Režisér Filip Remunda v rámci festivalu Jeden svět, který nedávno proběhl, uvedl svůj nový dokument Bratři Okamurovi. Zajímalo ho, jaký přesně je vztah mezi Hayatem Okamurou, který působí ve straně KDU–ČSL, a Tomiem Okamurou, poslancem a předsedou strany SPD. Nejen oni dva, ale i nejmladší bratr, architekt Osamu Okamura, jsou hlavními představiteli dokumentu. Režisér, který se spolu s Vítem Klusákem podílel například na dokumentu Český sen, který pojednává o síle marketingu, kdy hypermarket, který nikdy neexistoval, dokázal přilákat stovky lidí, v rozhovoru pro Revue FORUM popisuje střípky z natáčení a role bratrů Okamurových.
Na jaké otázky jste si filmem Bratři Okamurovi chtěl odpovědět?
Asi jako každý z nás jsem sledoval a byl jsem zaujat obchodní a politickou kariérou Tomia Okamury, kterého jsem kdysi vnímal jako mluvčího cestovních kanceláří, následně jako aktéra reality show s bizarními obchodními projekty a nakonec jako prezidentského kandidáta. V té době jsme s Vítem Klusákem točili film o prezidentské volbě a vlastně už tenkrát jsme s ním chtěli točit. Potom přišla celá ta anabáze s hnutím Úsvit, se kterým se Tomio Okamura nakonec pohádal o peníze. A když to začalo vypadat tak, že SPD dosáhne dvojciferného výsledku ve volbách a jeho poslanci usednou v parlamentu a do toho se ozval Hayato Okamura a začal před vlastním bratrem varovat, zbystřil jsem. Zároveň jsem znal architekta Osamu Okamuru a uvědomil jsem si, že poznat je všechny blíže by pro mě mohla být zajímavá životní i filmařská zkušenost. Rozhodl jsem se proto natočit film.
Mohl by vzniknout i dokument jen o Tomio Okamurovi?
Myslím si, že rozhodně ano. Jeho příběh je doslova trumpovský. Není to samozřejmě prezident Spojených států ani České republiky, ale politický úspěch a snaha stát se veřejně známou osobností za každou cenu, ta je patrná, řekl bych až archetypální. Takže námět to rozhodně dobrý je, ne však pro mě. Mě na tom fascinovalo to, že budu portrétovat všechny tři bratry a bude to svým způsobem rodinný portrét, portrét živého organismu, vztahu v té rodině.
Ve filmu je scéna, kdy oslovíte pro natáčení dokumentu Tomia Okamuru, který vás ale odmítne. Proběhl ještě mimo kameru nějaký kontakt?
Ta scéna končí tím, že pan Okamura odchází a zavřou se za ním dveře. Situace pokračovala tak, že já, už bez kamery a bez štábu, se za ním vydávám, jeli jsme spolu výtahem, já se pokouším vysvětlit, oč mi jde, pan Okamura se rozčiluje, vše pokračuje na chodbě a končí tak, že na mě pan Okamura volá přes recepci Seznamu: „Ani mi nevolejte!“ Jeho bratr Osamu mi pak vysvětloval, že zatímco Tomio kdysi potřeboval média k tomu, aby se proslavil, tak dnes jsou jeho sociální sítě tak silné, že média, která by mu kladla nepříjemné otázky a polemizovala s jeho názory, k ničemu nepotřebuje. Vystačí si sám.
Mělo odmítnutí natáčení ze strany Tomia nějaký význam pro další dva bratry, nebo s tím počítali?
Já osobně jsem s tím trochu počítal, protože jsem věděl, jakým způsobem Tomio Okamura reaguje na novináře, kteří zrovna nepatří mezi jeho příznivce. Osamu tu spolupráci dopředu úplně nevylučoval, dokonce se mi snažil pomoct. Několikrát Tomia kontaktoval, představil nás jako poctivé dokumentaristy a vysvětloval, jaký točíme film.
Víte, co si od dokumentu slibovali Hayato a Osamu Okamurovi?
