Tibet vnímám jako černé svědomí světa a v momentě, kdy mu budeme schopni podat pomocnou ruku oficiální cestou, tak by to moc pomohlo naší společné budoucnosti, říká zpěvák Tomáš Klus v rozhovoru pro deník FORUM 24, který vznikl na akci k 64. výročí potlačení tibetského povstání. Svět podle slavného českého zpěváka musí ukázat Číně i Rusku, že imperialismus skončil. Etika musí porazit ekonomiku, což je utopická myšlenka, dodává Klus.

Co pro vás osobně znamená výročí tibetského povstání? Jak se vás dotýká?

Vlastně čím dál tím víc, protože si myslím, že memento Tibetu, který už 64 let od roku 1959 bojuje o nezávislost, je aktuálnější s tím, co se děje teď na Ukrajině. Je to dost podobný případ jako v roce 1968 u nás. Nám se povedlo z toho prokletí vymanit, ale v Tibetu to zatím nevypadá.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Vzhledem k tomu, že mám okolo sebe spoustu přátel z Tibetu, tak se mě to velmi dotýká. Proto se chytám každé příležitosti, jak zpropagovat téma Tibetu, a snažím se udělat maximum pro to, aby se vše začalo hýbat správným směrem. Myslím si, že Tibet je takové černé svědomí světa v tom, že zaspal a neukázal hranice zlu. Je důležité, aby zlo vědělo, kde má své hranice.

Dá se říct, že tibetský lid je perzekvovaný po celá staletí. Drží ho nad vodou buddhismus, který ale není úplně původní a dostal se tam později?

Přišel tam v osmém století, takže je tam docela dlouho. Myslím si, že buddhismus patří k tomu, co Tibeťany mentálně drží nad vodou a co jim dává aureolu opravdu vyspělých duchovních bytostí. Nepotkal jsem jediného Tibeťana, který by toužil po krvelačné pomstě za to všechno, co jim Číňané udělali.

Jak to tedy Tibeťané vnímají?

Když jsem byl na setkání s tibetským exilovým premiérem, tak mluvil o tom, že je rád, že může zásobovat penězi dvě čínské rodiny, které živí dva agenti, kteří s ním jezdí všude po světě a sledují ho. Ten přístup je nesmírně inspirativní a myslím si, že má původ v buddhismu, protože všechno je výsledkem dobré, nebo špatné karmy. Tibeťané k tomu tak přistupují, že ze svých bývalých skutků nyní těží toto utrpení, ale čím mírumilovněji a laskavěji přistoupí k tomu teď, tak se jim to v budoucnosti vrátí.

Když se odpoutáme od duchovního světa do toho čistě praktického, tak spousta států je na Číně závislých, ať už na jejích produktech, nebo na surovinách. Co bychom měli dělat, abychom nějakým způsobem pomohli Tibetu?

Etika musí porazit ekonomiku, což je utopická myšlenka. Na druhou stranu sám dalajláma neprosazuje odtržení Tibetu od Číny, ale požaduje soběstačnost v rámci kultury a náboženského vyznání. Polevil od toho naprostého odtržení Tibetu od Číny tak, jak by to mělo být podle mě. Chápu, že jeho umění vyjednávat pochází z vyšších sfér, kterým já nerozumím.

Je z vašeho pohledu něco takového reálné?

Nejsem si úplně jistý. Je fakt, že ekonomické zájmy všech zemí fungují bez nějaké větší morální ambice a aspektu. To určí, kam to jako lidstvo dotáhneme. Já Tibet vnímám jako černé svědomí světa a v momentě, kdy mu budeme schopni podat pomocnou ruku oficiální cestou, tak by to moc pomohlo naší společné budoucnosti.

Je třeba Rusku a Číně ukázat, že imperialismus skončil někdy v 18. století. Nechci vypadat, že mám něco proti Číně, ale myslím si, že systém, který ji ovládá, není dobrý. Ví to spousta lidí, i těch, kteří s ní obchodují, ale je potřeba najít cestu k tomu, aby nám to bylo víc jedno z té druhé strany, aby nám bylo jedno, že se budeme muset uskromnit.

Co byste vzkázal lidem z Tibetu?

Děkuji, děkuji za inspirativní přístup k útlaku. Denně jim posílám sílu, kterou mám, v rámci nějakých svých modliteb. Přál bych jim, aby byl jejich nenásilný boj úspěšný.