Tlak na svobodné médium, které přináší nevyhovující zprávy, probíhá v těchto dnech na Slovensku.
Pět tisíc eur a omluvu žádá od vydavatele Denníku N finanční skupina Penta v žalobě podané na Okresní soud Bratislava III. Jde o druhou žalobu Penty na noviny, které vznikly odchodem redaktorů z deníku SME poté, co se Penta stala spolumajitelem vydavatelství SME.
Pentě opět překáží komentář Konstantina Čikovského o zdravotnictví. Tentokrát jde o komentář Směr a Penta nejsou nepřátelé, ale účastníci kartelu, který byl zveřejněn v květnu.
Penta protestuje proti citacím uvedeným v komentáři:
„Skončí se to stejně jako s lékárnami Dr. Max, které neplní své zákonné povinnosti, ale nic se neděje. Vícekrát se již ukázalo, že lékárny této sítě Penty systematicky kašlou na povinnost dodělávat některá léčiva na recept a posílají je ke konkurenci, která tuto nákladnou ztrátovou službu pacientům dělá. Výsledkem je, že lékárny, které dodržují zákon, mají vyšší náklady a suplují i neochotu lékáren Penty plnit povinnosti. V pořádku, možná je zbytečné, aby všechny lékárny měly povinnost dodělávat léčiva. No pokud tomu tak je, třeba změnit zákon tak, aby malí poctiví lékárníci nedopláceli na to, že Penta si může dovolit ignorovat zákon. Namísto toho velké síti dává arogance konkurenční výhodu a politici se mohou tvářit, že pacienta obslouží všechny lékárny.“
Komentář vycházel i ze zjištění redakce SME ještě z února 2014, když redaktoři sami odzkoušeli, že ve čtyřech z pěti lékáren Dr. Max jim odmítli lék namíchat.
Penta tvrdí, že dnes to už neplatí a „v současnosti jsou lékárny sítě Dr. Max v souladu s příslušnými právními předpisy technicky i personálně vybaveny tak, aby byly schopny zajistit přípravu individuálně připravených léků“.
Zároveň však připouštějí, že se může stát, že lékárna zrovna nemá některou surovinu pro přípravu daného přípravku, protože v praxi není reálné mít vždy všechny potřebné suroviny.
Penta popírá také informace týkající se vlastnické struktury zdravotní pojišťovny Dôvera, která patří do jejího portfolia.
„V tomto konkrétním případě jí (Pentě) vadí pasáže komentářů o jejích zdravotnických aktivitách. Podobné informace se objevily opakovaně a nevím o tom, že by Penta do té doby nějaké médium za ně žalovala. Původně Penta žádala opravu, ale ani po důkladném prostudování jsem neviděl důvod, abychom to udělali. Za informacemi si stojíme,“ uvedl šéfredaktor listu Matúš Kostolný.
Zvláštní podnik
Penta je zvláštní podnik. Mezi jeho zaměstnance patřil třeba známý generál Alojz Lorenc, který byl před listopadem 1989 náměstkem federálního ministra vnitra a byl to on, kdo nařídil skartaci dokumentů StB. V Pentě pracoval jako „manažér odboru bezpečnostných rizík“. Spolumajiteli Penty Jaroslavu Haščákovi jeho minulost nevadila. „Je mi jedno, či niekto pracoval pre CIA alebo KGB, či bol členom ústredného výboru alebo disident. Pokiaľ je človek šikovný a uznávaný vo svojej brandži, nič iné ma nezaujíma,“ řekl Haščák v roce 2005 pro měsíčník SPEX.
To ale jen pro kolorit.
V roce 2012 se Penta stala podezřelou z účasti na takzvané kauze Gorila. Tak se v médiích nazýval politický skandál, který začal únikem tajného dokumentu Slovenské informační služby s krycím názvem Gorila na veřejnost v prosinci 2011. Šlo o korupci a podezřelých vazbách společnosti na slovenskou politiku. Ve spisu se nacházejí údaje o sledování Jaroslava Haščáka, šéfa investiční skupiny Penta, SIS během let 2005 a 2006. Spis popisuje detaily údajných Haščákových rozhovorů s politickou a ekonomickou špičkou o provizích a úplatcích. Penta pravdivost uvedených spisů odmítla.
