Podobně jako oblečení a hudební styly, i sluníčkáři aktuálně řešené problémy a pseudoproblémy mají svoje módní vlny. Ty módní vlny vznikají zcela iracionálně, moc neodrážejí skutečné problémy reality, ale vždy je pár let módní jedno sluníčkové téma. To po pár letech – i když zůstane nedořešené – zmizí z monitorů a je nahrazeno tématem novým, právě módním.

Už léta jsem neslyšel, že by někdo psal o diskriminaci homosexuálů u nás. Přestože nesporně existuje a málokdo mimo gay komunitu ví, že registrované partnerství NENÍ svazek srovnatelný s manželstvím. Zato veřejným prostorem nyní zvučí termín transgender: transgender problematika je k nalezení v programech čtyř politických stran, ale chirurgickou proměnou pohlaví u nás prochází ročně cca 150 lidí – takže jde o mimořádně menšinové téma. Zato na (například) 100 000 schizofreniků žijících v naší zemi vzpomene kromě několika obětavých dobrovolníků málokdo.

Především upozorňuji, že nepíšu o problematice homosexuality, transgenderu či schizofrenie, ale na téma společenské reflexe těchto jevů a jejich proměn v čase. Takže ve věci transgenderu, schizofrenie a svazků gayů nejsem „pro“ ani „proti“ – jen upozorňuji, jak nesmírně iracionálně k těm jevům společnost přistupuje.

Diskriminace gayů a manželství

Tento odstavec píšu za sebe, s myšlenkami v něm obsaženými se ztotožňuji a jde o můj autorský text – na rozdíl od dalších pasáží, sestavených z citací. Gay aktivista Jiří Hromada se ihned po revoluci začal angažovat proti hrubé a z dnešního úhlu pohledu zločinné diskriminaci, kterou komunistický režim uvalil na homosexuály. Díky aktivistům, ale i tolerantní atmosféře ve společnosti devadesátých let se podařilo většinu diskriminačních zákonů proti právům homosexuálů zrušit a byl zaveden úřední svazek osob stejného pohlaví. Liberální veřejnost to chápala jako vítězství, udělala si k problému diskriminace gayů čárku a zaměřila svou pozornost jinam. Přestože registrované partnerství zcela jistě NENÍ právním ekvivalentem manželství a homosexuálové spolu v České republice stejně závazný vztah jako manželství mít ze zákona nemohou – což vnímám jako diskriminaci.

Celá debata, která se o tom nyní vede, je však vedena v termínech kolem „manželství homosexuálů“ proti obhájcům manželství jako svazku muže a ženy. Takže v nezasvěcené veřejnosti vzniká dojem, že gayům jde o slovíčka, banality, a mají si trhnout nohou. Když však nedávno Aktualne.cz porovnalo právní konsekvence manželství a registrovaného partnerství, bolestně se ukázalo, že – bez povšimnutí širší veřejnosti – jsou u nás v této oblasti gayové jednoznačně diskriminováni. Ovšem – vystupovat proti diskriminaci homosexuálů, vůbec vyslovovat tu frázi, není nic nového. Neupoutá. Takže se debata o potřebě plného zrovnoprávnění úředního svazku lidí stejného pohlaví v očích veřejnosti redukuje na debatu o tom, že se má přejmenovat registrované partnerství. A to, že gaye skutečně v této věci diskriminuje zákon, většině společnosti uniká. Přestože podle mého názoru na plnoprávný svazek mají gayové a lesby zcela stejný nárok jako heterosexuálové. Takže místo „diskriminace homosexuálů“ je diskutováno „manželství homosexuálů“, a je záruka, že tohle bude mít odpůrce a protivníky, halas ve společnosti. A ještě mnohem více přišlo do módy nové – a tudíž chytlavější, neokoukané a lákavější slovo: Transgender.

Transgender zleva

Vzhledem k tomu, že nesouhlasím kolem transgender dění s aktivisty a názory ani jednoho ze znepřátelených táborů, vybral jsem k popisu jejich argumentace jejich vlastní typické citáty.

