Evropská unie se minulý týden shodla na podobě zákona o svobodě médií (European Media Freedom Act / EMFA). Zajistit by měl například to, že státy budou muset zajistit, aby na peníze vydávané z veřejných rozpočtů na reklamu bylo vidět, a to až na úroveň jednotlivých médií, upozorňuje mediální expert Martin Luhan. Zákon nyní musí schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu.
„Pokud by selhala média jako ochránce demokracie ve dvou či třech zemích, máme velký problém v celé EU,“ vysvětlila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, proč loni na podzim s návrhem přišla. EU podle ní přelomovou normu přijímá v době, kdy novináři čelí kvůli své práci v evropských zemích výhrůžkám i fyzickým útokům.
„Myslím, že by se ten zákon mohl jmenovat po Jánu Kuciakovi, protože jeho příběh o tom, jak pracoval s informacemi, psal pravdu a nakonec ho kvůli tomu zabili, mě inspiroval k navržení tohoto prvního evropského zákona na ochranu novinářů,“ řekla Jourová s odkazem na zavražděného slovenského investigativního reportéra rozkrývajícího korupci sahající do nejvyšší politiky.
Nový zákon zavede požadavky na média, aby poskytovala transparentnost ohledně vlastnictví a financování, a donutí národní vlády vytvořit systém dohledu, který zaručí redakční svobodu, a to i pro veřejnoprávní média. Vyžaduje také kontroly fúzí a zřizuje nový orgán, Evropskou radu pro mediální služby, která bude na plnění požadavků dohlížet.
„Já vidím především výhody. Státy budou muset zajistit, aby na peníze vydávané z veřejných rozpočtů na reklamu bylo vidět, a to až na úroveň jednotlivých médií. EMFA chrání novináře a jejich zdroje před neadekvátními zásahy vlád, jako jsou odposlechy a spyware,“ uvedl pro deník FORUM 24 expert na média Martin Luhan z organizace Rekonstrukce státu.
„Státy mají zajistit udržitelné a dostatečné financování médií veřejné služby. Pro soutěž na mediálním trhu budou muset platit relevantní pravidla, nebudou stačit pravidla pro běžnou hospodářskou soutěž,“ dodal. „Navíc pevně věřím, že EMFA pomůže oživit fungování regulátorů, respektive samoregulačních orgánů na českém mediálním trhu,“ napsal s tím, že ale hodně toho záleží na tom, jak věci uchopí vláda.
Z konečné verze návrhu vypadl kontroverzní požadavek některých zemí, aby v obecném zájmu národní bezpečnosti bylo možné novináře odposlouchávat. „Členské státy mají povinnost chránit svou národní bezpečnost, ale nesmí to být v rámci akcí zaměřených proti novinářům,“ prohlásila europarlamentní zpravodajka návrhu Sabine Verheyenová, podle níž bude odposlouchávání novinářů možné pouze po předchozím schválení soudem v případech vážných zločinů.
Diskuze vzbudila také snaha regulovat odstraňování médii vytvořeného dezinformačního či jinak sporného obsahu z velkých internetových platforem. Norma zavádí pro tyto největší digitální firmy typu Google či Meta povinnost nejprve informovat konkrétní médium, jehož příspěvek se chystají smazat, a dát mu 24hodinovou lhůtu na vyjádření. Kritici této úpravy však tvrdí, že to dává médiím z dezinformační scény příliš prostoru pro šíření nepravdivých či zavádějících zpráv.
„Za rizikovou považuju úpravu vztahu velmi velkých online platforem a médií, která ustupuje od toho, co se teprve zavádí Digital Services Actem. Zdá se, že všemi vyjednáváními nakonec prošla výjimka, která stanovuje, že obsah dodaný na velké platformy médii s nějakými redakčními pravidly bude po dobu 24 hodin absolutně chráněn – to otevírá zadní vrátka šíření společensky nebezpečných zpráv a zároveň dává sociálním sítím odpovědnost posoudit, co je legálním a co nelegálním obsahem,“ uvádí Luhan.
Digital Services Act, tedy akt o digitálních službách, se týká velkých internetových gigantů jako Google, Amazon či Meta a začal platit na konci srpna. Zákon klade větší důraz na ochranu soukromí uživatelů a účinnější opatření proti nelegálnímu obsahu a dezinformacím. Je založený na myšlence, že co je nelegální mimo internet, by mělo být považováno za nelegální i na internetu. Za nedodržení pravidel hrozí velké finanční sankce.