Austrálie se připojila k rostoucímu tlaku na Čínu kvůli způsobu, jakým se vyrovnávala s pandemií koronaviru. Ministryně zahraničí Marise Payneová zpochybnila transparentnost chování čínských úřadů a požaduje mezinárodní vyšetřování původu viru a jeho rozšíření.

Dále čtěte

Čínský režim mohl porazit virus v zárodku. Raději ho tajil, šikanoval lékaře a dnes na něm vydělává

Vědecká studie ukázala, že pokud by čínský režim zakročil o několik týdnů dříve, mohl koronavirus porazit už v samotném zárodku.

„Problémy kolem koronaviru zasluhují nezávislé vyšetřování,“ řekla Payneová v australské televizi ABC. „Je důležité, abychom to udělali, Austrálie na tom bude absolutně trvat,“ cituje ji agentura Reuters. Uvedla, že její důvěra v transparentní chování Číny je nalomena dlouhodobě. Nemá ale důvěru ani v to, aby toto vyšetřování vedla příliš pročínská Světová zdravotnická organizace (WHO).

„Bude nutné, aby si země sedly ke společnému stolu s ochotou se transparentně zapojit do tohoto procesu. Musíme najít mechanismus přezkumu, kterému může mezinárodní společenství důvěřovat,“ dodala Payneová.

Zhoršení australsko-čínských vztahů

Dosud se předpokládá, že se nová nemoc, později označená jako COVID-19, objevila koncem minulého roku na trhu se zvířaty v sedmimilionovém Wu-chanu, hlavním městě čínské provincie Chu-pej. Odtud se tato vysoce infekční nákaza rozšířila do celého světa. Zatím onemocnělo přibližně 2,3 milionu lidí, z nichž 160 tisíc nemoci podlehlo.

Austrálii se podařilo dostat epidemii pod kontrolu. Ministr zdravotnictví Greg Hunt oznámil, že země v boji proti koronaviru vítězí, ale dosud není úplně vyhráno. K 19. dubnu onemocnělo 6589 lidí, z toho 71 zemřelo. Míra nárůstu nových případů klesla sedm dní po sobě pod jedno procento, tedy mnohem níže než ve většině ostatních zemí.

Výzva ministryně Payneové k mezinárodnímu vyšetřování přichází v době zvýšeného napětí mezi Austrálií a jejím nejvýznamnějším obchodním partnerem Čínou. Vztahy obou zemí se zhoršily poté, co Austrálie obvinila Čínu ze zasahování do vnitřních záležitostí a neskrývá obavy z jejího rostoucího vlivu v Tichomoří.

Čína tajila informace

Čína dnes čelí obvinění, že zpočátku informace o nákaze tajila. Panuje široká shoda, že informační blokáda a několikatýdenní zpoždění zásahu proti koronaviru zásadně přispěly k jeho nekontrolovanému šíření za čínské hranice. Kritici čínského komunistického režimu poukazují na to, že umlčoval a šikanoval lékaře, vědce a novináře, kteří na nový virus upozornili už loni v prosinci.

V březnu zveřejnili vědci z univerzity v Southamptonu šokující studii, poukazující na fatální selhání čínských úřadů. Vyplývá z ní, že pokud by čínská vláda vypuknutí nákazy neututlávala a zakročila v jejím zárodku, mohlo se její šíření snížit až o 95 procent. Po celém světě by neumíraly stovky tisíc lidí a infekci by bylo možné izolovat v zemi původu.

Tlak na Čínu stupňují Spojené státy. Prezident Donald Trump prohlásil, že pokud Čína vědomě nezasáhla a nezabránila šíření viru, ponese následky. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo vyzval Peking, že by „měl jít s pravdou ven“. Čína však odpovědnost odmítá a naopak šíří propagandu o úspěšně zvládnuté epidemii.

WHO selhala

USA ostře kritizují i Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) a zastavily jí financování. WHO se sídlem v Ženevě v době nástupu pandemie rovněž selhala. Klíčový podíl na tom má její generální ředitel Tedros Adhanom Ghebreyesus, etiopský politik radikálně marxistického zaměření s vazbou na Komunistickou stranu Číny, která mu pomohla ke zvolení šéfem organizace.

Dále čtěte

Chování WHO vůči Tchaj-wanu je ostudné. Europoslanci žádají Unii o jeho podporu

Roste tlak na vedení Světové zdravotnické organizace (WHO) kvůli silným vazbám na čínský komunistický režim. Stovky tisíc lidí podepsaly petici…

Tedros zpočátku nekriticky přebíral informace od čínských úřadů a odkládal zásadní rozhodnutí v boji s pandemií. WHO změnila názor teprve 23. ledna, kdy byla ve Wu-chanu vyhlášena tuhá karanténa. Tedros se krátce poté setkal v Pekingu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Prohlásil, že „čínská opatření chrání nejen čínské občany, ale občany celého světa“, a uvedl tak v omyl světové společenství.

Roli WHO kritizoval i ministr zdravotnictví Hunt. „Myslíme si, že některé reakce jejích představitelů nebyly k užitku,“ uvedl nedávno. „Udělali jsme dobře, že jsme se rozhodli po svém,“ dodal k současným výsledkům australského přístupu.

Hunt narážel na to, že Austrálie nedbala doporučení WHO a už 1. února zakázala vstup do země lidem přicházejícím z Číny. Později uzavřela hranice a vyhlásila přísná omezení pohybu.

Česko na čínské straně

K větší ostražitosti před čínským ekonomickým vlivem vybízí i několik eurokomisařů a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Vysoký představitel EU pro zahraniční politiku a bezpečnost Josep Borrell varuje před probíhajícím bojem o globální moc, kdy chce Čína „politikou velkorysosti“ využít pandemii, kterou způsobila, ve svůj prospěch.

A Česká republika? Vláda v čele s premiérem Babišem a šéfem Ústředního krizového štábu Hamáčkem projevují pod taktovkou Hradu čínským komunistům naopak servilní vděčnost za draze zaplacený zdravotnický materiál. V Hamáčkově štábu sedí zástupce čínské státní agentury CITIC Jaroslav Tvrdík a náměstek ministra vnitra Jakub Kulhánek, který podobně jako Tvrdík pracoval pro zkrachovalou čínskou společnost CEFC.

Představa, že by se Babišova vláda připojila k mezinárodnímu tlaku na vyšetření odpovědnosti Číny za rozšíření pandemie, proto zní jako nepovedený vtip.