Šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová, předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) FOTO: ČTK / Petr Švancara / Pavel Šmejkal / FORUM 24
FOTO: ČTK / Petr Švancara / Pavel Šmejkal / FORUM 24
Předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) vyvrátila na sociální síti argument opozice ke korespondenční volbě, že kdo nežije v České republice, neměl by tu ani volit. Podle Pekarové tím opozice pouze zakrývá strach z občanů. Šéfka poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová to ale vidí jinak.
„‚Kdo nežije v České republice, neměl by mít právo volit.‘ To je ‚argument‘ opozice, která tím pouze zakrývá strach z vůle občanů. Ráda bych jí na to odpověděla,“ napsala Pekarová Adamová.
„Krajané v zahraničí volit mohou už nyní, s tím korespondenční volba nesouvisí. Jejím cílem je jejich právo pouze usnadnit. Právo volit náleží každému plnoletému občanovi České republiky bez ohledu na to, v jaké zemi se zrovna nachází. To není ničí názor, to jinými slovy říká naše Listina základních práv a svobod,“ upozornila.
„Lidé, kteří (dlouhodobě) žijí v zahraničí, mají řadu důvodů, proč by je měl vývoj naší země zajímat. Mohou tu mít své rodiče, děti, přátele, majetek (ze kterého odvádějí daně) a třeba se i mají v plánu vrátit. Ostatně byli to právě emigranti, kteří za totality výrazně napomáhali v boji za svobodu Československa. Oni jsou tím nejlepším důkazem, že změna bydliště nic nevypovídá o lásce k vlasti,“ dodala Pekarová Adamová.
Na to ale reagovala Schillerová, která předsedkyni sněmovny předhodila nedávné dění kolem Miroslava Kalouska. „Strach z vůle občanů? Tohle slovní spojení zní zrovna od vás po včerejší zabijačce Miroslava Kalouska úsměvně. Strach z vůle občanů má v České republice především TOP 09. Nepochybuji, že při úvahách o změnách volebního systému začnete jednáním s nejsilnější politickou silou v zemi, nebo se pletu?“ zeptala se Schillerová.
„Paní poslankyně, demokratickému fungování stran a kolektivnímu rozhodnutí výkonného výboru vy nemůžete rozumět, protože v hnutí ANO je jediný názor – ten Andreje Babiše. Korespondenční volbu jste měli v programovém prohlášení vlády. Zapomněla jste? My ji za vás prosadíme,“ rýpla si předsedkyně sněmovny.
„Kolektivnímu rozhodnutí, že by měl být člen strany senátorem, přestože vysloveně nechce, opravdu nerozumím. To umíte jen v TOP 09. A to programové prohlášení je z roku 2018. Asi víte, že útok na Kapitol mj. kvůli korespondenční volbě byl v roce 2021. Volby v Rusku, které podle tamní opozice zmanipulovaly elektronické hlasy, byly loni. Informace o tom, že třetina Američanů považuje volby za ukradené, je z letoška. Kdybyste místo politikaření a zoufalé snahy o politickou záchranu (za jakoukoliv cenu) měla opravdu na srdci demokracii, k úvahám o změně volebního systému byste přistupovala s větším respektem,“ dodala ještě Schillerová.
Vládní koalice podala očekávaný návrh na zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí minulý týden. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) při oznámení o podání návrhu avizoval, že ve sněmovně bude diskuzní peklo. „Opozice už šustí spacáky,“ podotkl.
„Opozice hrozí obstrukcemi, ale jsme připraveni korespondenční volbu prosadit, je to krok správným směrem,“ vyjádřil se podobně premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že korespondenční volba pro české občany v zahraničí míří do poslanecké sněmovny.
Opozice nyní proti návrhu hlasitě vystupuje, vláda Andreje Babiše (ANO) ale skutečně měla zavedení korespondenční volby v programovém prohlášení z roku 2018. „Zjednodušíme volební pravidla tak, aby se občanům usnadnil přístup k volbám (včetně zavedení korespondenční volby, zrušení místní příslušnosti pro vydávání voličských průkazů). Prosadíme zefektivnění volby do senátu zavedením jednokolového systému,“ stálo v něm. Jako jeden z argumentů, které hnutí včetně Aleny Schillerové používá, jsou volby v Rakousku, které se musely opakovat. To se ale stalo už v roce 2016.
Odpor opozice ke korespondenční volbě zhodnotil i politolog Lubomír Kopeček. „Je to zjevné z hlediska výhodnosti. Když se podíváte na to, kdo by tu korespondenční volbu využíval, tak se dá čekat, že by to spíš byli voliči dnešních vládních stran než opozice. Ukazuje to i hlasování v zahraničí, které probíhá na ambasádách. Ti lidé, kteří by hlasovali, jsou obvykle mladší, mobilnější, z hlediska politických preferencí odrážejí spíš to, co reprezentuje těch pět vládních stran,“ řekl Kopeček deníku FORUM 24.
V parlamentních volbách v roce 2021 u zahraničních voličů vyhrála koalice Pirátů a STAN, která získala přes 50 procent hlasů. Na druhém místě skončila koalice SPOLU s 34,2 procenta. Hnutí ANO pak získalo pouze 5 procent hlasů, SPD přes 2 procenta. Tehdy hlasovalo celkem 13 184 voličů v zahraničí. K letošním prezidentským volbám jich pak dorazilo 22 932, Petr Pavel získal přes 95 procent.
