Státní tajemník ministra zemědělství Jan Sixta FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Tajemník ministra zemědělství Jan Sixta rozeslal podřízeným institucím stanovisko umetající Agrofertu cestu k veřejným penězovodům. Učinil tak ještě před doručením finální verze evropského auditu ke střetu zájmů, jehož závěry ignoruje. Sixta přitom stál za výběrem monitorovacího systému, který přinesl státu škodu 820 milionů korun.
Ministerstvo zemědělství vyrobilo manuál, jak mají jemu podřízené úřady a státní firmy postupovat při interpretaci zákona o střetu zájmů s dopady na Agrofert. Vychází přitom ze závěrů Středočeského krajského úřadu řízeného hejtmankou za hnutí ANO Jaroslavou Pokornou Jermanovou, které jsou v rozporu s nálezem auditorů Evropské komise.
Stanovisko a doporučení podepsal státní tajemník ministra zemědělství Miroslava Tomana Jan Sixta. Agrofert se podle něj může nadále účastnit soutěží o veřejné peníze a omezení vyplývající ze zákona o střetu zájmů se ho údajně po vyčlenění do svěřenských fondů netýkají.
Rozpor s auditem
Je sice skutečností, že auditoři hodnotili sféru jejich zájmu, tedy oprávněnost čerpání evropských dotací. Nicméně pokud zjistili, že premiér Babiš porušuje nejen evropské, ale i domácí právo, mělo by to pro jeho holding fatální důsledky. Mohl by tak přijít i o domácí dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky.
Jenom v resortu zemědělství by se jednalo mimo jiné o miliardové lesnické zakázky nebo dodávky biopaliv pro státní podnik Čepro, které se krátce po nástupu ANO do vlády zdvojnásobily. Výpadek všech těchto příjmů by citelně rozkolísal už tak nepříznivě se vyvíjející bilanci Agrofertu. Bez této státní podpory by se rázem propadl do miliardové ztráty.
Pokud došly evropské a domácí orgány (nikoli překvapivě) k odlišným závěrům, jak se střetem zájmů premiéra Babiše naložit, měl by tento rozpor rozhodnout soud, nikoli státní úředník napojený na zájmový okruh Andreje Babiše. Aktivita tajemníka Sixty je dalším dokladem přezíravosti současné státní správy, která nehodlá respektovat ani rozhodnutí institucí nezávislých na impériu Agrofertu.
Právní služba Evropské komise naopak neuznává Agrofert jako oprávněného příjemce evropských dotací a bude požadovat jejich proplacení z domácích zdrojů. Minimálně půjde o stovky milionů korun, které by měl stát vymáhat po holdingu. Jinak tuto škodu zaplatí český daňový poplatník.
Spor o monitorovací systém
Pro současné poměry je příznačné, že se státní tajemník ministra zemědělství neocitl v podobné situaci poprvé. Sixtu přivedl po nástupu ANO do vlády do svého úřadu tehdejší ministr financí Andrej Babiš. Stal se ředitelem jeho kabinetu a poté působil tři roky jako státní tajemník ministra financí. K Tomanovi přestoupil loni v červnu.
V dubnu 2015 se stal Sixta jedním z aktérů skandálu, který způsobil spor mezi Ministerstvem pro místní rozvoj v té době řízeným Karlou Šlechtovou a Ministerstvem financí.
Šlechtová tehdy vystoupila na tiskové konferenci s dramatickým prohlášením, že je ohroženo 650 miliard korun z evropských fondů. Na vině byl podle ní audit Ministerstva financí monitorovacího systému 2014+, bez jehož spuštění nebylo možné zahájit čerpání evropských dotací. Jeho závěry označila za nepodložené spekulace.
Podstatou sporu byla aktivita tehdejšího prvního náměstka ministra financí Lukáše Wagenknechta, který audit odeslal do Bruselu, aniž bral v úvahu připomínky Ministerstva pro místní rozvoj.
Monitorovací systém byl vysoutěžen v roce 2012 v éře ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského z Věcí veřejných. Wagenknechtův audit mimo jiné zjistil, že zakázka byla vyhlášena jinak, než jak schválila vláda, vítězný uchazeč nesplnil kvalifikační předpoklady, hodnocení nabídek bylo netransparentní a náklady budou o miliardu vyšší, než bylo uváděno. Vybraná firma Tesco SW na auditory podala trestní oznámení.
Tento kuriózní střet dvou resortů v držení ANO se odehrál v době, kdy byl ministr financí Babiš na návštěvě Spojených států. Nebyl zřejmě příliš v obraze, o čemž svědčí jeho bezprostřední reakce, kdy několikrát otočil názor.
Nejprve se od auditu svého podřízeného distancoval, že s ním nemá nic společného. Později se za jeho závěry postavil. Vzápětí je zpochybnil s tím, že monitorovací systém je plně funkční, a nakonec oznámil, že o žádný střet nejde a on že nestojí na žádné straně sporu.
Když se Babiš definitivně zorientoval, musel Wagenknecht krátce poté resort opustit. Šéf ANO se sice zaklínal transparentností a protikorupčním étosem, ale jen do té míry, pokud se netýkaly jeho zájmového okruhu.
Babišův odborník
Vzápětí po vypuknutí roztržky totiž vyšlo najevo, že odpovědnost za výběr firmy nesl tehdejší náměstek ministra Jankovského a předseda hodnotící komise Jan Sixta, který závěry auditu důrazně popřel.
„Současný rozruch způsobili nekompetentní auditoři,“ uvedl tehdy na adresu svých kolegů z resortu, což nápadně připomíná současné reakce Andreje Babiše. Okolnosti výběrového řízení začala šetřit policie, která však případ po třech a půl letech letos v lednu odložila.
Mezitím však vláda s Babišovou účastí rozhodla o vyjmutí projektu monitorovacího systému z financování z evropských fondů, jelikož Evropská komise závěry auditorů Ministerstva financí potvrdila. Stát tak přišel o 820 milionů korun, které musel proplatit z domácích zdrojů.
Premiér Babiš nyní veškerou vinu hází na Wagenknechta. Česká republika prý přišla o peníze kvůli jeho iniciativě. Tak je to dnes u něj se vším, za všechno mohou ti ostatní. A jeho blízký spolupracovník Sixta, který byl tehdy u kontroverzní zakázky, dnes rozesílá pokyny, jak ve sporné situaci proplácet peníze Agrofertu.
