Tomio Okamura a Radim Fiala, poslanci z uskupení Svoboda a přímá demokracie, dnes nebudou hlasovat o nedůvěře vládě. Nechtějí podpořit ani vládu, ani opozici, řekli dnes na tiskové konferenci novinářům. Vyslovení nedůvěry koaliční vládě Bohuslava Sobotky iniciovala část opozice kvůli sporům o daňové zvýhodnění biopaliv. Zjevně ale neseženou dostatek hlasů.
„Nepodpořím divadlo takzvané opozice, nepodpořím ani vládu. Svůj politický postoj vyjádřím tím, že odejdu z hlasování, podobně jako divák odchází z divadla během frašky,“ řekl Fiala. Podle Okamury hlasování o nedůvěře připomíná výkřiky, kdy zloděj křičí „chyťte zloděje“.
Opoziční TOP 09 a Starostové, ODS a Úsvit vyvolali schůzi v souvislosti se středečním hlasováním o podpoře biopaliv. Při něm vládní hnutí ANO navzdory svým dřívějším prohlášením nepodpořilo ukončení jejich daňového zvýhodnění. Podle opozice tím jde vláda na ruku vicepremiérovi a ministru financí Andreji Babišovi (ANO), který je majitelem skupiny Agrofert, jež se na výrobě biopaliv podílí.
Aby vláda ztratila důvěru, muselo by pro opoziční návrh zvednout ruku nejméně 101 z 200 poslanců. Koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL ale má v dolní komoře poměrně pohodlnou většinu 111 hlasů. Navíc členové nejsilnějšího opozičního klubu KSČM deklarovali, že se hlasování zdrží. Frakce TOP 09 a Starostů, ODS a Úsvitu mají dohromady 52 poslanců. Sobotka označil už minulý týden pokus části opozice za plané gesto.
U schůzí o vyslovení nedůvěry vládě ve Sněmovně se nehlasuje o programu, uskutečnit se musejí. Opoziční strany vyvolávaly v minulosti taková jednání poslanců opakovaně, uspěly zatím jen jednou. Poslanci hlasují o kabinetu vždy po jménech podle abecedy od vylosovaného člena dolní komory.
To je tedy událost
Člověka by nenapadlo, že je v této zemi ještě někdo, koho zajímá, kde se momentálně pohybuje poslanec Okamura. Drtivé většině populace asi není zcela jasné, s jakou stranou má tento bojovník proti cizáctví a proti všemu, co mu zrovna napovídají průzkumy mínění, společného. Není to ani celkem důležité. Pan Okamura je pozoruhodný spíše jako jev do učebnic politologie a to do takových těch pasáží, které se tam vkládají jako kauzy kurzívou, aby student před zkouškami neusnul. Problémem populisty je, že nemá vlastní názor. Běžný politik třeba názor má, ale nechá si ho pro sebe. Podle míry přesvědčení počká, jestli se mu ho podaří bez ztráty bodů jednou prosadit, nebo mlčí navždy. Ale názor dejme tomu má. Když má štěstí, povede se. Od politika se ještě liší státník, který prosazuje své názory, byť to není populární. Státník se rodí tak dvakrát za století, takže je lepší brát, co je.
Okamura není politik, je to autor pouličních výkřiků. Je až pozoruhodné, jak mu to nevyšlo. Asi to vyjadřuje naději všech demokratů, že se lidé nechají vodit za nos dlouho, ale ne navždy. Pokud není populista příliš chytrý, doba pro vedení za nos se zkracuje.
Teď vůbec nejde o politickou mrtvolu pana Okamury, který nejdřív kolem sebe vytvořil dojem, že je úspěšný podnikatel, pak se tvářil jako nadějný prezidentský kandidát, až mu politicky krachlo všechno. Politika je řemeslo, obchod, směna, zastupování zájmů lidí, kteří dotyčnému dali hlas. Pokud je někdo politicky tak impotentní, že se „zdržuje hlasování“, nic nepochopil. Pak by bylo lepší, aby se věnoval pořádání kremací pro domácí mazlíčky nebo podobným lidumilným činnostem a nepletl se do politiky.
Nejde o Okamuru a další bizarní ukřičené televizní postavičky. Jde o stav české politiky. Kupodivu také závisí na tom, jak lidé volí. Když si zvolí žvanila, mají žvanila. Když si zvolí šéfa Slušovic, staříčka a hrdinu perestrojky Čubu, tak ať se nediví, že není s to pronést v Senátu žádný projev.
Lidé by měli přestat nadávat na politiky a trochu se zajímat o to, koho volí a proč. Taky jestli vůbec volí. Už se šel někdo zpovídat z toho, že zvolil „nejpopulárnějšího politika“, byť se o něm dávno před volbami vědělo, že je to divná osoba? Okamura už dojel na konečnou. Na startu ale čeká řada dalších spasitelů, co tvrdí, že nejsou politici a hrnou se přitom do politiky. Je ta politika takový průtokáč spasitelů. Jen se trochu ohřeje a pak zase půjdeme. Mezitím se několikrát zdržíme hlasování.