V hluboké noční tmě se na obrazovce radaru objeví rychle se pohybující červená tečka. „To je pašerák,“ říká kapitán záchranného člunu řecké pobřežní hlídky. Přidá plyn a loď se za chladné lednové noci zařízne do vln. Ale člun je stavěný na záchranné operace, a ne na honičky, a tak nemá proti rychlému člunu pašeráků šanci. Pašeráci ignorují reflektory, výkřiky a varovné výstřely a šikovně navigují na malou pláž mezi skalami, napsala agentura AP, podle níž je ilegální vracet lodě s uprchlíky zpět a uzavřít námořní hranici Řecka je prakticky nemožné.
Pašerácká loď pak vyloží svůj lidský náklad – ženy, muže a děti riskující životy na pouti za bezpečím a lepší budoucností v Evropě. Uprchlíci se na laně vyšplhají na skálu a zamíří k majáku na ostrově. Brzy zjistí, že je zcela opuštěný s výjimkou vojenského stanoviště. Stráví zde ve vlhku nepříjemnou noc, dokud pro ně pobřežní hlídka ráno nepošle čluny.
Hodinu za hodinou, ve dne v noci, hlídkové a záchranné čluny řecké pobřežní hlídky posílené loděmi evropské pohraniční agentury Frontex brázdí vody východního Egejského moře u hranic s Tureckem. Hledají lidi, které pašeráci dopravují na břehy řeckých ostrovů, které jsou frontovou linií ohromné evropské migrační krize.
I když jsou pašeráci často zatčeni, hlavním úkolem hlídek je hledání a záchrana uprchlíků. Po hodinách strávených na hlídkových člunech se ukazuje, že je skoro nemožné uzavřít evropskou námořní hranici, jak někteří lidé po Řecku chtějí.
Některé evropské země – hlavně Maďarsko a Slovensko – ostře kritizovaly Řecko za to, že není s to zabezpečit svou hranici, která je také vnější hranicí Schengenu. „Celou dobu říkáme, že jestli jsou Řekové neschopní chránit své hranice, měli bychom jít společně na jih a chránit je,“ řekl v listopadu maďarský premiér Viktor Orbán. Podobně se vyjádřil slovenský premiér Robert Fico.
Ale takovéto výzvy ignorují realitu na moři.
Bez ohledu na to, kolik je v řeckých vodách lodí, snažit se přinutit loď s uprchlíky vrátit se zpět do tureckých vod je jak ilegální, tak nebezpečné – i na klidném moři. Takže pokud turecká hlídka nezastaví loď s migranty a nevrátí ji do Turecka, mohou lodě Řecka a Frontexu udělat jen málo. Mohou buď zatknout pašeráky a nabrat pasažéry nebo loď doprovodit bezpečně do přístavu.
„Řecko střeží národní a evropské hranice,“ uvedl v neděli v prohlášení náměstek řeckého ministra zahraničí Nikos Xydakis. „Co nemůže a co nebude dělat … je potápět čluny a topit ženy a děti, protože to zakazují mezinárodní a evropské smlouvy a hodnoty naší kultury.“
Čísla jsou ohromující. V roce 2015 se dostalo podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) do Řecka přes moře 850.000 lidí. Letos jich je přes nízké teploty a bouřlivé dny už 35.455. Na ostrově Chios, kam přijíždí po Lesbu nejvíc uprchlíků, jsou tři lodě pobřežní hlídky a nizozemská posila.
„Ale když máte denně 50 nebo 60 lodí s migranty denně, tak to tyhle lodě nezvládnou,“ řekl zástupce pobřežní hlídky na ostrově Christos Fragias.
Ti, co se dostanou na Chios, měli štěstí. Podle Fragiase je tu relativně málo obětí – loni čtyři nebo pět z 180.000 uprchlíků.
„Je to nadlidské úsilí. Naše pětičlenná posádka vytáhne někdy z vody 50, 60 lidí za deset minut,“ řekl kapitán lodi, která loni zachránila skoro 3000 lidí.
Popisoval i dramatické scény zachraňování uprchlíků z rozbouřeného moře, na němž mohou za špatného počasí vlny zakrývat lidi ve vodě a kde je obtížné manévrovat ve vodě plné uprchlíků ze ztroskotaného člunu. „Zachraňovat lidi ve špatném počasí je velmi obtížné. Pokud dojde k incidentům na moři, musíme kvůli omezeným kapacitám zvažovat, které lodi jsou v nebezpečí a dát jim přednost,“ řekl kapitán.
Člun, ke kterému byl přivolán, dorazil v bezpečí na pláž na jižní části ostrova Chioas. Kapitán proto zamířil na sever k opuštěnému ostrovu, kam pašeráci převezli uprchlíky předchozího večera. Na záchranu čeká do rána 283 lidí včetně desítek dětí, starší handikapované ženy a jednoho člověka s amputovanou končetinou. Budou převezeni na Chios, na který do večera dorazí celkem 1026 lidí.
