Obtěžování poctivých daňových poplatníků a podpora udavačství je to jediné, co přinese zákon o prokazování původu majetku. „Tento zákon se úplně míjí účinkem a nezaměřuje se na skutečné podvodníky. Umožňuje totiž, aby neplatiči daní svůj majetek ukryli do svých firem nebo převedli do zahraničí,“ říká poslanec TOP 09 Martin Plíšek. TOP 09 proto navrhla, aby Poslanecká sněmovna vládní návrh zákona zamítla.
„Soused bude sledovat u souseda, jestli náhodou záhadně nezbohatl, anebo podnikatelé v konkurenčním boji budou kriminalizovat své konkurenty a budou na ně posílat daňovou a finanční správu,“ popisuje Plíšek předpokládané dopady zákona. Ten se podle něj navíc zcela míjí účinkem, protože se nezaměřuje na skutečné podvodníky, spekulanty a neplatiče daní, kteří se jej obávat nemusejí.
Plíšek v té souvislosti připomněl, že TOP 09 zařadila zákon o prokazování původu majetku na svůj Seznam nesvobody, což je soupis 16 již přijatých či navrhovaných zákonů, které omezují svobodu občanů. „Lidé se musí připravit na to, že budou dokazovat, že něco neprovedli, zpětně jak nabyli svůj majetek, a domovní svoboda je minulostí. Zdá se, že vláda chce, aby se občané báli státu, aby mu sloužili,“ uvedl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek při představení tohoto seznamu před dvěma týdny.
Plíšek také zdůrazňuje, že TOP 09 souhlasí s povinnými majetkovými přiznáními politiků a veřejných funkcionářů na celostátní, krajské i regionální úrovni, ale odmítá, aby byli bezdůvodně obtěžování na základě udávání poctiví daňoví poplatníci. Majetková přiznání politiků a veřejných činitelů má podle něj řešit novela zákona o střetu zájmů.
K jejímu schválení se ovšem poslanci vládní koalice nemají kvůli gigantickému střetu zájmů vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše. Ten je je zároveň velkopodnikatelem, jehož firmy získávají státní zakázky, čerpají státní i evropské dotace, daňové úlevy a investiční pobídky.
Zákon o prokazování původu majetku dá finanční správě možnost analyzovat výši majetku kohokoli v souvislosti s jeho daňovým přiznáním. Pokud hodnota neevidovaného majetku převýší sedm milionů korun, finanční správa vyzve poplatníka k prokázání původu majetku a popřípadě jej zdaní.
Navrhovaná norma předpokládá, že pokud poplatník nebude schopen prokázat původ svých příjmů, bude mu daň vyměřena dodatečně včetně penále. Výše penále má být 50 procent doměřené daně, nebo 100 procent v případě, že poplatník nebude s daňovým úřadem spolupracovat.
Demokratická opozice poukazuje na protiústavnost navrhovaného zákona. Na protiústavní pasáže upozornila i legislativní rada vlády. Penále ve výši 100 procent, což je sankce navrhovaná v zákoně, je podle právníků likvidační a protiústavní.
