Záliby některých českých médií v antiuprchlicke rétorice už si všimli i v cizině. Na serveru economist.com byl 13. září zveřejněn článek, který začíná známým případem televize Prima. 7. září 2015, několik dní poté co se Německo rozhodlo otevřít své hranice pro desítky tisíc žadatelů o azyl, kteří uvízli na své migrační trase do Evropy, proběhla schůzka v TV Prima. Tam byli redaktoři Jitkou Obzinovou, šéfredaktorkou zpravodajství, upozornění na to, že uprchlíci by měly být líčení především jako hrozba. Bylo jim řečeno, že zvykem je, že management něco jako Bůh a Bohu se neodporuje.
Zdroj: Hlídací pes
Nahrávka z porady se dostala na veřejnost. Článek konstatuje, že poselstvím tohoto sdělení je, že je nutné nebýt objektivní a tlačit na politiky a uzavřít hranice. Jak řekl jeden z přítomných žurnalistů, migranti jsou lidská masa, ne individua. Podle autora není žádným překvapením, že většina médií v České republice i jinde ve střední a východní Evropě drží senzacechtivou antiimigrační linku ohledně uprchlické krize. To, co je tady nového, je, jak bezostyšně vedení redakce diktovalo, jakým způsobem o uprchlících referovat.
Polovina akcií této sítě je ve vlastnictví Ivana Zacha, podnikatele, který stojí blízko populistickému levicovému prezidentovi země Miloši Zemanovi. Článek uvádí, že Zeman byl v Evropě vždy nejvíce paranoidním oponentem uprchlíků a TV Prima je v souladu s jeho linii.
„Schůzka v TV Prima nebyla jen záležitostí jedné české mediální organizace, která se rozhodla rozvířit veřejnou hysterie ohledně uprchlíků, bylo to okno do toho, jak je utvářeno veřejné mínění ve střední a východní Evropě pomocí stále těsnějšího napojení politiků, dobře propojených podnikatelů a mediálních skupin, které kontrolují. Západní mediální skupiny hrály velkou roli ve financování nového nezávislého tisku v bývalých zemích sovětského bloku po pádu komunismu, ale od finanční krize v roce 2008, když padly zisky z reklamy, se cizí investoři stáhli. Německé vydavatelské skupiny Verlagsgruppe Handelsblatt a WAZ, britská Northcliffe a švédská skupina Bonnier, švýcarský vydavatel Ringier – ti všichni rozprodali všechny aktivity v regionu, byli výrazně nahrazeni lokálními majiteli, z nichž mnozí mají politické ambice.“
„V České republice je propojení médií obchodu a politiky nejlépe reprezentováno Andrejem Babišem, ministrem financí a miliardářem, který vlastní dva z největších deníku v zemi a rozhlasové stanice. TV Prima je vlastně jedno z posledních prodloužení cizího vlastnictví: švédská mediální skupina vlastní polovinu akcií, ale pan Zach má větší každodenní kontrolu. Zach věnoval většinu svého bohatství na privatizaci Investiční a poštovní banky, která proběhla, když byl Zeman premiérem. Dnes Zeman pravidelně vystupuje ve zpravodajských a diskusních pořadech televize Prima, kde se s ním obvykle příznivě zachází. Na tvrzení českého tisku, že toto spojení ovlivňuje jejich vysílání, TV Prima říká, že nikdy nekomentuje spekulace.“
Economist dále připomíná, že v Maďarsku je politický Vzestup premiéra Viktora Orbána souběžný s nákupem významného deníku Magyar Hírlap. Podnikatel Gabor Selesz ho koupil v roce 2005, noviny byly dříve ve vlastnictví Ringieru. Szelesz nahradil liberální redakci a také založil kabelovou televizní stanici Echo TV a oba subjekty poskytují Orbánovi příznivé reference.
V Rumunsku jsou politické strany závislé na vysílání místních televizních baronů, kteří používají své kanály, aby trestali nepřátele. Mnoho mediálních pracovníků čelí vyšetřování ohledně úplatkářství, vydírání a praní špinavých peněz v případech, které mají politické vazby. Freedom House nazval tuto situaci špínou.
V Polsku je nejdůležitější televizní zpravodajská síť především ve vlastnictví státu. Od té doby, co převzala loni moc strana Právo a spravedlnost, strana změnila mediální zákon a naplnila státní televizi a rádio loajálními osobami. Také se zdá, že mají být potrestány kritické soukromé sdělovací prostředky. Gazeta wyborcza, největší liberální deník, tvrdí, že jeho příjmy z reklamy v tomto roce klesly o 15 procent a vládu obviňuje ze ztráty vládní reklamy. To vše má zlověstný dopad na nezávislý tisk. Loni Polsko spadlo na 47. místo na indexu tiskové svobody Reportérů bez hranic a Maďarsko patří na 67. hned za Malawi.
Bez zásahu politicky motivovaný z médií by bylo veřejné mínění ve střední a východní Evropě náchylné k nepřátelství vůči migrantům také, konstatuje Economist, média ale pomáhají rozdmýchávat plameny. Po celý minulý rok Zeman pěstoval ostrou antimigrační rétoriku a tvrdil, že Muslimské bratrstvo koordinuje tok uprchlíků. TV Prima se držela trendu a zveřejnila špatně přeložené interview, aby ukázala, že uprchlíci jsou nevděční a prohlašuje, že do Evropy míří 150 milionů migrantů. Stanice patří k nejsledovanějším v zemi. Průzkum veřejného mínění zjistil, že opozice vůči přijímání uprchlíků skočila mezi zářím 2015 a únorem letošního roku z 50 procent na 65 procent. Ve zprávě vydané v červnu český regulátor vysílání zjistil, že tón stanice se dramaticky změnil právě po zmíněném setkání v září 2015. Odsoudil také to, že vysílání nevěnuje větší pozornost perspektivám uprchlíků samotných a popisuje je spíše jako zdroj problémů.
