Tlak ukrajinských jednotek k překvapení západních pozorovatelů roste. Zdálo se, že ukrajinská ofenziva končí a konflikt zamrzá, teď se ale Ukrajinci snaží prolomit obranu nedaleko břehů Černého moře (ilustrační foto). FOTO: Kostiantyn Liberov, Vlada Liberová / Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
FOTO: Kostiantyn Liberov, Vlada Liberová / Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
ANALÝZA / Přes čtvrtou nejdelší řeku v Evropě, přes bahnitý terén zhruba 65 kilometrů od hranice nelegálně okupovaného poloostrova Krym se ukrajinské jednotky snaží prokousat ruskou obranou. Tak právě teď vypadá situace na levém břehu řeky Dněpr u Chersonu na jihu Ukrajiny. Tlak ukrajinských jednotek k překvapení západních pozorovatelů roste. Zdálo se, že ukrajinská ofenziva končí a konflikt zamrzá, teď se ale Ukrajinci snaží prolomit obranu nedaleko břehů Černého moře.
Ukrajinským silám se v posledních týdnech podařilo zatlačit ruská vojska tři až osm kilometrů od levého břehu řeky Dněpr v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. Podle serveru Ukrajinská pravda to ve vysílání televize řekla mluvčí jižního velení ukrajinské armády Natalja Humenjuková. Ruské síly podle ní už nemohou ostřelovat pravý břeh z minometů, i když pokračují v palbě pomocí jiných zbraní.
Právě to je jeden z cílů ukrajinské armády na levém břehu Dněpru, který má zajistit ochranu civilnímu obyvatelstvu před neustálými ruskými útoky. „Čím dále bude ruské dělostřelectvo od Chersonu, tím lépe,“ napsal v pátek ukrajinský generální štáb ve svém pravidelném hlášení. Podle chersonské oblastní vojenské správy bylo za poslední rok v regionu ruským ostřelováním zabito 409 lidí, včetně 10 dětí. Pro obyvatele Chersonu se ruské útoky staly běžnou rutinou.
Na levém břehu se ale stále nachází několik desítek tisíc ruských vojáků, kteří čekají na ukrajinský útok. Mají navíc stále možnost čerpat z rezervních zásob a nehrozí jim nedostatek zbraní. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) do míst posílají další pěchotu i Ukrajinci. V listopadu se jim přes řeku nedaleko vesnice Krynky podařilo dostat i obrněná vozidla.
Situace je nadále nepřehledná. Před týdnem Moskvou dosazený šéf okupované části Chersonské oblasti Vladimir Saldo na komunikační platformě Telegram prohlásil, že se ruským silám podařilo zablokovat ukrajinské vojáky, kteří na levý břeh pronikli. O týden později ve svém pravidelném ISW psal, že ukrajinské síly v pondělí pokračovaly v operacích a údajně postoupily.
Pokud by se ukrajinský uzemní zisk, o kterém mluvila mluvčí jižního velení ukrajinské armády, potvrdil, šlo by o největší postup za několik měsíců ukrajinské ofenzivy, která podle vyjádření některých ukrajinských představitelů nedopadla podle očekávání a ukrajinskou protiofenzivu vystřídaly poziční boje, které mohou trvat roky a které jsou výhodné pro Rusko.
Poslední největší zisk zaznamenala Ukrajina zhruba před rokem. Tehdy její armáda oznámila osvobození hlavního města oblasti – Chersonu – poté, co ruský ministr obrany Sergej Šojgu nařídil vyklizení posledních okupovaných míst na pravém břehu Dněpru. Od té doby se fronta na jihu Ukrajiny neposouvala – až do teď.
Rychlý postup se nekonal
To, že ukrajinská ofenziva na jihu Ukrajiny směrem ke Krymu a dále na strategické město Melitopol kousek od břehu Černého moře nedařila, bylo dáno hned několika faktory. V červnu letošního roku, kdy se spekulovalo o tom, zda začne ukrajinská ofenziva po nepodařených pokusech o útoky z ruské strany, došlo k výbuchu, který značně poškodil střední část přes tři kilometry široké Kachovské přehrady.