Můžu usuzovat pouze z toho, co mi sami řekli. Hayato mi vysvětloval, že jeho děti se díky svému příjmení potýkají ve škole s nepříjemnými poznámkami od spolužáků, že si lidé začali spojovat všechny Okamurovy jen s Tomiovým veřejným vystupovaním a že kdyby to tak mělo zůstat, byla by to vzhledem k silné kulturní a literární tradici jejich rodiny křivda na rodu. Proto se ozval, začal aktivně občansky a politicky žít a asi i proto souhlasil se svým účinkováním ve filmu. A Osamu se dlouhodobě věnuje něčemu, co považuje za velmi důležité, architektuře, městskému plánování, urbanismu, životu ve městě a správě veřejných prostor. Říkal mi, že jeho profese není veřejnosti tolik známá a že skrze ten náš film ji může trochu zpropagovat.
Oni v tuto chvíli spolu komunikují? V dokumentu je scéna, kdy Tomio v rozhovoru svého bratra Hayata označuje za blázna.
Přiznám se, že mě osobně ta ostrá Tomiova slova na účet bratra šokovala. Nicméně vím, že dokud žila jejich maminka, tak se všichni tři u ní scházeli, a tudíž není pravda, že by spolu dvacet let nemluvili. A zároveň jsou rodinné příležitosti, kdy se potkají a Tomio s Hayatem spolu minimálně na formální úrovni prohodí pár slov.
Zjistil jste při natáčení, kdy vznikl ten prvotní konflikt mezi Hayatem a Tomiem? Opravdu je tím důvodem rozdílný politický názor?
Snažil jsem se zjistit, jestli neexistoval nějaký bod zlomu. Hayato mi vyprávěl, že si nevzpomíná na nic konkrétního, co by je rozdělilo, ale připustil, že jsou si odcizení. Přirovnával jejich vztah k manželství, kdy se muž a žena, dva na začátku cizí lidé, sžijí a kdy se může se stát, že se po nějaké době zase rozžijí. Hayato zároveň jedním dechem dodává, že v jejich případě to není definitivní, že život není u konce, a věří tomu, že se zase dají dohromady.
Jakou roli v tomto „trojúhelníku“ má Osamu, nejmladší bratr?
Osamu, tak jak jsem ho měl šanci poznat, se mi jeví jako velmi otevřený člověk, který vychází s oběma bratry. Drží si odstup, je kritický, nepřiklání se ani na jednu stranu a řekl bych, že v duchu svého životního postoje, který vztahuje k soužití v rámci společnosti, si uvědomuje, že podobně jako ve městě, tak i v rámci rodiny, musí vedle sebe žít i lidé, kteří spolu v mnohém nesouhlasí. Není voličem ani jedné ze stran svých bratrů. Pochopitelně ta proevropská orientace KDU-ČSL je mu blízká a absolutně nedokáže souhlasit s protievropskou orientací SPD. Cítí být Evropanem se vším, co k tomu patří, z důvodů historických i kulturních, ale také z profesních. Zároveň také dodává, že v mnohém nesouhlasí ani s politikou KDU-ČSL, a to zejména s tou jejich tzv. prorodinnou politikou, která z jeho pohledu znevýhodňuje sexuální menšiny, což je pro něj jako liberála nepřijatelné.
Nevznikla obava, že po dokončení dokumentu by se mohl vztah mezi bratry ještě zhoršit?
Není hádka s bratrem pro Tomia jen trik pro média? Není možné, že se Tomio obává, že kdyby se s bratrem usmířil, odradilo by to některé voliče?
Mění s každým nově natočeným dokumentem Remundův pohled na českou společnost?
Jak se zpětně dívá na atmosféru kolem amerického radaru, kterou zachytili v dokumentu Český mír? Ovlivnilo to současnou situaci v Česku, kde hraje velkou roli ruská propaganda?
Tohle a ještě mnohem víc v Revue FORUM. Zakupte si elektronické vydání ZDE!