Najednou se množí komentáře, jak je dobré mít zbraně. Kvůli teroristům. Trochu mi to připomíná Homera Simpsona, jak vysvětluje své paní, že potřebuje pistoli, kdyby chtěl anglický král napadnout Spojené státy. Na FB lidé sdílejí fotografie izraelských děvčat s pistolemi v džínách. Působivé. Trochu hloupé.
Izrael je obdivuhodný, je to země, kde dokázali z ničeho udělat všechno. Izrael by měl vstoupit do Unie. Ale co jsem mluvil s lidmi, kteří tam žijí, nestříkají kolem sebe takovou nenávistí, jako to tady dělá každý kuchyňský religionista, který najednou rozumí islámu. Potkal jsem i Palestince, kteří nenávist měli. Někteří z hlouposti, někteří kvůli křivdám, domnělým a skutečným.
Jsou v něčem jako děti, co upálí kočku. Jak se se říká, nikdy nepromarní příležitost promarnit příležitost. Ale velikost Izraele není ve zbraních, je v realismu. Kdyby chtěli, vypnou Palestině proud a vodu a je konec. Izrael by dokázal zničit arabský svět za deset minut, ale neudělají to. Problém není islám. Do naší země přišlo v 90. letech z Jugoslávie asi devět tisíc muslimů. Všiml si jich někdo? Islám není takové náboženství jako křesťanství, je třeba ho srovnávat spíš s kmenovým judaismem za doby Mojžíše. Mojžíš byl stejný válečník a v něčem krutější, než byl Mohamed. Prostě to musíme zvládnout, ale ne zavíráním hranic a tím, že si Petr Mach koupí pistolku. A že se bude chovat vůči Unii ve stylu: „Moje milá dojná krávo, ještě mi dávej mlíčko, pak tě podřežu.“
Pomatenost pokračuje.
Napsal mi jeden internetový muž: „Jste si nevšiml že totalitní bruselští byrokraté už své násilné pařáty natahují už i do našich bytů a přikazují nám, čím smíme a nesmíme svítit a čím smíme a nesmíme luxovat? Je to přesně jak za komunismu: navenek se bruselská diktatura tváří, jakože dodržuje lidská práva a podobně, a ve skutečnosti porušuje už i ty nejzákladnější jako je svoboda projevu, když je možné zatknout člověka jen za to, že si vezme tričko na podporu normální rodiny s otcem a matkou, o ideologickém nátlaku ve školství a veškeré státní sféře ani nemluvě, kdy se už každý z důvodů záchrany živobytí bojí říct cokoli proti vládnoucí nenávistné ideologii homosexualismu.“
Zajímavé.
Prosím, máte někdo doma bruselský pařát? Merkelová někomu zakázala luxovat? Brala vám policie tričko? Přikázal někdo mužům, aby neměli rádi ženy? Kolik muslimů kdo kdy v životě potkal? Všechno jen řeči a virtuální realita.
Mají se lidé bát jezdit vlakem a navštěvovat mrakodrapy? Tak jsou asi duševně nemocní. Já se nebojím cestovat ničím, dokonce ani s Aeroflotem a to je při mé známé lásce k Rusku co říct. Ale Rusové nejsou špatní piloti, život je naučil, stejně jako není každá zahalená žena černá vdova.
Bojím se jen toho, že protimuslimští fanatici v Evropě a Česku už se sami proměnili v duševní Talibán. Ale bojím se jen trochu.
Co mohou. Nic. A nejvíc je naštve, když se jim budete smát.
