Výhodou slibovačů (slovo populista už zevšednělo) je to, že nikdy nebudou muset své sliby splnit a své vize uskutečnit. I kdyby se náhodou dostali k moci, vymluví se nakonec na „objektivní okolnosti“. Tomio Okamura, šéf svého osobního útvaru pod názvem SPD, to ale dotáhl k dokonalosti.
Na facebooku nejdřív Okamura oznámil, že SPD „rozhodně odmítá“ zvýšení hranice věku pro odchod do starobního důchodu nad 65 let, jak to navrhl ministr Marian Jurečka, a že espéďáčci jsou pro odchod do důchodu nejpozději v 65 letech věku. Také navrhuje „zavést pravidelně zvyšovaný minimální starobní důchod ve výši minimální mzdy jakožto základní složku penze“.
Ale to ještě není všechno. „Recept SPD je jasný: Musíme významně podpořit porodnost v pracujících rodinách, aby naše země měla v budoucnu dostatečný počet aktivních plátců důchodového pojištění, kteří v našem průběžném důchodovém systému ufinancují důstojné důchody svých rodičů a prarodičů,“ píše velký předseda.
O tom, jak dlouho mohou lidé pracovat a kdo jim bude schopen práci nabídnout, se dá seriózně diskutovat. Nic proti tomu. Jen u té výše důchodů jsou to všechno řeči, když současně nedá k dispozici nějaká čísla, kolik by to stálo a kde na ně stát vezme. Takhle si může vymýšlet cokoli.
Úžasné je ale řešení výše důchodů zvýšením porodnosti. Problém průběžného systému je skutečně v tom, že co se vybere, to se na důchody záhy utratí. Není to tak, že by si člověk během svého pracovního života peníze hromadil někde na účtu. Pokud si nespoří zvlášť. Málo mladších lidí, méně peněz pro důchodce.
Zatím nikdo nevymyslel nějaký fungující recept, jak lidi přimět, aby plodili více potomků. Nejvíce se rodí v chudých zemích, a jak začnou trochu bohatnout, jde to dolů. I v těch islámských zemích, které Okamura tak nemá rád. Sám vůdce SPD nejde ohledně počtu potomků moc příkladem. Ale stane se, život má různé zákruty. Nicméně by aspoň nemuseli v SPD tak brojit proti takzvaným migrantům, zvláště ne proti těm z Ukrajiny. Ti by tady populaci dost omladili a navíc jsou zvyklí pracovat.
Kdyby ale náhodou Tomio vynalezl nějaký elixír, který by z letadel rozprášil nad republikou jako chemtrails a všichni se vrhli na plození, a udělal to zítra, projeví se to na trhu práce tak za dvacet let, spíše čtvrt století. Mlčeti zlato.
Pro Tomia Okamuru ale platí, že mluviti zlato a říkat bude cokoli. Ta tubusová vila se sama zadarmo nepostaví, že.