Ať už vede Tomio Okamura jakoukoli stranu, jeho program je přes všechnu blátivou populistickou omáčku v tom podstatném pořád stejný. Dostat naši zemi z Evropské unie a šířit blahosklonné názory na putinovské Rusko.

Není divu, že si Okamura tak rozumí s velkým přítelem Vladimira Putina Milošem Zemanem, momentálně prezidentem České republiky. A stojí za ním i v bizarní kauze, kdy se Zeman pokouší dostat od Bezpečnostní informační služby jména ruských špionů u nás. Zemanův požadavek je naprostý nesmysl, vážné je na tom jen to, že nikdo nepočítal s tím, že hlavou státu u nás bude někdy člověk, který, pokud není moskevský agent, tak se jako moskevský agent aspoň z nějakého důvodu chová. A že bude na Hradě obklopen podezřelými individui, jako jsou velmi podnikavý kancléř bez bezpečnostní prověrky Vratislav Mynář a záhadný „poradce“ Martin Nejedlý. Nejedlý je pro Zemana víc než český velvyslanec v Moskvě. Místo velvyslance Remka ho vzal kdysi na schůzku s Putinem, vymohl mu diplomatický pas a poslal ho letos nejen na schůzku do Číny, ale teď i do Moskvy. Bez předchozího uvědomění vlády a ministerstva zahraničí.

Okamura ale absurdní Zemanův požadavek vítá. „Šéf SPD Tomio Okamura ČTK napsal, že je logické se ptát na konkrétní jména a akce ruských špionů, když jimi BIS ‚dlouhodobě straší‘. ‚Tento úkol je v souladu s českými zákony a je na místě,‘ napsal Okamura ČTK. Údiv podle něj spíš vyvolává, že někdo požadavek považuje za nehorázný. ‚BIS pracuje pro vládu a prezidenta, nikoli pro sebe. Řeči o tom, že BIS ohrozí, když se prezident dozví, co a proč dělá jeho podřízený, jsou hodně mimo zdravý rozum,‘ dodal.“

Ne, není to nehorázné. Je docela normální nezničit naši tajnou službu tím, že takové informace dodá do prostředí, kde se s východními mocnostmi vesele kolaboruje.

V duchu různých západních „konzervativců“ a národovců má ale Okamura k Rusku vztah velmi vstřícný. Trvá to už několik let. Stačí se začíst, co všechno už velký předseda stačil vyprodukovat za rozumy.

Parlamentní listy 27. 12. 2016: „USA, NATO a Brusel se ze všech sil snažily různými způsoby atakovat Rusko, obklíčily ho základnami NATO a na ruské hranici Brusel a NATO vyvolaly občanskou válku – to je jeden agresivní krok za druhým. Já bych řekl, že nyní máme naději na to, že nastane uklidnění, že naopak o Rusku moc neuslyšíme, protože ubudou konflikty.“ (Tím „nyní“ myslel zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.)

Pak tamtéž pohovořil o pojmu „ruská sféra vlivu“: „Co je tohle za hloupost? Jaká ruská sféra vlivu? Znamená to, že místo amerických vojsk se u nás budou prohánět Rusové? To asi těžko. Znamená to jen, že éra diktátu Washingtonu skončila. Znamená to doufám jen to, že v budoucnu ten, kdo nebude plivat na Rusko, nebude zločinec. Copak si nikdo neuvědomuje, jak je to strašení Ruskem primitivní a ubohé? Američané dělají vojenské manévry kolem ruských hranic a nějaký blb nás tady bude strašit Ruskem? Copak Rusové mají nějaké základny nebo cvičení v Mexiku nebo v Kanadě? Kolik zemí Putin přepadl?“

Na stránkách SPD.cz se můžeme dočíst, co Okamura vykládal 22. 7. 2016 na YouTube: „Od začátku říkám, že ekonomické sankce vůči Rusku byly od počátku naprostá hloupost, která nejvíc poškodila nás a celou Evropu. Za prvé, Rusko hloupá akce Evropské unie donutila definitivně přeorientovat ekonomiku na východ a také posílit soběstačnost. Za druhé, chtít trestat Rusko za zločiny ukrajinských fašistů z Kyjeva byla ukázka další nebezpečné hlouposti bruselistů a opovržením jakoukoli spravedlností.“

Drží ho to pořád. Tak třeba letos v srpnu na výročí okupace vojsky Varšavského paktu vykládal: „Stejně tak se naučme rozlišovat mezi agresory, a naopak rozlišujme mezi Brežněvovým Sovětským svazem a současným Ruskem. Nebo třeba mezi Američany Woody Allenem a Oliverem Stonem na jedné straně a válečným zločincem prezidentem Trumanem na straně druhé. Navzdory nekončící řadě válečných zločinů americké vlády to ale neznamená, že Američané jsou zločinný národ.“

Nelíbí se mu ani podpora prodemokratického hnutí v Bělorusku: „Letité financování tzv. demokratické opozice, pak mediálně vděčné brutálně potlačené protesty. V posledních dnech vyplouvá na povrch, že miliony na vyvolání puče investovala v uplynulých letech i Česká republika. Z kasy ministerstva zahraničí. A prosakují informace, že peníze zřejmě distribuovala neziskovka České televize. Jak by asi Česká televize řvala, kdyby Putin financoval protisluníčkářskou opozici u nás nebo jinde v Evropě?“ zeptal se předseda SPD. (Parlamentní listy 21. 8. 2020)

Tak jaké kdyby? O ruské peníze měla zájem jeho francouzská „přítelkyně“ Le Penová, jeho italský „přítel“ Salvini a rakouský blíženec Strache.

U Tomia Okamury si ale nemůžeme být jisti, že to, co vykládá, myslí vážně. Že by šlo o nějaké vlastenecké ideje a prospěch republiky, to je v jeho případě dost pochybné. Našel si prostě svou mezeru na politickém trhu. Svými prostomyslnými voliči nejspíš pohrdá, jako jimi zcela jistě pohrdá Miloš Zeman. Ale jejich hlasy jsou dobré. Znamenají funkce, moc a peníze.