Destrukce přehrady vedla k tomu, že se desítky tisíc lidí ocitly v záplavové oblasti a více než 50 jich zemřelo, přes 40 různých měst a vesnic na Ukrajině bylo vážně zaplaveno. Následné povodně přinesly problémy i ukrajinské armádě. Zaplavení oblasti zbrzdilo postup ukrajinských sil směrem k Dněpru o několik týdnů a také rozšířilo řeku. Voda odplavila mosty a jedinou možností, jak se přes řeku dostat, se stal obojživelný přechod, který je mnohem obtížnější. Dalším faktorem, který Ukrajincům nehrál do karet bylo ruské ostřelování.
Ukrajinská ofenziva i přesto pokračovala na jiných místech, došlo k prolomení obrany u vesnic Verbove a Robotyne. Rychlý postup na Tokmak a později právě Melitopol, což by ruskou armádu na jihu Ukrajiny rozdělilo na dvě části, otevřelo by cestu k postupu na Krym a znepříjemnilo ruské armádě zásobování svých vojáků na Ukrajině, se ale nekonal.
Nyní se ale postup přes řeku daří. A jeho význam je velký a nejen z vojenské stránky věci. Může také ukázat západním partnerům, že ukrajinská ofenziva má v budoucnu šanci na úspěch, přesvědčit je o tom, že podporovat Ukrajinu má stále smysl a že pobídky k rozhovorům s Ruskem jsou předčasné.
Ukrajinci se o překročení Dněpru snažili pravidelně, když podnikali nájezdy přes řeku. Při poslední návštěvě Washingtonu ale šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak oznámil, že ukrajinské síly vytvořily navzdory všemu na východním břehu Dněpru trvalou přítomnost. „Blíží se bod zvratu ve válce. Příští rok bude rozhodující,“ dodal v projevu na Hudsonově institutu.
Postup Ukrajiny zpomalovala minová pole a opevnění, která Rusko připravilo měsíce předem. Zatímco Ukrajina úspěšně ničila ruské válečné lodě v Černém moři, frontová linie zůstala relativně statická. Po týdnech pesimistických titulků jsou informace o ukrajinském postupu přes Dněpr vítanou změnou.
Dněpr jako neproniknutelná hranice
Překročení Dněpru a vytvoření bezpečného předmostí, což se – jak se zdá z vyjádření ukrajinských politiků – podařilo, znamená zásadní průlom. V historii konfliktů na Ukrajině byla čtvrtá nejdelší řeka Evropy, která se táhne od západního Ruska přes východní Bělorusko a protéká napříč celou Ukrajinou, klíčovou strategickou překážkou. Stejně tak má obrovský význam pro mnoho oblastí života na Ukrajině přes dopravu, energetiku i potraviny, kdy se odhaduje, že dodává 80 procent všech ryb v zemi.
Nyní je její význam hlavně strategický. Uvědomili si ho i Rusové už na začátku války vloni v únoru, když jim řeka umožnila rozdělit a ovládnout Ukrajinu a vytvořit přirozenou obranu proti útokům. Takovou, jakých na rovinaté Ukrajině moc není.
Ukrajině se sice v loňském roce podařilo osvobodit celý pravý břeh, Rusové ale mezi tím budovali obranu na druhé straně řeky, kterou se jim daří držet. Zprávy, které přichází od Chersonu ale ukazují, že na některých místech nemusí být obrana tak pevná, jako třeba u Robotyne a Verbove, kde se útok předpokládal, a k průlomu po měsících pokusů nedošlo. I to jsou důležité zprávy. Na ukrajinské straně tak existuje naděje, že poslední útoky by mohly uspět tam, kde ostatní selhaly.
