Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) mluví pro Forum 24 o problémech s uprchlíky a jejich integraci a vztahu evropské politiky k lidským právům.

Kdysi jste se po návštěvě Sicílie vyjádřil, že většina uprchlíků – zřejmě míněno tamních – jsou ekonomičtí migranti. V případě uprchlíků mířících do Německa to ale nejspíš není pravda, protože významnou část tvoří Syřané a Iráčané, kteří pocházejí jednoznačně z válečných zemí. Do Evropy jich dorazí jen několik procent, takže ekonomický motiv se nejeví jako hlavní. Můžete svůj výrok nějak upřesnit?

Lidé, které jsem v roce 2015 viděl na Sicílii, byli skutečně z velké většiny ekonomičtí migranti, což se dalo velmi rychle zjistit pomocí několika otázek. Všichni vypovídali shodně, chtěli do Německa, Švédska nebo do Velké Británie, kde měla být jejich žena s dítětem. Na otázku, ve kterém městě, si ale nedokázali vzpomenout podobně jako na jméno svého dítěte nebo ženy… Nicméně tohle byli migranti přicházející z Libye tzv. středomořskou cestou, Německo přijímalo předně lidi přicházející z tzv. balkánské cesty, kde už procento uprchlíků včetně žen a dětí bylo vyšší.

Také docházelo k podvodům, kdy spousta Pákistánců, Afgánců, Egypťanů nebo Tunisanů měla syrské pasy apod., už ale bylo možné z přibližně jedné třetiny mluvit o uprchlících, kteří pak ten azyl v Německu skutečně získali. U těch ostatních převažovaly ekonomické motivy, kdy drtivá většina lidí byla prostě pašeráky podvedena. Proto se jich také nemálo dobrovolně vrátilo zpátky.

Domníváte se, že německá kancléřka Angela Merkelová nese skutečně vinu na vystupňování uprchlické vlny, když dalšími příčinami je počínání lidí, jako je syrský diktátor Asad, a neschopnost Řecka a Maďarska zvládnout problém a jeho přesunutí na druhé? Byl to přece nejdříve Orbán, který oznámil, že uprchlíky nezvládá a vyveze je na hranice Rakouska a Německa. Merkelová řešila až situaci uprchlíků, kteří už Evropě byli.

Osobně si naprosto nemyslím, že by bylo problémem Maďarsko. Viktor Orbán se pouze snažil přesně dodržet to, k čemu ho zavazují mezinárodní smlouvy. Byly určité vypjaté momenty, kdy těch lidí skutečně bylo příliš mnoho a někteří byli v bezprizorní situaci, ale z osobních návštěv vím, že média vykreslovala situaci mnohem drastičtěji, než ve skutečnosti byla. Následně souhlasím s tím, že selhala Angela Merklová, která místo pomoci nebo aspoň trpělivosti s Maďarskem chtěla raději vše zvládat a řešit přímo v Německu, což následně využili především pašeráci lidí k šíření falešných zpráv, které o to víc zvedly migrační vlnu do Evropy.

Jaké jsou postoje Evropské unie a Evropského parlamentu v otázce lidských práv? Není v Evropě cítit silné protiizraelské naladění, zatímco odpovědnost palestinské samosprávy a její oslavování teroristů (třeba pojmenováváním ulic) zůstává stranou?

Především levice dlouhodobě zastává protiizraelské postoje a bohužel ignoruje problémy na straně palestinské samosprávy. Evropská unie určitě pomáhala a pomáhá Palestincům se vzděláváním dětí, ale to nesmí být zneužito k propagandě nenávisti vůči Židům.

Nezanedbává česká diplomacie a další oficiální místa otázku lidských práv v zemích, jako je Saúdská Arábie?

Nemyslím si, že by náplní práce české diplomacie mělo být řešení otázky lidských práv v muslimských zemích, oni se musejí předně umět postavit za české občany, kteří tam případně mají problémy. To bohužel česká diplomacie v minulosti mnohokrát neudělala. Jiný názor pak mám u diplomacie evropské. To je přesně její role. Ta by měla řešit lidská práva v jednotlivých zemích, a když se podíváte na různé přijaté rezoluce, tak se tak skutečně děje.

Jak se díváte na obecně rozšířené tvrzení, že pokud muslim není terorista, je to pouze tím, že je špatný muslim?

Když se mě někdo na toto zeptá, tak odpovídám protiotázkou, kolik muslimů osobně zná. V Česku nám tato zkušenost velmi chybí, případně ani nevíme, že někdo v okolí je muslim, protože se dokázali integrovat a vědí, že v nemuslimské zemi nemusejí striktně dodržovat právo šaría apod. Nezastírám, že nejen v Evropě máme problém s islámským terorismem, a vadí mi, když někdo říká, že něco takového ani neexistuje, ale problém je s radikalizovanou částí muslimů, kterých je vzhledem k celkovému počtu muslimů stále výrazně méně.

Setkáváte se při své práci jako poslanec nebo při činnosti týkající se lidských práv také s muslimy? Jaké s nimi máte zkušenosti?

Setkávám a velmi často. Navštívil jsem řadu „muslimských“ zemí a vím, jak sami muslimové bojují proti radikálním skupinám. Samozřejmě že například politici v Ázerbájdžánu nebo Maroku otevřeně přiznávají, že mají řadu problémů s lidskými právy, a nelze zde srovnávat situaci se západní Evropou, ale řada států alespoň pomalu na změně pracuje. Myslím, že to bude prostě trvat několik generací, než se něco změní. To je třeba si na rovinu přiznat.

Domníváte se, že česká společnost je xenofobní a rasistická? Pokud ano, co by mohlo být lékem v takovém případě?

Chybí nám tu ta zkušenost, tak mnoho lidí věří i neověřeným zprávám a podléhá pesimismu. Celkově ale nesouhlasím s tím, že bychom byli xenofobní a rasističtí. V České republice žije více než 500 000 cizinců a podle průzkumů se shodují, že se jim tu žije velmi dobře a Češi je vřele a v podstatě bez problémů přijali. Nikdo tu třeba ani neútočí na turisty, což se děje v jiných zemích. Zde je problém spíše v internetovém prostředí. Když ale s lidmi mluvíte tváří v tvář, mají ty názory často jiné a lze s nimi konstruktivně diskutovat.

Jaký je nyní stav ohledně případu dětí Michalákových?

V případu Evy Michalákové se momentálně připravuje žaloba na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Víme, že tento soud až 95 procent všech stížností často bez vysvětlení rychle odmítá, ale nyní řeší minimálně osm norských kauz s tematikou porušování práva na rodinný život, což Evě dává velkou naději na úspěch. Podle mě to, co se stalo v případě těchto českých občanů, je naprosto nepřijatelné a pořád nemohu uvěřit, že se to stalo v demokratickém Norsku, a ne třeba na Kubě.