Koalice 62 zemí podpořila iniciativu Austrálie a EU prosazující nezávislé vyšetřování původu koronaviru. Narůstá tak tlak na objasnění okolností pandemie s celosvětovými dopady před důležitým zasedáním Světového zdravotnického shromáždění v Ženevě.
V pondělí 18. května začíná dvoudenní zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je rozhodovacím orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Každoročně se koná v sídle WHO v Ženevě a letos proběhne vzhledem k pandemii COVID-19 formou videokonference.
Australská televize ABC zjistila, že krátce před zahájením zasedání podporovalo 62 zemí z celého světa návrh EU a Austrálie na nezávislý přezkum pandemie COVID-19. Mezi nimi i Indonésie, Japonsko, Jižní Korea, Turecko, Rusko, Jižní Afrika a Spojené království.
Austrálie v čele tlaku na vyšetřování
Austrálie byla první zemí, která už v polovině dubna požadovala nezávislé mezinárodní vyšetřování původu a rozšíření pandemie nového typu koronaviru. Dodnes má nemoc 317 tisíc obětí z celkového počtu 4,5 milionu nakažených.
Australská ministryně zahraničí Marise Payneová zpochybnila transparentnost chování čínských úřadů, které zpočátku tajily informace o šíření infekce. Vyslovila nedůvěru i v nestrannost vedení WHO, které šlo zpočátku čínskému režimu na ruku. Její generální ředitel a etiopský marxista Tedros Adhanom Ghebreyesus má úzké vazby na Komunistickou stranu Číny, jež mu pomohla ke zvolení.
„Problémy kolem koronaviru zasluhují nezávislé vyšetřování,“ řekla tehdy Payneová. „Je důležité, abychom to udělali, Austrálie na tom bude absolutně trvat. Bude nutné, aby si země sedly ke společnému stolu. Musíme najít mechanismus přezkumu, kterému může mezinárodní společenství důvěřovat,“ dodala.
Australský premiér Scott Morrison vyzval všechny členské země WHO k podpoře takového šetření. Už tehdy avizoval, že Austrálie ho bude prosazovat na nejbližším zasedání Světového zdravotnického shromáždění.
Vydírání čínských úřadů
Panuje přitom široká shoda, že informační blokáda a několikatýdenní zpoždění zásahu proti koronaviru zásadně přispěly k jeho nekontrolovanému šíření za čínské hranice. Čínský komunistický režim umlčoval a šikanoval lékaře, vědce a novináře, kteří na nový virus upozornili už loni v prosinci.
Požadavek na mezinárodní přezkum vyvolal zuřivé odsouzení Pekingu, který obvinil Austrálii ze zahájení politického útoku na Čínu. Čínská strana reagovala velmi agresivně a pohrozila bojkotem australského zboží.
„Možná si obyčejní Číňané řeknou, proč bychom měli pít australské víno a jíst australské maso?“ vyhrožoval čínský velvyslanec v Austrálii v místních médiích, což Payneová označila za ekonomické vydírání.
Nicméně mezinárodní podpora této myšlenky stále roste. Morrisonova vláda počátkem května posunula svou diplomatickou palebnou sílu směrem k Evropské unii, která také naléhá na mezinárodní vyšetřování pandemie.
Austrálie společně s EU
„Podporujeme návrh EU, který zahrnuje nezávislé vyšetřování, tlak na regulaci mokrých trhů (odtud ve Wu-chanu pravděpodobně vzešla nákaza – pozn. red.), a také zvýšení potenciálu nezávislých inspekčních pravomocí,“ uvedl australský ministr zdravotnictví Greg Hunt.
Návrh sice výslovně nezmiňuje Čínu ani ohnisko nákazy Wu-chan, nicméně je zřetelné, že vyšetřování je namířeno tímto směrem. Cílem této snahy je zjistit a pochopit, za jakých okolností se začala nákaza šířit.
Zdroje australské vlády uvedly, že jazyk rezoluce je dostatečně silný na to, aby proběhlo řádné a důkladné vyšetřování, ačkoli ji stále nazývají „prvním krokem“ k zajištění transparentnosti.
„Existuje pozitivní podpora nezávislého přezkumu pandemie, který má pomoci světu získat ponaučení nezbytné k ochraně globálního zdraví,“ oznámila ministryně Payneová. „Austrálie a značný počet zemí podporují usnesení navržené EU, které zahrnuje výzvu k nestrannému, nezávislému a komplexnímu hodnocení,“ dodala.
K návrhu se zatím nepřipojily Čína ani USA, i když evropští a australští diplomaté do poslední chvíle usilovali o jejich podporu. Američtí vyjednávači přitom prosazovali tvrdší formulace konkrétně zmiňující, že původ viru se nachází ve Wu-chanu.
Protičínské sankce?
Americký prezident Donald Trump a ministr zahraničí Mike Pompeo už dříve ostře odsoudili počáteční reakci Číny na pandemii. Obvinili ji, že zakryla ohnisko a umožnila její šíření po celém světě. Spojené státy už zahájily vlastní vyšetřování. Vztahy s Čínou, už tak napjaté kvůli obchodní válce, ještě více ochladly, stejně jako vztahy mezi Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Republikánští senátoři, kteří mají v horní komoře Kongresu většinu, už předložili návrh zákona umožňujícího vyhlásit protičínské sankce, pokud Peking neposkytne podklady pro vyšetření okolností, jež provázely počátek epidemie koronaviru.
Americká zpravodajská služba CIA podle magazínu Newsweek věří, že Peking počátkem roku tlačil na WHO, aby počkala s vyhlášením celosvětového nouzového stavu. Podle jejího zjištění mělo být důvodem, aby se Čína mohla v zahraničí snadněji zásobit potřebným zdravotnickým materiálem. V té době vykoupila dvě miliardy roušek a respirátorů, a to i u nás, kde později chyběly.
Česká republika k těmto iniciativám zatím mlčí. Vláda naopak pod taktovkou Hradu projevuje Číně servilní vděčnost za někdy až příliš draze zaplacené ochranné pomůcky. A premiér Andrej Babiš za ně opakovaně děkuje neblaze proslulému lobbistovi Jaroslavu Tvrdíkovi.