Vladimir Putin FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Návrh vládního nařízení zveřejněný ruským ministerstvem obrany, který předpokládá vyjasnění ruských hranic v Baltském moři, vyvolal politický skandál. Sousedé Ruska jej považovali za provokaci ze strany Moskvy. Objevily se názory, že se ale také mohlo jednat o byrokratickou chybu.
V úterý večer novináři upozornili na návrh vládního nařízení, které plánuje upřesnit vnější námořní hranice Ruska v Baltském moři. Dokument připravilo ministerstvo obrany a navrhovalo se v něm změnit seznam bodů, od kterých se počítá šířka ruských teritoriálních vod.
„E-mailová adresa uvedená na portálu návrhu nařízení odkazuje na vojenskou jednotku 25106, která je zodpovědná za kartografii Baltské flotily,“ upozornil novinář Mark Krutov. To podle něj dokazuje, že dokument je pravý. O několik hodin později byl dokument odstraněn. A ve středu ráno agentury TASS, RIA Novosti a Interfax téměř současně zveřejnily poznámky s odvoláním na „vojensko-diplomatický zdroj“. „Nebyl a není žádný záměr revidovat šířku teritoriálních vod, ekonomické zóny, kontinentálního šelfu u pevninského pobřeží a linii státní hranice Ruské federace v Baltském moři,“ uvedl tento zdroj,“ píše web Agentstvo.
Podobně se vyjádřil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Nejde o nic politického, i když politická situace se od té doby vážně změnila. Vidíte, jak se stupňuje napětí, jaká je míra konfrontace, zejména v Pobaltí. To vyžaduje, aby naše agentury podnikly příslušné kroky k zajištění bezpečnosti,“ tvrdil Peskov.
V zemích, které sousedí s Ruskem podél Baltského moře, byla situace hodnocena především jako záměrná provokace ze strany Moskvy. Šéf litevského ministerstva obrany Laurynas Kasciunas řekl, že podle jeho názoru je cílem Ruska „zastrašit sousední země a jejich společnosti“. Jussi Lassila, vedoucí výzkumný pracovník Finského institutu pro zahraniční politiku, rovněž řekl listu Iltalehti, že zveřejnění návrhu ministerstva obrany bylo pravděpodobně provokací s cílem zvýšit nervozitu. „Rusko možná hodilo Finsku a NATO pokusný míček.“
Vrchní velitel švédské armády Mikael Büden prohlásil, že Rusko „upřelo svůj zrak“ na ostrov Gotland. Na něj byly nyní dočasně přesunuty další síly.
Někteří komentátoři upozornili na zvláštnosti dokumentu. „Vytyčování hranic ve skutečnosti není v kompetenci ministerstva obrany, pokud se hranice nemění silou,“ napsal Heikki Heiskanen, zpravodaj listu Yle v Rusku.
Boris Bondarev, bývalý poradce ruské mise při OSN v Ženevě, soudí, že mohlo jít o omyl ruských úřadů. „Myslím, že jde nejspíš o nějakou neopatrnou manipulaci s dokumenty. Nedělal bych z toho nějakou senzaci.“
Obvykle v případě změn hranic probíhají konzultace a jednání se zeměmi, kterých se změny týkají, vysvětuje Bondarev. V ruské historii již byly případy změn hranic a předcházela jim jednání. Tak tomu bylo například v roce 2008, kdy Rusko upřesnilo hranici s Norskem, a v roce 2004 s Čínou.
Bonderevova argumentace by mohla mít jistou váhu, protože (dnes již bývalý) diplomat nestojí na straně současného režimu. Dne 23. května 2022 oznámil, že rezignoval na protest proti ruské invazi na Ukrajinu, invazi označil za „agresivní válku“ a prohlásil, že se jedná nejen o zločin proti ukrajinskému lidu, ale také o „nejtěžší zločin proti lidu Ruska, který tučným písmenem Z škrtá všechny naděje a vyhlídky na prosperující svobodnou společnost v naší zemi“.
Podle agentury Reuters Bondarev uvedl, že své obavy z invaze několikrát sdělil vysokým představitelům velvyslanectví, ale bylo mu řečeno, aby „držel jazyk za zuby, aby se vyhnul následkům“. Řekl také, že neočekával, že ho budou ostatní diplomaté následovat, a že cílem organizátorů invaze bylo „zůstat u moci navždy“.
Proti Bondarevovu mínění lze ovšem uvést výroky, které padaly z ruské strany třeba v reakci na vstup Švédska do NATO letos na konci března. Tehdy na telegramovém účtu ruského velvyslanectví ve Stockholmu zaznělo, že „Baltské moře zůstává naším společným územím a nikdy se nestane majetkem NATO“ a že země přijme „protiopatření politické a vojensko-technické povahy, aby minimalizovala hrozby pro svou národní bezpečnost“. Stejně tak analytici upozorňují na neustálou snahu Ruska vyvolávat neklid v západních zemích a vypouštět různé „testovací balonky“, aby zjistilo, kam až lze zajít.
„V posledních letech, ještě před konfliktem na Ukrajině, docházelo k častějším incidentům mezi letouny NATO a ruskými letci. Většina z nich se odehrála nad Baltským mořem, ale k takovým incidentům došlo i nad Černým mořem a dalšími vodami. Jen během nasazení 9. letky v Estonsku zachytily letouny Královského letectva během čtyř měsíců více než 50 ruských letadel,“ psal ukrajinský web Visit Ukraine.
