Ve Varšavě začal dnes dvoudenní summit Severoatlantické aliance. Podle očekávání by měl potvrdit vyslání čtyř mnohonárodních praporů do Pobaltí a do Polska jako součást kroků, kterými aliance v reakci na ruské chování posiluje své východní křídlo. Hovořit se bude i o zajišťování bezpečnosti na jižních hranicích nebo o dalším působení NATO v Afghánistánu. Českou delegaci vede na vrcholné schůzce prezident Miloš Zeman.

Varšavský summit má dva hlavní, vzájemně se doplňující cíle – potvrdí největší posílení obranyschopnosti území členských států od konce studené války a zároveň rozhodne o způsobu, jakým chce NATO ovlivňovat situaci především v pásu nestabilních zemí na jih a jihovýchod od svých hranic.

Polský prezident Andrzej Duda, který je hostitelem summitu, na úvod schůzky zdůraznil, že NATO se vzhledem k horšící se bezpečnostní situaci ve světě musí více soustředit na svůj základní úkol, tedy na obranu území členských zemí. „Sledujeme politiku agrese a trvající nedostatek respektu k mezinárodnímu právu, suverenitě a územní celistvosti. Důsledkem vojenských konfliktů je nestabilita i nové hrozby jako terorismus a hybridní válka,“ upozornil Duda.

První místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek vydal před zahájením summitu následující prohlášení:

Summit NATO bude také o Rusku

Ve Varšavě začal možná jeden z nejdůležitějších summitů Severoatlantické aliance v její historii. Potvrdí své největší posílení od studené války a posune se od ujištění svých spojenců kvůli hrozbě Ruska ke strategii odstrašení. Rychlé vyslání vojáků v případě krizové situace v současné době už nestačí. NATO musí být na území svých východních členů přítomno již nyní, musí umět reagovat bleskově a být efektivní i v případech ne úplně konvenčních, ale i hybridních aktů agrese.

Určitě se najde celá řada kritiků současných aktivit NATO volajících po větší spolupráci s Ruskou federací např. kvůli boji proti terorismu.

Těm je třeba připomenout:

1. že na spolupráci je zapotřebí důvěra, a tu Rusko ztratilo, když svými činy během konfliktu na východní Ukrajině a na Krymu zpochybnilo základní princip neporušitelnosti hranic,

2. že to bylo Rusko, kdo odešel od společného stolu NATO-Rusko,

3. že to bylo v minulém roce Rusko, které slovy ministra obrany označilo propagandu za další typ zbraně, další typ ozbrojených sil,

4. že rozmístění sil a vojenská cvičení na ruské straně jsou v naprostém nepoměru oproti těm aliančním, která jsou mnohem menší. A na rozdíl od těch ruských je Aliance pravidelně oznamuje ruské straně,

5. že současné aktivity NATO jsou sice opožděnou, zato nutnou reakcí a že strategie odstrašení je přirozená neagresivní reakce proti nepředvídatelnosti současného Ruska vedeného Vladimirem Putinem,

6. a že to, jestli se Rusko vrátí ke společnému stolu, záleží jen a jen na něm a na jeho konání.

Marek Ženíšek, 1. místopředseda TOP 09