Andrej Babiš je muž z lidu jako ten nebo onen. Jen se trochu lépe učil, měl zřejmě větší štěstí a najednou je nejmocnějším a jedním z nejbohatších lidí v ČR. Sám ani neví, jak se to stalo. Prostě to tak přišlo.

Do této role se vládce Agrofertu a ministra financí snaží jeho PR tým vytrvale stylizovat. Kromě fotek, kde se pan ministr familiérně poplácává po ramenou s vybranými hospodskými, Krajčem nebo Jágrem, jeho PR tým postavil i svérázný slovník. Nutno podotknout, že jde o slovník, který milovníka českého jazyka musí iritovat. Ve snaze zlidovět našeho milého miliardáře tak používají odporně žoviální slova. Tak například v restauracích nebyl Babiš na kontrole, byl pokecat. Účastníci plesu byli v náladičce. Není dnes, je dneska. Obyvatelé ČR nejsou lidé, ale lidi.

To, že Babiš neumí česky hovořit, je všeobecně známo. K vyjadřování používá obtížně srozumitelnou kaši slovenského a českého jazyka. Ale že by si nedokázal najmout někoho, kdo zvládne napsat spisovně česky pár vět? Ne. V onom žoviálním tónu je jasný záměr. Ukázat, že Babiš (ačkoli příspěvky pod jeho jménem s největší pravděpodobností píše „profláklý“ Marek Prchal a další ministrovi moudří rádci) je mužem z lidu. Že se vyjadřuje jako Tonda tamhle z vedlejší chalupy.

Jenže ono to tak není. Andrej Babiš je dítětem z vysoce postavené komunistické rodiny. Na základě toho mohl studovat v zahraničí. Byl členem komunistické strany, údajně i spolupracovníkem StB, pracovníkem zahraničního obchodu (pozice jen pro nejoddanější komunisty), po revoluci za nejasných okolností převzal několik podniků. Do demokracie se vrhl s nejasným zdrojem kapitálu a údajnými vazbami na Rusko. Momentálně čelí vyšetřování několika institucemi. Například z dotačního podvodu. Jeho majetek je v řádech miliard korun. Babiš není „obyčejný člověk“. Nikdy jím nebyl. Od dětství je privilegovaným. Je typickým představitelem papaláše, který volně přechází z režimu do režimu a za všech okolností dokáže ze státu těžit.

Samozřejmě, vedle toho, co Babiš spáchal a jak dusí české podnikatele, je vyjadřování jeho týmu na sociálních sítích ta zcela poslední marginálie. Ale předpokládám, že nejsem sám, komu se občas na oči dostane nějaký ten ministrův příspěvek. A že nejsem sám, komu je z toho trapně podlézavého tónu nevolno.