Pro sovětské vědce, umělce a spisovatele se vesmír stal předmětem inspirace a divokých snů komunistické utopie. Je dost zábavné podívat se na to, jak si to před desítkami let tehdejší autoři představovali.
První lidé přistáli na Měsíci v roce 1969 a je pozoruhodné, jak byli ještě koncem 50. let, tedy pouhé jedno desetiletí před tímto historickým činem, autoři skeptičtí.
V roce 1958 sovětský časopis Těchnika moloděži spekuloval, že první člověk se na Měsíc nedostane před koncem 20. století. Před tím, než se tak stane, musí lidé na jeho povrch poslat sondu, což se pak v roce 1959 skutečně stalo. Také soudili, že bude na Měsíci odpálena (z vědeckých důvodů) jaderná bomba, což se naopak nikdy nestalo.
Sovětský umělec Denis Daškov předpokládal, že se pod povrchem Měsíce postaví lunární stanice, která bude chránit obyvatele před meteority a extrémními teplotami kolísajícími od plus 120 do minus 150 stupňů Celsia.
Podle umělce by tato stanice měla být napájena solárními bateriemi umístěnými na povrchu a do stanice by se vstupovalo jakousi šachtou. Podle dochovaného plánku by průzkumníci žili v nejvyšším patře stanice, zatímco vzduch, jídlo a další potřebné zásoby by se skladovaly v nižších patrech.
Další umělec, Fjodor Borisov, si v roce 1968 představoval, že budoucí měsíční stanice budou vypadat jako sférické domy na povrchu Měsíce pokryté přírodní půdou.
Došlo i na jeden americký návrh. Futuristický koncept kolonizace vesmíru, navržený americkým fyzikem Gerardem K. O’Neillem v jeho knize Vysoká hranice: lidské kolonie ve vesmíru z roku 1976, inspiroval i vizionáře v Sovětském svazu a vize byla přetiskována v různých časopisech. Tady nemáme dobovou ilustraci ze sovětského tisku, ale podle magazínu Geekwire.com to mělo vypadat takto:
Časopis Těchnika moloděži popisoval O’Neillův „válec“: „Autonomní vesmírná kolonie pro 10.000 až 20 milionů lidí bude vytvořena ve formě dvou spojených válců o průměru 7,5 km. Jejich rotace vytvoří gravitaci podobnou zemské. Dojde tam i na zemědělství a chov zvířat.“
Je jasné, že zemědělská zvířata by byla bez gravitace asi trochu zmatena.
Tentýž časopis nastínil návrh futuristického logistického projektu s názvem „Centon“. Mělo jít o tunel, který by procházel planetou Země a umožnil by rychlejší přepravu osob a nákladu.
Sovětští spisovatelé počítali s tím, že takový tunel by mohl být postaven za 48 let. Pak by díky němu bylo možné cestovat středem Země za pouhých 43 minut působením gravitačních sil, které by poháněly dopravní kapsle. Projekt Centon byl také považován za novou metodu vypouštění raket do vesmíru, protože sovětští autoři mínili, že gravitační síly by tuto práci zvládly lépe než drahé a pravděpodobně méně výkonné reaktivní motory.
Myšlenka kosmického výtahu, kterou poprvé navrhl ruský raketový vědec a průkopník astronautické teorie Konstantin Ciolkovskij (1857–1935) a později byla rozvinuta jako odvážný futuristický projekt, se v roce 1959 objevila také na stránkách populárního vědeckého časopisu. Autor navrhl výstavbu 35.800 kilometrů vysoké věže pro dopravu vědců a zařízení do vesmíru a možná i k vypouštění kosmických lodí z vrcholu věže. Tím by se navždy vyřešil problém zemské gravitace. Netřeba dodávat, že takovým projektem se nikdo ani dnes vážně nezabývá.
Sovětský inženýr Sergej Žitomirskij se také zabýval ideou lidské kolonizace vesmíru a navrhl ambiciózní představu „plovoucích měst“ v atmosféře Venuše. Myslel si, že technologie použitá při konstrukci vzducholodí a horkovzdušných balonů by mohla být použita k udržení stanic podobných balonům ve výšce zhruba 50 nebo 60 kilometrů nad povrchem Venuše, kde byly teploty a další podmínky považovány za pro člověka přijatelné. Projekt byl romanticky nazván „Plovoucí ostrovy Venušiny“.
Vypadá to hezky, jen není úplně jasné, k čemu by to bylo dobré.
Kosmonautika byla tehdy, na konci 50. let, ještě mladá a člověk do vesmíru ještě ani nevzlétl. Je zajímavé, jak některé věci šly mnohem rychleji, třeba přistání na Měsíci, zatímco jiné mají stále zpoždění. Teď se ale zdá, pokud do vývoje nezasáhne nějaký vnější faktor, že před sebou skutečně možná máme další „vesmírný skok“. První soukromá kosmická loď společnosti Space-X má odstartovat do vesmíru na konci tohoto měsíce. O další přistání lidí na Měsíci teď budou nejspíš soupeřit Spojené státy a Čína a chtělo by toho dosáhnout i Rusko. Tomu v tom nejspíš budou klást překážky velké ekonomické problémy, které zemi sužují, a teď to bude kvůli poklesu cen ropy a krizi s koronavirem ještě horší.
Velkolepých projektů, které by se blížily představám vědců a autorů sci-fi z doby před 60 lety, se asi brzo nedočkáme, ale některé podobné rysy tam přece jen můžeme najít.
(Zdroj: Russia Beyond)
