Australská herečka Cate Blanchett FOTO: Evropský parlament / se souhlasem
FOTO: Evropský parlament / se souhlasem
Evropská velvyslankyně dobré vůle, oscarová herečka Cate Blanchett ve středu v Bruselu naléhala na Evropskou unii, aby zvýšila podporu uprchlíkům a hostitelským zemím a zajistila, aby se politika bloku zaměřila na jejich ochranu, a nikoli na opevňování hranic. Její emotivní projev se ovšem neshledal pouze s chválou. Čeští europoslanci ho zhodnotili jako trapas, naivní aktivismus nebo moralizujících klišé.
Ve středu před začátkem plenárního zasedání promluvila k poslancům Evropského parlamentu australská herečka Cate Blanchett, která je od roku 2016 velvyslankyní dobré vůle Agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR). Ve svém proslovu především apelovala na europoslance, aby pracovali na zvýšení ochrany uprchlíků a podpory hostitelských zemí a zpochybnili „nebezpečný mýtus“, že každý uprchlík míří do Evropy. Evropská unie by podle ní měla poskytnout 600 milionů dolarů na podporu vysídlených uprchlíků.
Cate Blanchett zdůraznila, že na světě je dnes 114 milionů násilně vysídlených lidí. Je důležité, aby Evropská unie a její členské státy nadále finančně podporovaly humanitární práci, včetně práce Agentury OSN pro uprchlíky, s cílem pomoci lidem na celém světě v mnoha probíhajících konfliktech.
Vyzvala také k dodržování mezinárodního uprchlického práva, přičemž odkazovala na Ženevskou úmluvu z roku 1951. Ta je podle ní „nejen stále relevantní, ale i základem pro naši společnou lidskost“. Univerzální principy zakotvené v úmluvě a uvedené do praxe totiž zachránily miliony životů, řekla.
„Musíte pochopit, že nikdo nedává své děti do člunu, pokud voda není bezpečnější než pevnina,“ prohlásila. „Děkuji EU za její dlouhodobou finanční podporu uprchlíkům a jejich hostitelům po celém světě a naléhavě žádám o pokračování a zvýšení podpory. Svět se dívá,“ zdůraznila Blanchett a upozornila na to, že po celém světě bylo vyhnáno ze svých domovů rekordních 114 milionů lidí, aby unikli násilí, konfliktům, pronásledování a porušování lidských práv.
Vzhledem k vysokému počtu vysídlených lidí nebylo podle Blanchett flexibilní humanitární financování nikdy naléhavější, uvedla s tím, že by Evropská unie měla investovat do vzdělání a živobytí, aby zajistila, že rodiny budou mít příležitosti zůstat tam, kde jsou, a nebudou se nemuset stěhovat. „Nikdo nebude mít prospěch z generace odcizené a vyloučené mládeže,“ dodala držitelka Oscara za nejlepší ženský herecký výkon ve filmu Woodyho Allena Blue Jasmine.
„Nejsem politik, ale jsem svědek. Poté, co jsem byla svědkem lidských nákladů války, násilí a pronásledování ze strany uprchlíků z celého světa, nemohla jsem od toho odvrátit zrak,“ prohlásila.
Zároveň všechny přítomné vyzvala, aby byli silní při zpochybňování velmi rozšířeného nebezpečného mýtu o tom, že každý uprchlík míří do Evropy. Ten podle ní vyvolává příliš mnoho strachu a nepřátelství.
Blanchett, která je australského původu, pak zkritizovala tvrdou protiimigrační politiku své domovské země, kvůli níž jsou žadatelé o azyl po léta posíláni do záchytných středisek v Papui Nové Guineji a Nauru. Uvedla, že v souvislosti s australským přístupem cítí „hanbu a lítost“, a hovořila také o psychologických dopadech podmínek na mnoho zadržených uprchlíků.
Přestože byl její projev zakončen potleskem vestoje, Blanchett schytala také dávku kritiky, a to i od českých europoslanců. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) označil její vystoupení za trapas. „Její míchání nelegální migrace a uprchlictví s dojemnými příběhy z návštěv různých míst planety bylo to nejméně úsměvné,“ okomentoval s tím, že si jí jako herečky váží, ale když věcem nerozumí, „je trochu nesmyslné, když nám přijde do EP vyprávět o tom, jak máme více pomáhat a brát více lidí z konfliktních regionů. Protože EU bere nejvíce uprchlíků.“ Na závěr podotkl, že Blanchett sama pochází z Austrálie, která je jednou ze zemí s nejpřísnější migrační politikou, a nikdo jí přece nebrání více pomáhat na Blízkém východě a v Africe.
Podle europoslance Jana Zahradila (ODS) Blanchett předvedla směs naivního aktivismu, moralizujících klišé a citového vydírání. „Neřekla ani slovo o ekonomických, sociálních a politických rizicích migrace. Očekávatelné,“ dodal.
