Zpěvák Tomáš Klus minulý týden ve čtvrtek zveřejnil na sociálních sítích video, v němž se vyjadřuje k současné situaci v Gaze, a vyzval své sledující, aby ke konfliktu mezi Izraelem a Palestinci nemlčeli. Zmiňoval oběti na palestinské straně, ale ani slovem se nezmínil o teroristech z Hamásu, kteří byli rozbuškou současného dění, ani o izraelských rukojmích, kteří jsou od počátku října v držení teroristů. Po vlně kritiky, která se na něj snesla, se v neděli snažil v dalším prohlášení omluvit a vysvětlit, co vlastně chtěl říci.

Klusův původní příspěvek je plný kritiky Izraele, aniž by v něm jakkoliv zmínil palestinské teroristy z Hamásu, kteří 7. října zaútočili na bezbranné civilisty, které vraždili, mučili, znásilňovali a některé z nich unesli a dodnes zadržují jako rukojmí. A to jsou mezi nimi i malé děti.

Dále čtěte

Palestinští teroristé z Hamásu se zřejmě ukrývají v největší nemocnici v Gaze. Izraelci zasahují

Izraelská armáda zasahuje v nemocnici Šífa, která je největší v Pásmu Gazy. Je přesvědčena, že tam jsou vysoce postavení představitelé…

Ve svém vystoupení se navíc dopustil řady nesmyslů, které však vydával za fakta. „Chtěl bych se zeptat, jestli jako stát, který má velmi špatnou zkušenost s okupací, bychom na tuhle otázku neměli být trošku citlivější a jestli bychom se neměli ptát naší vlády, jak to, že tak vehementně a bezpodmínečně stojí za státem, který okupuje jiný stát,“ prohlásil ve videu Klus, a nepřímo tak srovnal v přítomnost izraelské armády na palestinských územích s nacistickou okupací Čech a Moravy, což učinil, patrně záměrně, v době 85. výročí březnové okupace.

O tom, že je Izrael okupantem, spekuloval Klus na základě série map tamního území od roku 1947 po současnost. A v tomto případě použil naprosto stejnou a lživou argumentaci, jakou používají protiizraelští aktivisté.

První z map obsahuje území vybarvené zelenou barvou a označené jako Palestina. Jenže nešlo o stát Palestina, ale o stejnojmenné britské mandátní území vzniklé po zániku Osmanské říše. To, že obsahuje i části dnešního Jordánska, Klus přešel mlčením.

Další mapa pak ukazuje plán na rozdělení Palestiny, tedy onoho britského mandátního území, na dva rovnocenné státy – židovský a arabský. K tomu mělo dojít v roce 1947, ale Arabové jej na rozdíl od Židů nepřijali a namísto toho v roce 1948 na nově vzniklý stát Izrael zaútočili s cílem jej vymazat z mapy. Izrael se všek nejen ubránil, ale dokázal své území rozšířit do podoby, kterou zachycuje třetí mapa z roku 1967. Palestinou je zde nazýván Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy. Ovšem v té době tato území okupovaly Egypt a Jordánsko, Palestina neexistovala.

Dále čtěte

Rozhodnutí mezinárodního soudu v Haagu: Válka proti Hamásu může pokračovat

Před dvěma týdny proběhlo u Mezinárodního soudu v Haagu soudní přelíčení na základě žaloby Jihoafrické republiky. Ta zažalovala Izrael z páchání…

Poslední z map pak ukazuje Pásmo Gazy a roztroušené oblasti Západního břehu Jordánu jako zbytky kdysi existující Palestiny. Ve skutečnosti jde o místa, kde Palestinci, což je mimochodem označení použitě Jásirem Arafatem prvně až v roce 1964, měli nějakou vlastní samosprávu.

Zcela mimo byl Klus ve chvíli, kdy hovořil o Izraeli jako o okupantovi Pásma Gazy, neboť z tohoto písma se zcela stáhnul již v roce 2005 a v roce 2007 je násilím obsadili právě teroristé z Hamásu. Ti od té doby z Pásma Gazy pravidelně na Izrael útočili, což vyvrcholilo právě útokem 7. října loňského roku. To však Tomáš Klus vůbec nezmiňuje.

Podle Kluse se v České republice prý neustále opakuje, že Palestinci odmítají příměří, přestože podle něj dokonce několikrát přistoupili na možnost dvoustátního řešení. Jenže to není pravda. Palestinci odmítli nejen první návrh z roku 1947, ale i všechny další, které by k samostatné Palestině vedly. Ani v roce 2000 v Camp Davidu, kde byla jednání nejnadějnější. Jásir Arafat však jakoukoliv dohodu smetl ze stolu a Palestinci rozpoutali tzv. druhou intifádu.

„Dokonce chtěli trvalé příměří, ale Izrael ho odmítnul,“ poznamenal v jednu chvíli Klus, aniž by však bylo jasno, co tím vůbec myslí. Aby však vypadal, že dává prostor oběma stranám, uvedl jako zdroje pro svá tvrzení jména historiků, kteří jsou kritiky Izraele, ale i některé židovské autory. Podobně postupují protiizraelští aktivisté, aby si udělali jakési alibi před možným nařčením z antisemitismu.

Dále čtěte

Hamás vyhrožuje desítkami tisíc obětí. Může k nim vést izraelská ofenziva v Rafáhu

Případný postup izraelské armády do Rafáhu by mohl mít za následek desítky tisíc mrtvých a zraněných, prohlásilo v…

Poté, co se proti němu vzedmula značná vlna nevole, zařadil Klus zpátečku a v neděli vydal prohlášení, v němž uvedl, že odsuzuje „útok Hamásu ze 7. října 2023 se vší jeho brutalitou“ a soucítí s izraelskými oběťmi

„To, že jsem se k tomu nevyjádřil v třaskavém videu, je proto, že to vzhledem ke svým konzistentním postojům k principu nenásilí považuji za samozřejmé, moje chyba a omlouvám se. Mnou uvedené otázky měly upozornit na absenci odborné diskuse k širšímu kontextu, možná jsem příliš emotivní, ale s vědomím, jaké utrpení v Gaze je, a že jsou Palestinci vnímáni jako někdo, kdo si to vlastně trochu zaslouží, mi to nějak bez emocí nejde,“ napsal Tomáš Klus.

Podle něj je podstata všech jeho sdělení „ukázat na hrozivý následek neschopnosti politických elit skutečně rychle jednat a efektivně řešit současné dění v Gaze“.