Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza popsal deníku FORUM 24 největší problémy, které momentálně řeší. Samozřejmě stále chybějí ochranné prostředky pro prodavače i další zaměstnance obchodů. Ocenil rychlou změnu otevírací doby pro seniory a naopak zkritizoval prohlášení o zrušení slevových akcí.
Jaké aktuálně řešíte největší problémy?
Nemáme ochranné pomůcky pro prodavače a prodavačky, pro ty, kdo přivážejí potraviny, a začíná být nedostatek dezinfekčních prostředků, zejména těch na úklid, protože některé dodavatelské firmy věc začaly zneužívat. Rozhodly se proto mnohonásobně zvýšit ceny.
Je dostatek prodavačů, pokladních a dalších lidí, kteří jsou potřeba pro zajištění chodu obchodů?
Zatím se je daří doplňovat. Po vyhlášení zavření škol spousta lidí odešla domů, pak se zavřely školy na Ukrajině, což také vedlo k úbytku pracovních sil. Zároveň ale zavřely restaurace, čímž jsme získali tisíce nových brigádníků. Začátkem minulého týdne chybělo dvacet tisíc lidí, dnes evidujeme nedostatek čtyř tisíc. Zvládáme to, jak se dá.
Máte nějakou informaci o tom, kdy by mohly být obchody dostatečně zásobeny ochrannými prostředky od státu?
Pevně doufám, že v pondělí. Díky velkému osobnímu nasazení Jana Hamáčka se podařilo dohodnout to, že z druhé dodávky bude část těchto věcí určena i další skupině lidí v první linii, tedy nejen zdravotníkům, kteří je logicky potřebují nejvíce. Jde o prodavačky, o lidi, kteří přebírají zboží od řidičů, a tak dále. Rizikem pro nás byli řidiči kamionů, kteří přijížděli z míst s velkým výskytem nákazy. Byl by opravdu problém, kdyby se takto přenesla i k nám. Řidičům jsme proto asi před deseti nebo dvanácti dny začali měřit teplotu, než jsme je pustili do areálu. Dávali jsme jim roušky a igelitové rukavice, když jsme je měli. V mnoha případech přijížděli z Itálie bez dostatečné ochrany.
Jak hodnotíte nařízení vlády ohledně doby, kdy mohou do obchodů jen senioři?
Je dobře, že to vláda udělala. Je to nejrizikovější skupina. Cokoli, co pomůže omezit rizika, je podle mého názoru správné. Je velká škoda, že to první vyhlášení, tedy mezi 10. a 12. hodinou dopoledne, s námi nikdo nekonzultoval. Nikdo se nezeptal na data o tom, kdy tito lidé chodí na nákup, ač obchody toto vědí do posledního detailu. Nikdo o ně nestál, rozhodnutí vlády prostě padlo. Vedlo to k tomu, že spousta důchodců přišla tak, jak je zvyklá, tedy mezi osmou a devátou. Přestože to věděli. Měnit návyky u této generace je téměř nemožné. První den přišla ráno do obchodů spousta lidí, kteří by normálně přišli v jedenáct, aby nemuseli čekat až po obědě. Proto jsme požádali vládu o změnu a jsem velmi rád, že se tak stalo hned. Ráno má velkou logiku v tom, že obchod je čistý a vydezinfikovaný.
Zmiňujete, že rozhodnutí padlo bez konzultace. Jste v kontaktu s vládou?
Pravidelně. Bez ohledu na to, jaký k ní mám vztah, musím říci, že premiér reaguje na esemesky, zavolá, velmi efektivní je spolupráce s panem ministrem vnitra. Do deseti minut mám odpovědi, kontakty a všechno, co potřebujeme, je vyřešeno. Je to velmi profesionální. Ministerstvo průmyslu a obchodu se také snaží. Víme, že požadavků je opravdu hodně. Každý se ale snaží reagovat, když máme problém. Ohledně otevírací doby se prostě něco rychle schválilo bez ověření.
Profesor Prymula zmiňoval, že by mohly být zakázány slevové akce. Co si o tom myslíte?
Bylo by to špatně. A ještě horší je jen tak něco takhle vypustit do televize. Tento týden se podařilo postupně normalizovat nakupování. Lidé chodili čím dál tím méně, nakoupili více i proto, že brali zásoby i sousedovi, babičce či kamarádovi. Vášně se utlumily, na rozdíl od předchozích dvou týdnů, kdy vládla totální panika. Každý den byl lepší a lepší. Pan profesor Prymula toto řekl a vypukla totální panika. V sobotu dopoledne bylo v obchodech o padesát procent více lidí než normálně. Pokud má být cílem opatření omezení kontaktů lidí, tak vyhlášení něčeho takového v televizi vyvolá přesný opak.
Dodal bych k tomu, že je totální nesmysl zakazovat slevy i proto, že stále více lidí přichází o práci, nemají příjem nebo dostávají šedesát procent mzdy. Ti lidé daleko více řeší, co kolik stojí. Důchodci si také nemohou vyskakovat, stejně jako matky samoživitelky nebo lidé v exekuci. Nikdo z nich si nemůže dovolit nakupovat, pokud se cenová hladina zvedne o dvacet, pětadvacet procent.