Evropská komise: Lesbické, gay, bisexuální, transgender a intersexuální (LGBTI) osoby mohou čelit diskriminaci v mnoha oblastech života, například při hledání zaměstnání nebo při žádání o dávky sociálního zabezpečení, ve škole nebo v případě, že potřebují zdravotní péči. Proto přepracované znění směrnice o rovnosti žen a mužů chrání transgender osoby před diskriminací v jejich profesním životě v důsledku změny pohlaví. Směrnice o rovnosti pohlaví v oblasti sociálního zabezpečení chrání transgender osoby před diskriminací v oblasti sociálního zabezpečení, která vyplývá ze změny pohlaví.

WHO: Být transgenderovou osobou, čili pociťovat nesoulad mezi genderovou identitou a pohlavím, už nemá být dle nového seznamu nemocí podle Světové zdravotnické organizace považováno za duševní poruchu.

Pirátská strana: Stejně jako minulý rok budou mít Piráti svůj alegorický vůz. V cílové destinaci pochodu na Letné bude mít strana svůj stan, kde bude možné diskutovat s Michalem Pitoňákem z Národního ústavu duševního zdraví, poslancem Františkem Kopřivou o projednávání zákona ve Sněmovně anebo pirátkami Georgií Hejduk a Bárou Soukupovou o jejich zkušenostech s tranzicí. Podle Pirátů je určení pohlaví v občance zdrojem nedorozumění a mělo by zmizet. Strana, která v rámci boje za rovnost pohlaví přejmenovala svou mládežnickou organizaci na genderově neutrální Pirátstvo, chce tímto krokem vyjít vstříc transgender osobám.

Centrum pro lidská práva a demokracii Evropské komise proti rasismu a netoleranci: Centrum obdrželo několik stížností od transgender osob na neuctivý přístup ze strany zdravotnických zařízení. Častokrát mají pocit, že jsou považovány za nemocné a personál je plně nepřijímá. Proto ECRI vyzývá zdravotnická zařízení ke vstřícnějšímu a respektujícímu chování k transgender a LGBTI osobám ze strany personálu.

Studentské listy: Nelehká je i situace českých trans lidí, Česko totiž nadále uznává změnu pohlaví pouze po sterilizaci, což je krajně problematická a kritizovaná metoda. Čím to je, že se Česko v oblasti práv sexuálních menšin léta nikam neposunulo?

Strana zelených: Lepší život pro translidi. Podporujeme právo transgender osob na sebeurčení. Zasadíme se o možnost úřední změny pohlaví bez povinné sterilizace. Sterilizujme okurky, ne lidi! Lucia Zachariašová považuje politickou angažovanost ve veřejném životě za jeden z nejdůležitějších předpokladů formování naší společnosti. A právě potřeba jeho naplnění ji přivedla do Strany zelených. Je také organizátorkou projektu Transgender Me, který se věnuje postavení transsexuálních a transgender osob, či spoluiniciátorkou založení Platformy pro lidská práva.

Transgender zprava

Server Reformace: Nikdo nemůže ignorovat současné dovolávání se práv ze strany transsexuálů. Očekává se, že jak britská, tak skotská vláda projedná v nadcházejících měsících zjednodušení procesu „změny pohlaví“ na úroveň zaplacení televizního poplatku. Mohli bychom se domnívat, že při domáhání se práv pro transsexuály (či transgender osoby) jde hlavně o ochranu nepatrné menšiny lidí s problémy před nespravedlivou diskriminací. Ale ve skutečnosti je skrytá ideologie „genderové totožnosti“ jedovatá. Jejím hlavním cílem je právně eliminovat pohlavní rozdíly mezi muži a ženami.

SPD – Tomio Okamura: Evropský parlament se před týdnem trucovitě postavil proti polské Regionální chartě rodin. O nebinárních či LGBTIQ+ osobách v ní přitom nestojí půl slova. Není ani homofobní, ani transfobní.

Wiki o Trikolóře: Trikolóra hnutí občanů se staví negativně k rozšiřování práv LGBT (uzákonění stejnopohlavního manželství v ČR, úřední změně pohlaví pro trans osoby bez předchozího podstoupení chirurgického zákroku, které je pro tuto změnu podmínkou dle současné české právní úpravy).

