Miloš Zeman FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Ukazuje se, že přesun prezidenta Zemana do Lán by v podstatě znamenal přesunout tam s ním celý tým vykonávající lékařský dohled. Řekl to v rozhovoru pro Deník.cz šéf lékařského konzilia a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
„Ošetřovatelskou péči, tedy rehabilitaci a dostatečnou výživu, musí obstarat kvalifikovaný personál,“ říká Zima. Lékař by tam nemusel být pořád, ale byly by nutné pravidelné kontroly.
„Službu je třeba zajistit 24 hodin denně včetně víkendů, takže jde o pět až sedm zdravotníků. Zaměstnanci zámku Lány či Pražského hradu to mohou saturovat zhruba z 30 procent,“ řekl podle Deníku.cz Tomáš Zima. Zeman byl podle něj do nemocnice přivezen „v relativně těžkém stavu“, ale nyní „pan prezident během léčby rozkvetl, nabral síly, přibral“.
Jsme rádi, že pan prezident rozkvetl tak, že stačí už jen pět až sedm zdravotníků 24 hodin denně. Jen to dělá dojem, že se tak trochu bude s hlavou státu přesouvat i kousek nemocnice. I z opatrných vyjádření konzilia a předtím nemocnice je zjevné, že se Miloš Zeman do své původní formy zřejmě hned tak nevrátí. Ani těch několik málo veřejných vystoupení Miloše Zemana nikoho nemohlo uklidnit. Hlavně by se nemělo zapomenout na to, že Zeman se jako velmi málo výkonný jeví už po celé druhé funkční období a stále se to zhoršuje. Na dlouhou dobu mizel v Lánech, občas se s někým setkal, něco podepsal a pak zase celé dny nic. V případě odhalení ruské účasti na explozích ve Vrběticích potřeboval k vyjádření celý týden.
Nezdá se, že by to byl uspokojující stav.
Zatím nejotevřeněji mluvil o Zemanově zdravotním stavu Pavel Pafko, který pro iRozhlas 5. listopadu řekl: „Tak předně, když jsem viděl ty laboratorní výsledky v době, kdy přišel do střešovické nemocnice, tak byl těžce podvyživený. Jeho hladiny krevního albuminu byly hluboko pod normou a kolegové mu zajistili stravování nejen ústy, ale i přímo do žaludku. A ten stav se výrazně zlepšil.“
Pak dostal otázku: „Čistě teoreticky, bylo by možné, aby prezident na zámku v Lánech byl a přitom měl lékařskou péči, kterou potřebuje? Co by to vyžadovalo?“
Pavel Pafko: „No, vzpomenu svoji první přednostkyni, která v době, kdy umíral prezident (Klement) Gottwald, byla pověřena tím, že přestěhovala z ‚Karláku‘ kompletně operační sál do nějaké velké koupelny na Hradě. Tím chci vysvětlit vašim posluchačům, že možné je všechno. Když jsou prostředky a vůle, tak lze udělat operační sál na Pražském hradě a operovat tam prezidenta. Nakonec přijel tenkrát profesor z Moskvy, který řekl, že žádná operace se dělat nebude. Nakonec se to nezrealizovalo, ale bylo vše připraveno.“
Věříme našim lékařům, že jsou skutečně schopni zajistit všechno možné a na úrovni. Jen je otázka, jestli musí být člověk v takovém stavu ještě ve funkci.
