Slabomyslnost není vynálezem 21. století, hlupáci existovali vždy. Ve století internetu a facebooku však hloupost získala křídla. Když něco žvanil pologramotný čeledín, zůstalo sdělení mezi hnojištěm a čeledníkem. Když podobný čeledín žvaní ty stejné nesmysly dnes na sociálních sítích, má dobrou šanci, že se problábolí až do poslanecké sněmovny. Pan poslanec Volný je toho dobrým příkladem.
Bohužel ono žvanění má nejen velký rozsah, ale i velmi nebezpečné téma. Když hlupáci na seně žvanívali o psychotropních chemtrails, kterými nás práškují z letadel, nic se nedělo. Když ti samí hlupáci žvaní v době pandemie na facebooku o škodlivosti očkování a obtěžují na veřejnosti lidi, co nosí roušky, jde o život. A nejen těm hlupákům.
Svobodomyslný, nikoli slabomyslný
Seděl jsem ve své oblíbené open-air kavárně a slunil se. Přikráčel muž penzijního věku se dvěma vnoučaty a z pleše visícím copánkem svázaným ze stařecky tenkých vlasů do podoby myšího ocásku. Došel asi tři metry ode mě a začal vykládat, že je mu divný, že jsem byl vždycky svobodomyslný, ale nosím roušku. Odpověděl jsem, že jsem byl vždycky svobodomyslný, ale nikoliv slabomyslný.
Děti, se kterými byl na vycházce, si šly pro limonádu, a dědoušek měl pré. Sedl si k vedlejšímu stolu a pokřikoval na mne. Po chvíli hulákání mi vysvětlil, že na rouškách je v návodu napsané, že chrání jen před bakteriemi, a že mi to může ukázat, protože si to vyfotil. Dychtiv zápletky jsem jej vyzval, aby mi to tedy ukázal.
To nečekal. Zabořil se do mobilu a několik minut předstíral, že hledá nějakou fotku. Mrmlal při tom, jak má těch fotek hodně a nemůže se v tom vyznat, aby nějak zamluvil, že si ten svůj vyfotografovaný argument vymyslel. Když brblal dostatečně dlouho, aby si myslel, že už je jím vyfantazírovaná fotka zapomenuta, mobil zase zastrčil a začal na mne znovu pokřikovat.
Když jsem ho požádal, aby mne nechal na pokoji, ještě přidal, a uklidňovat ho musel až barman. Něco mu říkal – a dědoušek s copánkem na něj vykřikoval, jak jsem zlý, že nosím roušky a nechci se od něj nechat poučovat, nadával mi a pištěl, že jsem taková svině, že bych na něj klidně zavolal i policii. A v tom se nepletl. I barman jej ujistil, že se neplete, a že pokud mne bude otravovat i nadále, tak na něj skutečně tu policii zavolám.
Dědoušek s copánkem chvíli přemýšlel, přestal obtěžovat a nadále se věnoval svým vnoučatům, co mezitím přišla s limonádou. Mně ovšem poskytl ukázkový příklad jednoho z idiotů, co svým chováním a slabomyslnými předsudky pravděpodobně způsobí na podzim tohoto roku další vlnu umírání na covid-19. Značnou část jeho pokřikování totiž tvořily protesty proti vakcíně. A já kolem sebe stále častěji slyším středověké bludy o tom, jak očkování škodí, či dokonce – když jde o úplné magory – že s vakcínou dostanou očkovaní lidé i čip od Gatesoroše. Tihle pitomci odmítající z předsudečných pověr očkování neohrožují ovšem jen sebe, ale nás všechny.
Vysvětlení profesora Flegra
Profesor Jaroslav Flegr napsal tentýž den facebookový post, ze kterého cituji: „Kdyby byli očkovaní všichni lidé, epidemie by vyhasla a mutanty by vůbec nemohly vznikat, případně by vítězily mutanty, které se v těle infikovaných množí natolik pomalu a škodí tak málo, že nespustí připravenou imunitní odpověď. Virem by sice bylo infikováno stále dost lidí, ale škodilo by jim to většinou málo nebo vůbec. Když však významná část lidí očkována nebude, budou prosperovat dva jiné typy mutací. Budeme jim říkat rezistenti a virulenti.
Že budou vznikat rezistenti – mutanti, na které nebudou současné vakcíny působit – je asi každému jasné. Když se některé mutantě podaří pozměnit právě to místo proteinu, proti kterému je nasměrována imunitní odpověď dnešních vakcín, aby se na něj vakcinací vzniklé protilátky nemohly vázat, bude se moci vesele šířit i u očkovaných osob.
