Tomio Okamura dává najevo, že se mu vůbec nelíbí snaha bojovat s dezinformacemi na sociálních sítích. Šéf SPD, který si vykládá, kdy chce, co chce, mluví o údajném dalším utužování cenzury. Je zajímavé, že snaha o to, aby se veřejný prostor nezamořil organizovaným šířením lží, dráždí osoby určitého typu.
Udatný bojovník za svobodu slova se do tématu pustil v neděli na svém facebooku. „Fialova vláda chce zavádět ještě tužší cenzuru a omezování svobody slova. Předsedové vlád osmi evropských zemí, včetně českého premiéra Petra Fialy, se otevřeným dopisem obrátili na ředitele největších technologických platforem provozujících sociální sítě s výzvou k efektivnějšímu boji proti dezinformacím… To znamená zavádění ještě tužší cenzury a omezování svobody slova. Dezinformace v podání prounijních politiků totiž podle nich znamená odlišný názor než ten jejich,“ vymýšlí si zachránce míru a ochránce chudých Okamura.
Pak mu ještě vadí „snaha Evropské unie omezit politickou reklamu na sociálních sítích“. Cítí se totiž diskriminován. „SPD a další evropské vlastenecké strany mají ve srovnání s probruselskými stranami minimální přístup do médií. Toto je snaha odříznout je od poslední platformy, kde můžeme prezentovat své názory. Je potřeba zásadně odmítnout všechny snahy o omezení svobody slova a demokracie,“ tvrdí šéf SPD.
Protože u Tomia Okamury se jaksi moc nemůžeme automaticky spolehnout na to, že se vyjadřuje dostatečně přesně, vyplatí se do toho dopisu podívat. Podepsali ho premiéři Moldávie, Česka, Slovenska, Estonska, Lotyšska, Polska, Litvy a Ukrajiny. K popisu momentálního stavu se tam píše, že se technologické platformy staly virtuálním bojištěm pro dezinformace, což využívají nepřátelské zahraniční mocnosti k podpoře svých škodlivých cílů. Sociální média jsou využívána k šíření falešných zpráv a vyvolávání násilí. Velké technologické společnosti by měly přijmout opatření k ochraně svých platforem před dezinformacemi a spolupracovat s vládami, občanskou společností a médii, aby tuto hrozbu účinně řešily. I když společnosti aktualizují své zásady moderování obsahu, musí vyvinout větší úsilí.
Pak se navrhují některá opatření, proti kterým nikdo soudný nemůže nic namítat.
„Online platformy by měly přijmout konkrétní opatření, aby zabránily využívání svých služeb jako nástrojů a prostředků k prosazování nekalých cílů. Patří sem i to, že nebudou přijímat platby od osob, na které byly uvaleny sankce za jejich jednání namířené proti demokracii a lidským právům. Návrhy algoritmů by měly při propagaci obsahu upřednostňovat přesnost a pravdivost před zapojením. Musí být rovněž transparentnější. Veřejnost by měla znát zásady online platforem a způsob jejich prosazování. Pro pochopení taktik a technik manipulativních kampaní a nepřátelských aktérů je klíčové, aby výzkumná komunita měla bezplatný nebo cenově dostupný přístup k datům platforem,“ píší premiéři a dvě premiérky.
Ano, to je přesně ten problém, který znají jak odborníci, tak běžní uživatelé. Když někdo šíří naprosté lži ruské propagandy proti Ukrajině, celkem nic se mu neděje. Jen velmi zřídka pomůže nějaké nahlášení. Prakticky nikdy. Vedle toho ale stačí semknutá skupina stoupenců diktatur, aby dokázala „sestřelit“ něčí účet. Facebook je přímo líhní nesčetných falešných účtů, které šíří nenávistné projevy vůči konkrétním lidem a také skupinám osob. Veškerá snaha o nějakou nápravu je prakticky k ničemu. Komunikovat se společností, která hlásá komunikaci, v podstatě nelze. Principy, podle kterých se řídí viditelnost příspěvků, jsou zahaleny tajemstvím. Naprosté lži o covidu a vakcínách straší na internetu a páchají škodu, přičemž jde zcela zjevně o poškozování veřejného zdraví. Maximem úspěchu je, když se u nějakého nesmyslu objeví impotentní hláška, že si má čtenář ověřovat informace.
Jaký má Tomio Okamura vášnivý vztah k pravdě, si můžeme ukázat třeba na jeho pár let staré řeči ve sněmovně ze dne 10. září 2014.
„A když už hovoříme o invazi Rusů, bavme se tedy nejen o dobrovolnících z Ruska na straně lidí, kteří brání své domovy, ale bavme se také vyváženě o invazi pravidelné ukrajinské armády, která plošně bombarduje a ostřeluje těžkými děly i raketami bezbranné civilisty. Bavme se o jednotkách složených z dobrovolníků z řad ukrajinských profašistických a nacistických uskupení. Bavme se o stovkách, nebo velkém množství profesionálních žoldnéřů placených ukrajinskými oligarchy a profesionálech ze zemí NATO, což v médiích prosáklo, že jsou např. z Polska či Litvy, a opět v řadách ukrajinské armády… To, že Rusové pomáhají svým krajanům na Ukrajině, kteří jsou vražděni armádou země, jejímiž jsou sami občany, to znamená Ukrajinci Ukrajince, ukrajinští občané ukrajinské občany, a nikým neřízenými šílenými polovojenskými tlupami, má svou logiku, protože slušný člověk nemůže zůstat k takovým zločinům chladný… Pokud jde o samotné sankce, souhlasit s nimi může skutečně jen hodně nepřemýšlivý člověk anebo člověk, který chce mermomocí z válečného štvaní vytřískat politické body bez ohledu na české občany… Kdyby chtěli být Rusové skutečně na nás opravdu zlí, tak prostě na podzim pod záminkou sankcí zavřou kohoutky s plynem a máme po legraci,“ vykládal Okamura, který stále zdůrazňuje, že není proruský. Jen je zajímavé, že stále vykládá to, co Kreml.
Nevyhlášená válka Ruska proti Ukrajině a porušení mezinárodního práva anexí Krymu má podle Okamury „svou logiku“. V tomto způsobu argumentace pokračuje pořád. Za zmínku stojí třeba výroky Tomia Okamury o kauze Vrbětice v Parlamentních listech 25. dubna 2021. „Je zajímavé, že tato kauza se objevuje ve chvíli, kdy se jedná o dostavbě Dukovan, o ruské vakcíně Sputnik, ve chvíli, kdy eskaluje konflikt na Ukrajině či se jedná o dostavbě německo-ruského energetického megaprojektu Nordstream II,“ mlží šéf SPD. Rejdění ruských agentů Čepigy a Miškina s falešnými pasy kolem Vrbětic ho nezajímalo.
Slova jsou věci, jak vědí psychologové a sociologové. Něco působí. Lži působí deformace ve společnosti, ovlivňují volební chování, poškozují jedince i instituce. Nejvíc touží po šíření organizovaných lží, které velmi často pocházejí z proslulé trollfabriky v Petrohradu, ti, co údajně bojují za svobodu slova. Mají pocit, že s pravdou si nevystačí. Možná mají ještě nějaké jiné motivy. V každém případě tito hlasatelé pravidelně pohoří, když mají v nějaké debatě své šílenosti obhájí. Proto jim vyhovuje pařeniště sociálních sítí, kde si mohou vykládat, co chtějí, a klaka oddaných stoupenců tomu tleská. Kdo nebude jásat, bude bleskově zablokován. Svoboda slova podle Tomia Okamury a spol.