Tok ruského plynu do Německa potrubím Nord Stream 1 před středečním očekávaným snížením dodávek slábne. Dodávky suroviny přes Ukrajinu zůstávají dnes naproti tomu stabilní, uvedla agentura Reuters. Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku poprvé od března přesáhla 190 eur (4673 Kč) za megawatthodinu (MWh).

Ruská plynárenská společnost Gazprom podle ukrajinského státního provozovatele plynovodní sítě GTSOU bez upozornění prudce zvýšil tlak v plynovodu, který dodává ruský plyn do Evropy. Takový nárůst tlaku by mohl vést k mimořádným událostem, včetně prasknutí potrubí, a provozovatelé potrubí jsou povinni se o nich navzájem předem informovat, uvedla ukrajinská společnost.

Dále čtěte

Nové číslo Týdeníku FORUM: Velké prezidentské téma šest měsíců před volbou

Nové číslo, které je ode dneška na stáncích, připomíná hned ve svém úvodu, že do prezidentské volby zbývá už jen…

Fyzický tok přes Nord Stream 1 dosahoval v době od osmé do deváté hodiny ranní 27,749.860 kilowatthodin za hodinu (kWh/h). To je pokles z úrovní nad 29 milionů kWh/h za většinu předchozího dne.

Gazprom v pondělí sdělil, že potřebuje znovu zastavit provoz Nord Streamu 1, což bude znamenat, že plynovod bude od 27. července fungovat pouze na 20 procent kapacity. V současnosti je provoz plynovodu omezen zhruba na 40 procent kapacity. Gazprom už dříve jako důvod sníženého průtoku uvedl opožděný návrat turbíny z opravy v Kanadě. Do 21. července přitom už byl průtok Nord Streamem 1 na deset dní zcela zastaven kvůli nahlášené údržbě. Německo v pondělí sdělilo, že nevidí technický důvod pro další omezení dodávek plynu.

Dodávky plynu z Ukrajiny na Slovensko přes hraniční bod Veľké Kapušany se ráno pohybovaly kolem 36,8 milionu metrů krychlových za den. Proti předchozímu dni se téměř nezměnily, ukázaly údaje ukrajinského provozovatele přepravní soustavy. Dodávky plynu do EU přes stanici Sochranovka Ukrajina už v květnu Gazpromu zakázala, takže se přes Ukrajinu do EU dostává asi o třetinu méně ruského plynu než předtím.

Státy Evropské unie se kvůli očekávanému omezení dodávek plynu z Ruska dohodly na pravidlech omezení spotřeby této suroviny pro nadcházející topnou sezonu. Po první části jednání unijních ministrů energetiky o tom dnes informovalo české předsednictví Rady EU. Ministři schválili upravený návrh Evropské komise, který počítá s dobrovolnými úsporami ve výši 15 procent. Jeho součástí je i možnost vyhlášení plynové nouze, v níž budou úspory povinné. Řada států si z původního návrhu vymohla ústupky. Podle eurokomisařky pro energetiku Kadri Simsonové nicméně i při jejich využití zajistí plán EU dostatek plynu na „průměrnou zimu“.

Evropský blok očekává, že Rusko sáhne před zimou k dalším omezením dodávek plynu. Už ve středu chce ruská plynárenská společnost Gazprom snížit přísun suroviny plynovodem Nord Stream 1 na pětinu jeho maximální kapacity. Unijní státy se proto necelý týden od návrhu v nebývale rychlém čase shodly na omezení spotřeby.

„EU je jednotná a solidární. Dnešní dohoda jasně ukazuje, že se členské země rázně postaví jakékoli snaze Ruska rozdělit EU použitím dodávek energie jako zbraně,“ uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela, který dnes jednání s unijními kolegy poprvé předsedal.

Dále čtěte

Andrej Zubov: Pokud zvítězí Ukrajina, dostane v Rusku demokracie šanci

Významný ruský historik a religionista Andrej Zubov, oponent Putinova režimu odmítající agresivní válku Ruska proti Ukrajině, je aktuálně v…

Členské země se zavázaly snížit v období od začátku srpna do konce března spotřebu plynu o 15 procent proti průměru z posledních pěti let. Pokud Evropská komise či pět členských zemí dospějí k závěru, že nastal čas na vyhlášení plynové nouze, může Brusel návrh předložit členským státům. V případě, že se pro vysloví nejméně 15 z 27 zemí, stanou se úspory povinnými.

O výjimky budou moci požádat například země, které nejsou propojeny s unijní plynárenskou infrastrukturou nebo je jejich napojení nedostatečné. To se týká například Španělska, Irska či Malty. Mohou si je vyjednat i země, které mají zásobníky plynu před zimou plnější, než odpovídá stanovenému cíli nebo ve kterých jsou na plynu závislá kritická průmyslová odvětví. Tyto výjimky by mohlo využít Německo, Polsko či Česko, které již nyní dosáhlo listopadový cíl 80procentního naplnění zásobníků. Nižší omezení spotřeby budou moci vykázat i státy, jejichž energetická síť je výrazně provázaná s tou ruskou – tedy třeba pobaltské země.

Podle ekologické organizace Greenpeace ministři oslabili původní návrh EK mnoha různými výjimkami a řada států si vymohla ústupky. „Evropští ministři se prostřednictvím výjimek rozhodli oslabit návrh Evropské komise místo toho, aby se snažili prosadit ambicióznější snižování naší závislosti na zemním plynu z Ruska. Tváři v tvář válce na Ukrajině a dopadům klimatické krize by se přitom měli snažit co nejvíce snížit spotřebu fosilních paliv, hledat energetické úspory a urychlit přechod na obnovitelné zdroje,“ řekla koordinátorka klimatické kampaně Greenpeace Miriam Macurová.

„Naše první propočty říkají, že i kdyby byly využity všechny výjimky, docílili bychom takového snížení poptávky, které by nám pomohlo bezpečně přečkat průměrnou zimu,“ řekla po jednání s ministry komisařka Simsonová. Plán je podle ní nastaven na možnost, že Rusko ještě v červenci zcela zastaví vývoz plynu do EU.

Unijní státy zatím přes výrazná omezení ruských dodávek snížily spotřebu plynu proti minulým letům zhruba o pět procent. Část z nich považuje patnáctiprocentní cíl za reálný, část hovoří o tom, že se s ukončením ruského vývozu vyrovná i bez splnění unijního cíle.