Tragédie na Moravě vyvolala velkou diskuzi o fenoménu tornád, která nejsou v České republice příliš častou záležitostí. Děsivou zkušenost s tímto přírodním živlem ale popisuje již Kosmas; jde o tornádo, které se prohnalo Prahou v roce 1119. A z Kosmova popisu je zjevné, že se jednalo o velice silný zážitek.

„Dne 30. července ve středu, když se již den chýlil k večeru, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřiv náhle od jižní strany na knížecí palác na hradě Vyšehradě, vyvrátil od základů starou a tedy velmi pevnou zeď, a tak – což jest ještě podivnější zjev – kdežto obojí strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen a rychleji, než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší a dolejší trámy i s domem samým na kousky a rozházel je. Tato vichřice byla tak silná, že kdekoliv zuřila, v této zemi svou prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše, co jí stálo v cestě,“ píše se v Kosmově kronice.

Síla tornáda je podle popisu následků odhadována na F3 až F4, takže je možné, že šlo o jedno z nejsilnějších na našem území vůbec. V historických záznamech najdeme i další příklady tornád, například Letopisy hradišťsko-opatovické a zápis z roku 1144 popisují „černý sloup, an vstupuje od země až nahoru k oblakům, a v jeho kruhu točil se prudký vír“.

Tornádo, které se prohnalo ve čtvrtek večer několika moravskými obcemi, s sebou neslo vítr o síle 219 km/h. Škody po katastrofě odpovídají síle tornáda F3 na pětistupňové Fujitově stupnici klasifikace tornád. Tornádo vzniklo po srážce teplé a studené fronty.

V posledních letech je výskyt tornád častější. V roce 2004 například jedno udeřilo v Litovli, zasáhlo třetinu města a způsobilo škody ve výši 100 milionů korun. V roce 2007 je zmapováno dokonce pět tornád v České republice, škody však byly daleko menší a nedošlo ke zraněním nebo dokonce ke ztrátám na životech.