Každý parazit si ve své evoluci optimalizoval virulenci – nastavil si pomocí mutací takovou rychlost množení v těle pacienta, která mu umožňovala maximalizovat počet jedinců, které v průměru nakazí jeden nakažený za svůj život (tzv. základní reprodukční číslo). V očkovaném člověku se však virus množí pomaleji, protože část nově vznikajících virů likvidují protilátky. Virus na to reaguje tím, že si prostřednictvím mutací zvýší rychlost množení v infikovaném jedinci. Nově si tak optimalizuje svou virulenci na populaci, ve které převládají očkovaní. Tím se jednak mírně zhorší průběh nemoci u očkovaných (zejména těch, kteří nebudou očkovaní oběma dávkami), ale především se výrazně zhorší průběh nemoci u neočkovaných. Jestliže do současnosti podlehlo covidu 30 tisíc osob z 1 665 tisíc pozitivně testovaných, tedy zhruba každý padesátý pacient s covidem, potom po rozšíření virulentů to může být mezi neočkovanými třeba každý dvacátý.“
Bojovníci ohrožují okolí
Bojovníci proti očkování tedy ohrožují nejen sebe. Když se nějaký bojovník proti vakcínám nakazí a umře, mohlo by mi to být vcelku jedno. Ale jen do doby, kdy hlupáci, co odmítli očkování, zahltí zdravotní systém a učiní jej nedostupným i pro lidi, kteří se nechovali hlupácky, nechali se očkovat, a nyní mají nějaký jiný zdravotní problém. Nebude je kam dát do nemocnice, nebude kapacita na zdravotní prevenci jako v roce 2020, kdy virus řádil poprvé, budou se – opět jako v roce 2020 – odkládat odložitelné zákroky, takže nevinní nemocní budou déle trpět, a nádory, cukrovky i HIV pozitivita se budou nacházet později, než kdyby lékaři nebyli zahlceni „vlastenci“, hrdě odmítajícími vakcínu.
To je nepřímé ohrožení.
Antiočkovací hrdinové však budou své okolí ohrožovat i přímo. Ony totiž ty rezistentní mutace nemusí vzniknout v neočkovaném jedinci v Brazílii či Indii, ale přímo v našem českém odpírači. Třeba v tom dědouškovi s copánkem, co mne obtěžoval, až zasahoval personál. Pokud bude neočkovaných – ze stejně stupidních bludů, jaké šplouchaly z toho gentlemana s copánkem – třeba třicet procent, tak je pravděpodobnost vzniku rezistentní mutace skutečně řádově vyšší, než kdyby neočkovaných odpíračů byla tři procenta. A pak už může jít o krk i mně samotnému bez ohledu na to, že očkovaný jsem.
Dědoušek (chytrý po Klausovi) s velkou pravděpodobností na podzim covid chytí. A pak existuje pravděpodobnost, že v něm následkem jeho vakcinační indolence vymutuje mutanta viru, co obejde moje očkování, a jeho hloupost odnesu i já. Připomínám, že i když pacient covid přežije a neodnese si z něj celoživotní následky, už jen sama nemoc a postcovidový syndrom je značnou zátěží.
Ať si to zaplatí!
Lékařská péče je u nás hrazená ze zákonem nařízeného zdravotního pojištění. Proto je hrazená jak léčba covidu-19, tak očkování proti němu. Domnívám se však, že od momentu, kdy se každý může objednat na očkování zcela bez překážek, by se léčba covidu u lidí, kteří se očkovat nenechali, neměla proplácet.
Z cigaret a alkoholu – které těžce ničí zdraví – se platí tučná spotřební daň. Takže na svou léčbu si kuřáci přispívají při koupi každé krabičky cigaret či paklíku tabáku. Za antivakcinační kydy se žádná daň neplatí. Takže neočkovaní, kteří na podzim – kdy k nám dle názoru úplně všech expertů nemoc znovu dorazí – dostanou covid, by si měli léčbu platit sami. Nyní se jí mohou „na pojišťovnu“ sami vyhnout, či alespoň zásadně snížit riziko vážného průběhu. Pokud je jim jejich vlastní antivakcinační slabomyslnost tak cenná, že neváhají odmítat vakcínu a ohrožovat nejen sebe, ale i okolí, tak ať si léčbu nemoci, které se odmítli vyhnout očkováním, zaplatí.
Nevím, proč by se mělo čerpat z peněz zdravotních pojišťoven na lidi, kteří si svou předsudečnou bezohledností způsobili nemoc sami a nezaplatili spotřební daň z bludu jako já z cigaret. Čili na podzim by měly dle mého názoru nemocnice neočkované pacienty s covidem-19 léčit výhradně v režimu samoplátce.