Číňané si i nadále počínají v Tibetu velmi brutálně. Tibetský lid masakrují a utlačují. Právě nyní, v den 60. výročí povstání tibetského lidu, na jehož konci byl brutální zásah čínských komunistů, je dost možné, že v Tibetu vznikají další protesty. Lidé v České republice jsou s Tibeťany dlouhodobě solidární. Dalajláma navštívil mnohokrát Českou republiku. Poprvé ho Václav Havel pozval již v roce 1990. O těžké situaci Tibeťanů, o Zemanovi a o tom, jak může pomoci každý z nás, promluvil v rozhovoru pro FORUM 24 Lukáš Eršil ze spolku Lungta, který organizuje akci Vlajka pro Tibet v ČR a Tibeťanům dlouhodobě pomáhá.

Jaký je vývoj akce Vlajka pro Tibet? Přibývají radnice vyvěšující vlajku Tibetu, nebo naopak ubývají?

K akci Vlajka pro Tibet se v České republice 10. března připojí nejméně 812 obcí, měst, městských částí nebo krajůPočet radnic dlouhodobě roste. Kampaň „Vlajka pro Tibet“ vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě s cílem poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu. Česká republika se ke kampani připojuje pravidelně od roku 1996. Tehdy se zapojily 4 radnice. V loňském roce kampaň v ČR podpořilo vyvěšením tibetské vlajky 737 obcí, měst, městských částí nebo krajů. Do akce se zapojí tradičně i několik desítek škol.

Praha se po letech rozhodla vlajku opět vyvěsit. Jak změnu hodnotíte?

 Výraz podpory z pražského magistrátu okupovaným a neustále perzekuovaným lidem v Tibetu samozřejmě vítáme. Praha je významným místem v otázce záchrany tibetského národa. Vždyť v Praze se uskutečnila celosvětově první oficiální návštěva Jeho Svatosti Dalajlamy s úřadující hlavou státu. Václav Havel tak v Praze otevřel zástupci tibetského lidu cestu do těch nejvyšších politických kruhů, např. i Bílého domu.  Praha v minulosti zažila sebeupalování jako protest proti komunistické diktatuře. Dle mého názoru je povinností vedení města v době svobody alespoň symbolicky podpořit národ, který ze zoufalství zopakoval Palachův a Zajícův čin 151x…

 

Jaký je současný stav v Tibetu? Uvolňují Číňané sevření, nebo naopak přitvrzují?

V Tibetu byly v posledních letech výrazně zesíleny kontroly internetu, médií a sociálních sítí (často ve jménu „národní bezpečnosti“). Díky technologiím jsou Tibeťané sledováni doslova na každém kroku. Kamery mají schopnost rozeznat obličeje, kontrolují se dokumenty, telefony. Velké množství policistů v ulicích není nic neběžného.

Záměrné ničení tibetské kultury a omezování náboženské svobody je obrovské. Příkladem může být násilné převzetí buddhistického institutu Larung Gar čínskými úřady. Důsledkem je nucené vystěhování téměř 5000 mnichů a mnišek a zbourání značné části institutu. Zakazují se nejrůznější tibetské tradiční náboženské oslavy. Tibeťané nemohou používat své státní symboly, například tibetskou vlajku, státní znak. Za vyvěšení tibetské vlajky jim hrozí až několikaleté tresty vězení. Zakázané jsou také obrázky dalajlamy nebo pančhenlamy. Dochází k diskriminaci tibetského jazyka (na úřadech, v nemocnicích a většině škol je úředním či vyučovacím jazykem čínština) a v důsledku cílené migrace čínských obyvatel na území Tibetu také k diskriminaci rasové. Tibeťané se tak stali menšinou ve své vlastní zemi, problémem je také velké znevýhodňování Tibeťanů oproti Číňanům (na úřadech, v zaměstnání atd.). Tibeťanům jsou dále odpírána práva na vzdělání (podle oficiální statistiky čínské vlády je míra negramotnosti Tibeťanů starších 15 let více než 50%), právo na zdravotní péči atd. V posledních letech dochází také k častému zatýkání umělců zejména tibetských zpěváků a spisovatelů. Pokračuje perzekuce mnichů, jejichž nenásilné protesty se úřady snaží okamžitě umlčet. Jejich počet v klášterech je omezen, dochází k častým kontrolám, téměř před každým klášterem se nachází minimálně jedna policejní stanice. Tibetským nomádům čínská vláda zakazuje nebo znemožňuje využívání pastvin, kde žili se stády jaků po staletí.

 

Jak Češi mohou pomoci utlačovanému tibetskému lidu?

Pomoci lze různě. Asi nejjednodušší a nejlevnější formou pomoci jsou volby. Pokud Češi přestanou volit politiky, kteří svůj mandát vykonávají spíše v zájmu čínského komunistického režimu, ztratí Si Ťin-pching v Evropě spojence, přes kterého se chce různými cestami (obchod, výhružky) dostávat dále do Evropy. Tedy volit politiky, kteří se před čínským komunistou nesklánějí až na zem, je první forma pomoci. Dále mohou podpořit finančně různé projekty pomáhající Tibeťanům či přímo tibetskou exilovou vládu. I českému národu se za první světové války a v pozdějších dobách nadvlády cizích mocností dostalo pomoci ze zahraničí.

Podpořit svobodu v Tibetu mohou lidé také účastí na demonstraci v neděli 10. března 2019 v 17 hodin před budovou čínské ambasády v Praze či dalších akcích pořádaných v jiných městech. A samozřejmě každý může vyjádřit podporu Tibetu vyvěšením tibetské vlajky.

Jak hodnotíte zásadní změnu kurzu zahraniční politiky ČR, kdy se prezident stále více přátelí s Čínou a zcela přehlíží situaci v Tibetu?

Stejně negativně jako politiku Chamberlaina v době, kdy nám Německo chtělo vzít část našeho území. Zlu se nemá ustupovat a poklonkovat mu. Historie nás naučila, že vždy taková politika vede k tragédii. Přátelení prezidenta s Čínou má ale reálný dopad i na život v naší zemi. Pokud vás napadne skupinka čínských agresorů, Policie ČR vám nepomůže. Má totiž dost práci s potlačováním svobody projevu zabavováním tibetských vlajek, zakrývání transparentů Havla s dalajlámou…..

Revue Forum Banner
Michal Závada
Michal Závada
Redaktor deníku FORUM 24
Další články autora