro další období) a druhý ‘Preliminary debt sustainability analysis’ (Předběžná analýza dluhové udržitelnosti)“.
Oba zmíněné dokumenty nezní o moc stravitelněji než sám text, soudí BBC. Zatím také zůstává otázkou, jak chce s jejich obsahem řecká vláda voliče seznámit. „Budou v hlasovacích místnostech lidem k ruce světově uznávaní ekonomové?“ ptá se BBC žertem.
„Vzdávám to,“ řekl listu Financial Times (FT) šestačtyřicetiletý Atéňan Giorgos Alavanos, který se živí jako hlavní účetní. „Kdo mimo bankovní sektor ví, co znamená ‘analýza dluhové udržitelnosti’, natož kdo může říct, jestli to schvaluje,“ dodal.
Další kontroverze
Kontroverzní je podle BBC i fakt, že lístek nejprve nabízí možnost ‚Neschvaluji (ne)‘, což prosazuje vláda Alexise Tsiprase, a až poté ‚Schvaluji (ano)‘. „To je neobvyklý formát,“ soudí Katie Ghoseová, výkonná ředitelka britské společnosti pro volební reformu. V případě řeckého referenda by podle ní byla namístě otázka v podobě „měl by být návrh přijat?“ místo „schvaluji nebo neschvaluji“.
BBC v této souvislosti připomíná, že Kanada tento typ matoucích otázek předkládaných veřejnosti postavila mimo zákon. Po dvou dlouhých a komplikovaných referendech o nezávislosti Québeku v roce 1980 a 1995 nová norma říká, že otázka musí být položena jednoznačně: „Chcete nezávislost, ano nebo ne?“
Atény navíc uspořádaly referendum s takovou rychlostí, že ani jedna ze stran neměla čas předložit veřejnosti své argumenty, podotýká Ghoseová.
„Chceme zůstat v Evropě? A nebuďme směšní: o tom to referendum je,“ řekl v řecké televizi někdejší řecký ombudsman a pozdější politik Giorgos Kaminis. Proevropskému táboru, tedy především prounijním stranám a řecké podnikatelské komunitě, zbývá na kampaň už jen pár dnů.
„Musí to být kampaň, která vtáhne občanskou společnost. Je to na ní, a také na proevropských politicích, aby řekli lidem, že jde vlastně o hlasování o euru,“ řekl FT jeden z řeckých podnikatelů. Pro zachování eura je podle průzkumů asi 65 procent Řeků.
Podle FT referendum navíc doprovázejí technické problémy. Například není jisté, zda tiskárny stihnou vychrlit téměř 16 milionů hlasovacích lístků – nemluvě o jejich distribuci na odlehlé ostrovy nebo do horských vesnic. Kvůli referendu budou ode dneška na týden zavřeny soudy, což umožní několika tisícům soudních zaměstnanců přihlásit se jako dobrovolníci pro dohled nad hlasováním.
