Tomáš Halík okomentoval návštěvu slovenského prezidentského kandidáta Šefčoviče, který navštívil před druhým kolem volby Miloše Zemana, a všiml si paralely, která napadla více lidí. V blogu na Aktuálně.cz píše: „Klement Gottwald jezdil do Moskvy se učit, jak oponentům ‚zakroutit krkem‘; pan Šefčovič přijel do Prahy se učit od Zemana, jak vést kampaň a vyhrát volby. To je znepokojující a varovný signál.“
Připomíná nechutný inzerát, který vyšel v době Zemanova prvního prezidentského tažení o Karlu Schwarzenbergovi. Ficův směr zřejmě nechce zůstat pozadu.
Halík píše: „Jako by nebylo už dost, že z bývalého komunisty, který nedovede vyjmenovat ani polovinu přikázání Desatera, dělají ‚obránce křesťanských hodnot’a ze Zuzany Čaputové zneužíváním témat, která nemají s výkonem prezidentské funkce nic společného a o nichž prezident vůbec nerozhoduje (kriminalizace potratů a adopce), dělají zlého Heroda. Fico se už v minulosti – podobně jako Orbán v Maďarsku – snažil korumpovat církev a ochočit si ji pro své politické zájmy.
Tomáši Halíkovi jeho kritici vyčítají, že „se míchá do politiky“, ovšem on ji komentuje v rámci své role tak, jak může a má, totiž z hlediska demokratických hodnot. Když to srovnáme s tím, jak se chovají někteří církevní představitelé na Slovensku a u nás, je rozdíl patrný.
Trnavský arcibiskup Ján Orosch například zneužil kazatelnu a vykládal, že volit Zuzanu Čaputovou je těžký hřích. Znamená to tedy, když se budeme držet doslova katechismu, že někdo hodí hlas Čaputové a když ho záhy skolí selhání srdce, půjde na celou věčnost do pekla a bude tam trpět nevýslovnými mukami a tak dále? Myslí to vážně, nebo jen tak breptá?
U nás to tak daleko nedošlo, tady jen probošt Piťha před druhým kolem volby doporučil v článku v Mf Dnes volit Miloše Zemana a někteří duchovní zase pilně píší do Parlamentních listů. Těm se ovšem žádného pokárání nedostalo, napomenutí dostal Halík. Mimo jiné se mu nelíbilo, jak Piťha dezinterpretoval Istanbulskou úmluvu, což ostatně potvrdil i státní zástupce.
Křesťanství se nemá používat, nemá se zneužívat, má se uskutečňovat. Po dvaceti stoletích by se mělo přece jen víc promítnout do života společnosti a posunout všechno k lepšímu. Pokud někdo působí jako žába na prameni, je potřeba ho označit za žábu na prameni a ne za ním běhat na oslavy, jak to někteří církevní činitelé dělají.
Svatá Kateřina Sienská, když už jí poměry v církvi lezly na nervy, přijela za papežem a řekla mu: „Hříchy papežského dvora páchnou až do Sieny.“ Troufne si primas český říci, že hříchy Hradu páchnou až do pohraničních hor? Že Zeman lže a Ovčáček (nová ovečka jeho stáda) je sprostý demagog?
Tak uvidíme, jestli to panu Ševčovičovi s těmi křesťanskými hodnotami zabere. Slovenští katolíci se, jak průzkum ukázal, na arcibiskupa Orosche dost vykašlali a volili výrazně Čaputovou. Neudělalo na ně ani dojem, že Marián Kotleba svou stranu „zasvětil Panně Marii“, při čemž se nechal samozřejmě fotografovat. Pokud by ten akt nezabral v nebi, třeba zabere aspoň na zemi, tak proč to nezkusit.
Každopádně je ten vlastenecko-levicovo-konzervativně-komunisticko-křesťanský mix pozoruhodný.