Byly to krásné časy. Psal se červen 2021 a na prvním místě všech dostupných průzkumů veřejného mínění triumfovala koalice Pirátské strany a STAN. Ivan Bartoš se snažil vystupovat jako budoucí premiér, jeho přátelství s lídrem STAN Vítem Rakušanem bylo autentické, Evropa byla místem prosperity a míru a válečné uprchlíky jsme znali jenom z vyprávění Tomia Okamury a Andreje Babiše. Dnes vidíme úplně jiné Piráty. Jako nejslabší a jedinou zcela postradatelnou vládní stranu. Svět kolem nich se totálně změnil, a protože jsou mladí a progresivní, rozhodli se vyrazit do nového boje za své bývalé voliče a preference. Už zase hledají volné místo mezi Petrem Fialou a Andrejem Babišem, opakují však stejnou a strašlivou politickou chybu. Teď už to ale bude chyba fatální.

Politická mise Pirátů vždy stála a padala na konceptu takzvané třetí cesty. Měli levicovou minulost, ale levičáci to tak úplně údajně nebyli. Neměli sice pravicové ukotvení, ale politické a ekonomické svobody v principu a s přimhouřením všech očí respektovali. Náležitě se však vymezovali proti všem, kteří se ušpinili ve vysoké politice, bojovali proti prohnilému systému a ohlašovali generační výměnu.

Dále čtěte

ANO, jde o vaše miliardy a našeho miliardáře. Vondráček přiznal, kdo je důležitější než celé Česko

ANO přestalo konečně tajit, že miliardy z Evropské unie pro desetitisíce obyčejných lidí v Česku skutečně stojí a padají na…

Teď už je to samozřejmě jen hezká a romantická vzpomínka, protože s „prohnilou“ ODS a TOP 09 musí sedět kvůli faktoru Babiš v jedné vládě, a s parlamentní opozicí (ANO a SPD) se shodnou maximálně na jedné jediné věci: že kvůli obavám z obstrukcí hnutí ANO budou držet basu a nepálit si prsty se zpřísněním zákona o majetkových přiznáních. Kde však potom mají hledat svou budoucnost?

K slovu se tak dostali marketingoví experti, kteří nabídli pirátskému klientovi smrtící politický koktejl. Jedna tvář nabízí prosazování pirátské agendy na vládní úrovni (Ivan Bartoš), druhá tvář ukazuje citlivou a empatickou kritiku stejné vlády za váhavé kompenzace zdražování potravin, energií a služeb (Olga Richterová), ta třetí tvář se zase soustředí na boj (zejména verbální) s Babišem (Jakub Michálek). Cílí na všechny typy voličů, minout by tak neměli.

Kdo však promlouvá ke všem, nemusí oslovit nikoho. Symbolem vlády je premiér a předseda občanských demokratů Petr Fiala, symbolem opozice je předseda ANO a expremiér Andrej Babiš. Když se chcete vymezit vůči jednomu z nich, nahráváte tomu druhému: důvěryhodnost a koaliční potenciál však ztrácíte stejnou měrou na všech současných i budoucích frontách.

Byly to krásné časy, ale to bylo už dávno, přesně před rokem. Kdo se chce dnes široce rozkročit a hledá v této mocenské konstelaci nový prostor, najde nevyhnutelně jen a jen politickou propast. Z ní už se na Bartoše a spol. zoufale mračí Bárta, Hamáček, Filip, Šlachta a mnozí další. Piráti a jejich marketéři se však vůbec nepoučili a vydali se stejným směrem. Mimo budoucí parlament a do zapomnění.