Transgender v realitě

Národní registr hrazených zdravotních služeb (NRHZS) 2010-2020:  Hlavní diagnóza: F64 – Porucha pohlavní identity. Počet pacientů za období 2010–2020: 4486. Počet operovaných pacientů s operační diagnózou F64 za období 2010–2020: 1 563.

(Limitace NRHZS: Identifikace pacientů vychází z vykazovaní dat za účelem proplácení zdravotní péče v rámci veřejného zdravotního pojištění, nejde o klinickou databázi, zároveň nejsou zohledněny případy mimo veřejné zdravotní pojištění. Jde o počet pacientů s kontaktem se zdravotním systémem z důvodu dané diagnózy, což nutně neznamená, že pacient daným onemocněním skutečně trpí, může jít např. o diagnostiku apod.)

Aktuálně.cz 19. 6. 2018: Transgender aktivistka na klinice údajně znásilnila ženy. Případ řeší policie, hledá poškozené.

Martina Navrátilová : „Je to šílenství a je to podvádění,“ myslí si a napsala bývalá wimbledonská šampiónka směrem k transgender sportovkyním, které soutěží na ženských turnajích. Sama by proti nim hrát nechtěla. Navrátilová se už před lety otevřeně přihlásila ke své lesbické orientaci. Sama je bojovnicí za práva homosexuálů.

Suma sumárum – a to už je zase můj autorský text: Transgender problematice se jenom v naší zemičce věnují čtyři politické strany a bezpočet spolků, skupin, politických klubů a aktivistických nevládek. Přitom změna pohlaví se týká 150 lidí ročně a nějaký lékařský výkon – byť třeba jen konzultaci – vyhledá průměrně 450 lidí ročně. V desetimilionové zemi. O diskriminaci homosexuálů výslovně – ne o jejich požadovaném „manželství“, ale o jejich skutečně existující diskriminaci ze zákona – se mluví jen výjimečně, vlajkou aktivistů není „odstranění diskriminace“, ale „zavedení manželství“. A to i přesto, že se podle různých výzkumů počet homosexuálů v populaci odhaduje mezi 4–9 procenty. Tedy 400 000 až 900 000 lidí v naší zemi, oproti cca 1 500 proměn pohlaví a cca 4 500 lékařských výkonů za posledních deset let.

No a jako třešnička na dortu: Transsexuálové a homosexuálové nejsou nijak vyřazeni z běžného života, mohou pracovat, mohou si najít bydlení, mohou fungovat úplně stejně jako heterosexuálové. Kromě úzkého okruhu bytí kolem sexuality jsou na tom zcela stejně jako kdokoliv jiný a jejich orientace je víceméně privátní záležitostí. Nijak neingeruje do celé společnosti.

V naší zemi trpí (jako všude na světě) asi jedno procento občanů schizofrenií. Na toto onemocnění je velmi úzce navázána celospolečensky závažná problematika bezdomovectví – dle mých rozhovorů s bezdomovci na reportážích mají těžkou psychickou poruchu dva ze tří pražských bezdomovců. Často právě schizofrenii. Podobně je na schizofrenii navázána drobná kriminalita – krádeže na jídlo. Člověk s těžkou paranoidní schizofrenií, který trpí úporným trýznivým stihomamem, nemá jak jinak si opatřit jídlo. Lidí s touto diagnózou je tedy v naší zemi 100 000. Celospolečenská pozornost věnovaná 100 000 schizofreniků je rovna tak jednomu či dvěma procentům celospolečenské pozornosti věnované 1 500 transgender lidí po chirurgické proměně pohlaví. Transgender je v módě. Stejně jako manželství gayů. Diskriminace homosexuálů a zoufalá pozice schizofreniků ve společnosti jako by šly stranou. Prostě – nejsou v módě, současné sluníčkářské trendy mají jméno trans.

Závěrem tedy uvedu citát poslance Tomáše Zdechovského, kterého jsem nikdy nevolil ani osobně neviděl. Líp bych to však neřekl: „Je třeba zaměřit se na skutečné problémy lidí jako boj s terorismem nebo radikalizaci druhé a třetí generace některých muslimských obyvatel, a ne neustále probírat nesmyslná a zcela okrajová témata, jako je transgender.“