Po anexi Krymu jsem si uvědomil, že svět už nebude jako dřív, říká aktivista Tomasz Peszyński, který zítra pořádá shromáždění na podporu premiéra Sobotky. V rozhovoru pro Svobodné fórum popisuje, že se role ve společnosti obrátily a vzpomíná, jak na začátku ukrajinského konfliktu podporovali Sobotku ti, kteří dnes chtějí na stole jeho hlavu.

Proč je podle vás v této době nutné podpořit právě premiéra Sobotku?
V této době je nutné podpořit každého politika, který čelí davové psychóze xenofobie a nenávisti a ostře se postavit politikum, kteří toto naopak podporují nebo rozdmýchávají. Každý politik ve funkci nějak zastupuje stát. Je katastrofou, když je čelným představitelem státu člověk jako Miloš Zeman, která rozdmýchává ve společnosti nenávist a násilné sklony některých jedinců. Proto je navýsost důležité, že jiný představitel státu se staví proti tomu. A tím je právě premiér Sobotka. Navíc premiér Sobotka hledá racionální řešení uprchlické krize bez ohledu na vášně a předsudky. Jde proti proudu evropského antimigračního populismu a za to si zaslouží podporu od občanů, ať jsou jeho příznivci nebo ne.

Myslíte si, že Zemanův bonmot o kalašnikovu může znamenat pro Sobotku reálné ohrožení?
Ano. Sice to není přímá výzva k jeho likvidaci, ale když se podíváme na sociální sítě Zemanových příznivců, Zemanovo vyjádření pochopili jednoznačně – jako vyhrůžku premiérovi a také v tomto duchu vynášejí na světlo své vlastní výhrůžky. A protože je to poměrně velký dav, vytváří to v tom davu pocit, že takové chování je přijatelné. Méně sociálně inteligentní jedinci se mohou nechat tímto inspirovat. Do této atmosféry propagace násilí pak jednoznačně zapadá útok na muslimského aktivistu v Praze, který se odehrál jen pár dní poté, co Zeman pronesl svůj nechutný bonmot.

Obáváte se, že po tomto útoku začnou radikalizovat čeští muslimové? Jakýmkoli dalším incidentem může už tak vyhrocená situace kulminovat…
Myslím si, že muslimové v Česku mají strach a jsou až na výjimky pochopitelně pasivní a schovaní. A díky tomuto útoku budou ještě více ukrytí a pasivnější. Přitom je potřebujeme, aby byli přítomní ve společenské diskuzi na téma migrace z islámských zemí. Nemohu vyloučit, že existuje nějaká skupinka nebo jedinci, které tento útok může přimět k větší radikalizaci, ale domnívám se, že muslimská komunita a český stát si s tím budou umět poradit. Jsem však ale přesvědčen, že reakcí muslimů budou jen další obavy, a nevítám to.

Podle původních informací budete chtít v sobotu úřad vlády zablokovat, aby se k němu nedostali neonacisté. Platí stále tento plán? Nebojíte se střetů s protideomnstranty či policií?
Ne prosím, nechceme zablokovat Úřad vlády. Před Úřadem vlády má nahlášenou akci protistrana. My respektujeme zákony. Budeme v ulici U Bruských kasáren, která vede k vládě, kde ukážeme náš názor na premiéra Sobotku, aby ten den nezněl jen z jedné strany. Jsme však ve spojení se zbylými protixenofobními demonstracemi tohoto dne a je možné, že nějaká část z nás je půjde podpořit v legální blokádě na místech, kde je nahlášeno jejich shromáždění. Uvidíme podle situace. Každopádně my blokádu  přímo před Úřadem vlády neplánujeme. Naší akci interně říkáme „ulička hanby pro zemanovce a xenofoby“.

Předloni v době po 17. listopadu se zdálo, že z protizemanovského aktivismu se stane politický mainstream, prezidentovi podporovatelé se tehdy krčili v opozici. Bezmála o rok později je však situace úplně jiná. Jaký vývoj v tomto ohledu očekáváte v době do příštích prezidentských voleb?
To nikdo neví. Nejsem ani věštec ani politolog. Domnívám se, že Zemanovo nasednutí na xenofobní vlnu je ryze účelové, aby právě tomu minulému mainstreamu čelil. A musím uznat, že mu to vychází. Nevím, jestli se povede tohle nějak zastavit a situace se obrátí nebo naopak Zeman bude stále silnější. K tomu, abychom čelili Zemanovi, který se stává prezidentem českých xenofobů a neonacistů, potřebujeme společný postup všech demokratických politických směrů, aktivistů i politiků. Pokud se to nestane, Zeman se stane jakýmsi českým führerem. Nemohu mluvit za ostatní, ale za sebe mohu slíbit, že své aktivity proti tomuto trendu nevzdám, ať Zeman bude oslabovat nebo sílit.