Ruské jednotky se aktuálně snaží o dobytí města Avdijivka na východě Ukrajiny. Postup ukrajinských jednotek na jihu Ukrajiny pro ruské plánovače znamená, že musí balancovat na hraně, zda udržet koncentraci vojsk v sektoru, kde si útoky podle ukrajinského vedení vyžádaly tisícové ztráty na životech vojáků a stovky kusů zničené techniky, nebo přesunout více jednotek na jih, aby posílily východní břeh Dněpru.
Úspěšný průlom na okupovaném břehu Dněpru by Ukrajině navíc otevřel mnohem jednodušší cestu ke Krymu než postup u Robotyne a Verbove, kde má ruská armáda několik linií zákopů a jen kolem města Tokmak podle britské rozvědky vybudovala hned tři.
Při dalším postupu bude zásadní, zda se Ukrajině podaří přes řeku dostat další těžkou techniku. Útočné jednotky se skládají především z pěších jednotek námořní pěchoty vybavených ručními zbraněmi, které řeku překonávají na pevných nebo nafukovacích člunech. Kryje je dělostřelectvo ze západního břehu řeky. Záležet bude i na tom, jak se Ukrajincům podaří zařídit tak potřebnou logistiku. Pěchota nestačí k tomu, aby si ukrajinská armáda udržela bezpečné pozice po dlouhou dobu, pokud se nepodaří vyslat další obrněná vozidla jako podporu.
Ve srovnání s bitvou u Bachmutu nebo Avdijivky ruské síly nepřevzaly iniciativu k útoku, ale zůstávají v defenzivě. Bažinatý terén jim znemožňuje zakládání zákopů. Ani to však prolomení ruské obrany příliš neusnadňuje.
Ohnivé peklo může Ukrajině paradoxně pomoct
V prvním ruském oficiálním vyjádření k situaci na levém břehu Dněpru Moskvou dosazený šéf okupované části Chersonské oblasti Vladimir Saldo prohlásil, že je pro ukrajinské vojáky připraveno „ohnivé peklo – střílí se na ně bombami, raketami, municí těžkých plamenometných systémů, dělostřeleckými granáty, drony“. Toto ohnivé peklo ale může Ukrajině paradoxně pomoct.
Opěrný bod za Dněprem totiž přichází v době, kdy Ukrajina potřebuje ukázat svým západním partnerům, že je schopna udržet dynamiku na bojišti. Pokud se jí podaří pokračovat i přes odpor ruských jednotek, může západním partnerům ukázat, že podpora Západu není zbytečná. O pozornost Západu teď Ukrajině těžce bojuje kvůli neúspěšné ofenzivě, ale i kvůli situaci v Izraeli.
Právě toto úsilí dostalo na diplomatické frontě další impulz. Kyjev navštívil nový ministr zahraničních věcí Velké Británie David Cameron. Ukrajinu navštívil jen pár dní po svém jmenování a byla to jeho první zahraniční návštěva. Německo oznámilo, že zdvojnásobí svoji vojenskou pomoc. To je po tom, co se ukázalo, že Evropská unie nebude schopná Ukrajině dodat jeden milion kusů dělostřelecké munice do března příštího roku, pro Kyjev další dobrá zpráva v době, kdy se na jihu země snaží otevřít další frontu.
„Děkuji, že jste přijel,“ řekl Zelenskyj ve čtvrtek Cameronovi a poukázal na četné geopolitické krize, které poutají pozornost politiků v západních metropolích. „Je to velmi důležité. Nyní víte, že svět se nesoustředí na situaci na našem bojišti a na Ukrajině a rozdělování pozornosti opravdu nepomáhá.“ Narážel tak právě konflikt v Izraeli, který v současné době plní západní média.
I když můžeme doufat, že se cesta k Azovskému moři, Melitopolu a později Mariupolu jednoduše otevře, je pravděpodobné, že boje budou i nadále tvrdé, ztráty vysoké a frustrace bude stálým společníkem.
