Transparency International (TI) v poslední době potvrdila, že je pevným pilířem Babišistánu. Nejenže funguje jako jeho servisní organizace, ale dokonce jako ochranný štít před těmi, kdo si dovolují projevit pochybnosti o směřování současného režimu.
Podle programového ředitele TI Radima Bureše je u nás vše v pořádku. Nevidí „ani stopy po omezování institutů, tradičně označovaných za základ demokracie. Politické strany nejsou perzekvovány, čile vznikají nové. Svoboda projevu a shromažďování není nikým omezována.“ K oligarchizaci české politiky dodal: „Ne že by propojení ekonomické, politické a mediální moci nás mělo těšit. Ale je situace, kdy politik může prosazovat zájmy svých firem, tolik odlišná od situace, kdy politik je jen loutkou, která poslušně prosazuje zájmy určité finanční skupiny?“ (Právo, 5. 8. 2015)
Ministr prosazuje své obchodní zájmy? Proč ne?
Ani se nechce věřit, že Bureš myslel svoje slova vážně. Nejenže nevnímá zásadní proměnu mediální scény, jejímž důsledkem je pokřivení politické soutěže a zvýhodnění jednoho politického subjektu proti ostatním. TI v minulosti tvrdě vystupovala zejména proti klientelismu a nekalému lobbingu. Dnes se podle jejího programového ředitele vlastně nic neděje, když ministr financí prosazuje zájmy svých firem. A že je to týž člen vlády, který se v minulosti sám veřejně přiznal, že lobbuje u svých poslušných politických „loutek“ za svoje obchodní zájmy.
Kdyby si v minulosti ministr přihrál statisícovou zakázku, postavila by se TI do čela protikorupčních iniciativ, které by požadovaly jeho demisi. Nebo je v civilizované Evropě možné něco podobného?
Ředitel TI David Ondráčka současně projevil uspokojení, že vláda odstřihla „politické podnikatele“ od vlivu na veřejný sektor. Tedy s výjimkou těch, kteří dnes, na rozdíl od minulosti, sedí přímo ve vládě. Příliš velký důvod k optimismu není ani při přetrvávajícím objemu zakázek bez veřejné soutěže, snaze vlády změkčit zákon o veřejných zakázkách (kdy znovu nemá být hlavním kritériem nejnižší cena), nebo například při sledování souboje silných kapitálových skupin o provozování mýta.
Šéfové TI: Babišovi favorité
TI na sebe po volbách mediálně upozornila zejména dvěma momenty. Oba se týkaly Babišových nabídek spolupráce.
V listopadu 2013 Andrej Babiš prohlásil, že by si uměl představit Davida Ondráčku jako ministra vnitra za hnutí ANO. Vzájemnou gravitaci potvrdil i Ondráčka, který přiznal, že o této nabídce s Babišem mluvil hned po parlamentních volbách.
„Jsem připraven do toho jít,“ reagoval Ondráčka a hned měl jasno: „Mezi hlavní priority vidím zákon o státní službě a financování politických stran.“ Přitom vůbec nebylo zřejmé, jestli post ministra vnitra připadne hnutí ANO, nebo ČSSD.
Ondráčka tehdy projevil jistou netrpělivost a v České televizi vypeskoval předsedu KDU-ČSL Pavla Bělobrádka, že si dovoluje odjet na pracovní stáž do USA. „Odjíždět na dovolenou v této době mi přijde zvláštní, teď by měla jednání vrcholit. I lidovci si musejí uvědomit svoji zodpovědnost.“ V témže pořadu pružně reagoval na návrh komunistů na zrušení lustračního zákona. Podle Ondráčky uzrál čas na diskuzi, zda je tento zákon ještě nezbytně nutný.
Teprve když z angažmá ve vládě sešlo, Ondráčka náhle „prozřel“. Od té doby sporadicky připomíná Babišův střet zájmů a občas téměř neslyšně vládu kritizuje za pomalé přijímání zákonů. Nezdá se však, že by jej miliardové dotace a veřejné zakázky pro Agrofert vyváděly z míry, přičemž TI stále s vládou spolupracuje.
Podruhé se TI dostala do širšího záběru médií v době, kdy Andrej Babiš nabídl post pražské primátorky Ondráčkově předchůdkyni v čele TI Adrianě Krnáčové. Ta se dočkala a Babiše adoruje.
Kauzy spojené s vládou neexistují
Web Transparency International prozrazuje, čím se dnes tato organizace zabývá. Pozoruhodná je tzv. Mapa případů. Jedná se o desítky většinou drobných lokálních kauz typu První chráněná dílna v Ústí nad Labem, která přeprodává veřejné zakázky, nebo neprůhledné dotace pro Včelařské vzdělávací centrum v Nasavrkách.
Ani jedna z těchto kauz se netýká působení současné vlády. Ani slovo ke kauze Agrotec, kde byla obviněna celá Babišova firma pro podezření z manipulací s tendry pro Českou poštu. Ani slovo ke kauze OKD s politickou odpovědností Bohuslava Sobotky, kde policie vyčíslila škodu státu na 5,7 miliardy korun.
Ani slovo o kauze, týkající se utajeného vyjednávání primátorky Krnáčové se zástupkyní společnosti Copa Retail, s níž se město dva roky dohaduje o nevýhodný pronájem Škodova paláce.
TI podala trestní oznámení kvůli střetu zájmů starosty v obci Kněžmost. Působil zároveň jako jednatel Dopravního podniku obce a z pozice starosty schvaloval opravy vozového parku.
Bez povšimnutí však TI nechává zprávy, že od vstupu do vlády získaly firmy Andreje Babiše Preol a Primagra, produkující bionaftu, téměř miliardu korun od společnosti Čepro, spadající pod ministerstvo financí (Neovlivní.cz).
TI nechává v klidu i rekordní tok státních dotací do Agrofertu v prvním roce Babišova ministrování ve výši 1,65 miliardy korun, což znamená meziroční nárůst o 47 procent (Motejlek.com).
Proč TI nenavrhne změnu zákona o střetu zájmů?
Kde se bere ta vstřícnost vůči vládě? TI požaduje po veřejné správě transparentnost. Na jejím webu však nelze nalézt transparentní účet, ze kterého by bylo patrné, jakou výši dotací aktuálně dostává ze státního rozpočtu. Mezi partnery, kterým na webu děkuje za podporu, jsou ministerstvo obrany, ministerstvo vnitra, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a ministerstvo zahraničních věcí. Jaký je stav dnes?
A pokud David Ondráčka občas krotce zmiňuje Babišův střet zájmů, co mu brání navrhnout změnu zákona, která souběh vlastnění firmy čerpající peníze z veřejných prostředků a působení ve vládě znemožňuje? Ono to asi nebude tak žhavé.