Bude asi třeba najít co nejdříve dobrého protikandidáta do příštích voleb, na kterém se shodnou demokraté odleva doprava. Je to ale v českém prostředí vůbec možné?
Ano, kandidát je pozitivní způsob jak zastavit současného prezidenta. Ale už z logiky věci vyplývá, že jednotliví kandidáti budou lovit voliče ve stejném rybníce a tedy budou konkurovat spíše sobě než Zemanovi. A je opět na občanské společnosti, aby uzavřela jakousi dohodu mezi skupinami příznivců jednotlivých protizemnovských kandidátů, že se soustředí na kritiku Zemana a nebudou se vzájemně napadat a dávat argumenty Zemanovi. Osobně si myslím, že by se mělo směřovat k modelu jakési velké kampaně proti Zemanovi a rozhodnutí, který z oněch protikandidátů je ten nejvhodnější nechat na voličích. Myslím, že by to kampaň i velmi kultivovalo, kdyby každý říkal, proč volit přímo jeho, a neříkal by, proč nevolit toho druhého. Já vím, je to zřejmě naivní představa, ale bohužel v opačném případě nevidím naději na úspěch.

Mohlo by to u nás konec konců dopadnout jako na Slovensku, kde první kolo posledních voleb vyhrál Fico, ve druhém se však spojili všichni Ficovi odpůrci a zvolili Kisku…
Přesně tak! Ano, v tom je krása dvoukolové volby. Já osobně mám plán, že nechci podporovat do prvního kola žádného kandidáta konkrétně. A po prvním kole se pustím do kampaně za zemanova protikandidáta. Přesto však musí i před první kolem probíhat kampaň. A ta musí být jiná, než na co jsme doposud byli v české politice zvyklí. Jinak je s námi ámen.

Když si vzpomeneme na poslední volby, dá se říci, že vysloveně negativní začala být kampaň až ve druhém kole, zatímco před prvním kolem byla vedená spíše pozitivně. Jak říkáte v duchu „proč volit mě“. Máme tedy na čem stavět?
Mně se ta kampaň moc nelíbila. Mně to připadala jako nějaká soutěž typu Česko hledá superstar, ale je pravda, že já jsem odpůrcem přímé volby prezidenta. Já bych kampaň stavěl opravdu na dnešní situaci. Určitě nechci, aby kandidáti od rána do večera jen nadávali na Zemana, ale představili, jaké hodnoty mají. Kandidát, který se bude nejvíce lišit od Zemana, má můj hlas.

Jak jste se vůbec dostal k občanskému aktivismu? Vybudilo vás nějaké konkrétní téma?
Ano. Já se sice, hlavně o zahraniční politiku, zajímal i dlouho předtím a psal jsem si svůj veřejný blog, ale vím, kdy přesně jsem se dostal k aktivismu. Mentálně v době, když Putin obsadil Krym. Víte, po 11. září 2001 se říkalo, že se svět změnil. Mě přišlo, že se svět změnil právě s obsazením Krymu. Největší nehoráznost od dob Adolfa Hitlera. Tehdy jsem si říkal – můj život už nebude stejný jako předtím – a byla to pravda. A fyzicky jsem se k aktivismu dostal, když mě můj dnešní kamarád Michal Majzner přizval na vznikající Pražský Majdan. Tehdy jsme se angažovali za Ukrajinu a protestovali jsme i před Úřadem vlády proti premiérovi, jehož postoj se nám v té době nelíbil. A lidé, kteří dnes jdou demonstrovat proti němu, se nás snažili blokovat. Je zvláštní, jak se role otočily. Mluvím o tom proto, aby lidé viděli, že nejsem žádným Sobotkovým nadšeným fanouškem, ale organizuji akce podle konkrétní politiky, a ne kvůli lásce či nevraživosti ke konkrétním osobám.