Miroslav Kalousek FOTO: Tomáš Rimpel / se souhlasem
FOTO: Tomáš Rimpel / se souhlasem
Tímhle tempem nelze dosáhnout konsolidačních cílů, to není konsolidace, zkritizoval bývalý ministr financí Miroslav Kalousek výsledek státního rozpočtu za loňský rok, který v pondělí představilo ministerstvo financí. Negativně ho zhodnotila i šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. Naopak koaliční politici ocenili, že se rozpočet vešel do plánovaného schodku.
Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun. Návrh rozpočtu původně počítal se schodkem 252 miliard korun, v říjnu ale sněmovna plánovaný deficit zvýšila o 30 miliard korun kvůli dopadům zářijových povodní na 282 miliard. Výsledné saldo znamená nejlepší hospodaření státu od pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek od vzniku Česka.
Rozpočtové příjmy dosáhly 1,965 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 2,7 procenta. Proti plánu byly příjmy vyšší o 5,2 miliardy korun. Loňské výdaje dosáhly 2,236 bilionu korun, meziročně vzrostly o 1,6 procenta a byly o 5,4 miliardy korun nižší než stát plánoval.
Předloni skončil státní rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. V roce 2021 byl schodek rekordních 419,7 miliardy korun, v letech 2020 a 2022 přesahoval 360 miliard korun. Do roku 2020 nikdy rozpočtový deficit nepřekročil dvousetmiliardovou hranici.
Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil, že se daří plnit plánované schodky. Podle něj se ukazuje, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) sestavuje realistické rozpočty, které dokáže dodržet. „Převzali jsme jednu z nejrychleji se zadlužujících zemí v Evropské unii. Když jsme přišli do vlády, schodek překračoval pět procent HDP,“ řekl.
Ministr Stanjura na sociální síti X napsal, že za vládu mluví čísla. „Třetí rok v řadě se nám podařilo nejen dodržet, ale i o 10,6 mld. snížit naplánovaný schodek rozpočtu. To je hlavní rozdíl mezi námi a ukřičenou levicovou opozicí,“ uvedl. „Dokázali jsme správně odhadnout, jaký bude ekonomický vývoj, zůstali jsme umírnění v běžných výdajích a splnili jsme rozpočtové závazky, jako je školství, obrana či sociální výdaje. Vedle toho jsme masivně investovali 210 miliard a zvládli jsme i nečekané výdaje na škody po povodních. Jak u příjmů, tak u výdajů se výsledek na konci roku liší od plánu jen o desetiny procentního bodu. Potvrzuje to, že navrhujeme realistické rozpočty, které dokážeme disciplinovaně dodržet. Pevně věřím, že stejně dopadne i bilance za letošní rok,“ dodal.
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob deníku FORUM 24 sdělil, že je rád, že se deficit státního rozpočtu s rezervou vešel do schváleného schodku. „I přesto je ale potřeba pokračovat v konsolidačním úsilí,“ připomněl.
Výsledek loňského hospodaření kritizovala bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová. „Chlubit se deficitem 271,4 miliardy Kč ve standardním roce, kdy nezuří pandemie a vláda nikomu nepomáhá, ale naopak rekordně zvyšuje daně, je od pánů z ODS cynismus nejhrubšího zrna,“ napsala.
„Bez nesystémového příjmu z WFT ve výši 36,7 miliardy Kč a mimorozpočtových půjček za cca 25 miliard Kč by byl deficit prakticky na úrovni covidového roku 2020, kdy byla ekonomika zcela uzavřena. Důvodem tristního výsledku je nejen zaškrcení ekonomiky škodlivým daňovým balíčkem a škrty v energetické politice, ale hlavně katastrofální výběr většiny klíčových daňových titulů. Například daň z příjmů právnických osob nebyla na úrovni veřejných rozpočtů naplněna o 14,5 miliardy Kč a DPH dokonce o neuvěřitelných 16,7 miliardy Kč,“ dodala.
„Deficit se podařilo meziročně snížit o 17 miliard. Náklady na obsluhu státního dluhu meziročně stouply o 20 miliard. Letošní rok nebude lepší, spíš horší. Tímhle tempem nelze dosáhnout konsolidačních cílů, to není konsolidace. Ta sebechvála musí bolet i fyzicky…“ zhodnotil také bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
