Vysloužilý poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč oznámil, že chce bývalého šéfa porazit ve volbách a vystřídat ho v úřadu. Zelenskyj i jeho tým podle něj již dosáhli limitů svých schopností. Ukrajinský prezident po už tak těžkých událostech posledního týdne musí spolknout další hořkou pilulku. Ruská propaganda toho určitě nezapomene náležitě využít.
Příští rok skončí řádné funkční období stávajícího prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského. Je možné, že Ukrajina ustoupí zahraničnímu tlaku, upraví ústavu, která to momentálně nedovoluje, a prezidentské, nebo dokonce i parlamentní volby nakonec uspořádá i během války s Ruskou federací. Prezident Zelenskyj se již dříve nechal slyšet, že kdyby na to došlo a volby probíhaly ještě v průběhu války, bude usilovat o to, aby svůj mandát obhájil. Zúčastnit se dalších případných voleb v mírových časech naopak prý už nehodlá.
Do prezidentských voleb chce ovšem v obou případech promluvit svou kandidaturou bývalý Zelenského poradce Oleksij Arestovyč. V rozhovoru, který poskytl nezávislému webu Meduza, prezentoval své názory na současnou situaci na Ukrajině i své představy o budoucnosti napadené země. Arestovyč, který je poměrně proslulý svými kontroverzními názory, z nichž jen některé se později ukážou jako opodstatněné, především nešetřil kritikou na adresu současného kurzu ukrajinské vnitřní politiky.
Exporadce se netají tím, že má na řadu klíčových otázek ukrajinské politiky zcela odlišný názor než Zelenskyj, jehož tým podle něj již dosáhl limitů svých schopností. Vyslovil dokonce obavy, že pokračující omezování svobod na Ukrajině by mohlo zemi dovést do podobné situace, v jaké je nyní Rusko. Popsal, že v době svého angažmá jakožto poradce Zelenského nesouhlasil s celou řadou kroků, které jeho administrativa podnikla, nicméně zůstával loajální.
„Věděl jsem, jak škodí tím, že dopustili masivní korupci, tím, že vedli stát autoritářskou cestou. Místo reforem nastala stagnace, monopolizace a tak dále. Obecně to všechno byly známky hroutící se demokracie. Ale vydržel jsem, protože jsem věřil, že jejich činnost je pro zemi spíše prospěšná než škodlivá. A letos v létě jsem si uvědomil, že napáchali víc škody než užitku. Nakonec mě o tom přesvědčily výsledky americké cesty (Zelenského, pozn. red.),“ prohlásil Arestovyč, jenž je stále silněji napadán pro údajné papouškování proruských narativů.
Počkejme, až umře Putin
Arestovyč kritizuje striktně nacionální kulturní a jazykovou politiku Zelenského administrativy, především má ale naprosto odlišný názor na podmínky případného uzavření míru na Ukrajině. Předpokládá, že Krym i Donbas by nadále zůstaly Rusku s tím, že Ukrajina by vstoupila do NATO a získala pevné záruky dalšího mírového rozvoje.
Jeho hlavním argumentem je, že i kdyby se Ukrajině podařilo vyhrát válku a obnovit původní hranice, vedlo by to jen k dalšímu ozbrojenému konfliktu s Ruskem. Za mnohem schůdnější považuje Arestovyč uzavření dočasného míru se stávající reprezentací a ve chvíli, kdy Putin ztratí moc, návrat k otázkám okupovaných území a jednání s novým ruským vedením. Podle něj na to po letošní zimě budou slyšet i běžní Ukrajinci.
Těžké časy pro prezidenta
Oznámení o Arestovyčově kandidatuře nepřichází Zelenskému zrovna vhod. Problém pro jeho mezinárodní reputaci představuje nedávný obsáhlý článek v časopisu Time, který prezidenta popsal jako, mírně řečeno, tvrdohlavého zastánce linie vítězství za každou cenu. Ukrajinci jeho obsah v řadě ohledů zpochybnili a rozhořčeně odmítli jeho vyznění, ale další jemu podobné prý budou následovat.
Šéf ukrajinského generální štábu Valerij Zalužnyj zase varoval v eseji uveřejněné listem The Economist před tím, že válka na Ukrajině hrozí přinejmenším stagnací, kdy ani jedna ze stran nebude schopna účinného postupu, což je z dlouhodobého pohledu výhodnější pro Rusko, a otevřeně připustil, že letní ofenziva zklamala očekávání.
Také ruská propaganda dlouhodobě usiluje o otřesení pozice ukrajinského prezidenta, který je nebývale úspěšný především na poli zahraniční politiky, a dosud se mu dařilo přesvědčovat i nejvýznamnější státy světa o nutnosti vojenské i další podpory Ukrajiny. Zelenskyj navíc pro mnohé západní politiky ztělesňuje vůli ukrajinského národa k odporu proti o mnoho většímu východnímu sousedovi. Ten se každý byť jen náznak oslabení jeho pozice snaží okamžitě zneužít pro své cíle.
To jediné, co zůstává navzdory veškerým komplikacím de facto nezměněno, je bezprecedentní míra podpory, kterou Zelenskyj mezi Ukrajinci má bez ohledu na veškeré hrůzy války i na její dopady. Podle posledních průzkumů jeho postoje nadále schvaluje přes 80 % Ukrajinců. Rok a půl války a obtíže, kterým jeho země i Ukrajinci samotní každý den čelí, se tak do podpory prezidenta vepsaly jen naprosto minimálně. Ať už tedy bude případným protikandidátem ukrajinského prezidenta kdokoli, nebude to mít vůbec snadné.