Ukrajinci prchají z ostřelovaných měst. Někteří ale na okupovaných územích padli do rukou ruské armády. Ilustrační foto FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
V noci, když ruské drony a střely pronikají do ukrajinského nebe a začíná proti nim zasahovat protivzdušná obrana, noří se Olha Klimovová do hlubokého spánku v přeplněném psychiatrickém oddělení, daleko od domova. Podle lékařů, se kterými hovořila agentura AFP, Kyjev evakuoval během války tisíce pacientů z psychiatrických zařízení. V zemi byli tito pacienti už před válkou, boje a devastace pak vyvolaly rozsáhlou krizi duševního zdraví – mezi vojáky i civilisty.
„Beru si prášky, tvrdě spím, nic neslyším,“ vypráví čtyřiačtyřicetiletá Klimovová, která ve snech vidí svou vesnici Kyselivku v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. V roce 2022 žila několik měsíců pod ruskou okupací, než ukrajinské ozbrojené síly znovu získaly pod kontrolu město Cherson a část regionu. Klimovovou, která trpí schizofrenií, poté evakuovali stovky kilometrů severněji, do nemocnice ve městě Poltava. Od té doby je pacientkou tamní oblastní psychiatrické léčebny. O svých příbuzných doma, z nichž mnozí jsou senioři, od začátku konfliktu neslyšela. „Vědí, že jsem v Poltavě. Čekám na konec války, abych je mohla vidět,“ řekla.
Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) je ohroženo duševními problémy – anebo s nimi už žije – přibližně 9,6 milionu Ukrajinců. To je téměř čtvrtina předválečné populace země. Státní psychiatrický systém, který byl podfinancovaný a vyčerpaný už před rokem 2022, takovou situaci zvládá jen stěží.
Oles Teljukov pracuje jako lékař v hlavní psychiatrické nemocnici v Poltavě, nastalá krize ho přetěžuje. Zároveň očekává, že se situace zhorší, až válka skončí. Na jeho oddělení mělo být umístěno maximálně 40 žen, ale v březnu jich tam bylo 47. Přibližně deset procent ze 712 pacientů léčících se v zařízení v polovině března představovali lidé vysídlení kvůli bojům – většinou z Chersonské, Doněcké, Luhanské a Charkovské oblasti.
Byla mezi nimi i sedmačtyřicetiletá Olha Beketovová, která také trpí schizofrenií. Vybavuje si, jak se ocitla během ruské okupace Chersonské oblasti na několik týdnů bez životně důležitých léků, jelikož jich byl nedostatek. V květnu 2022 dostala doma záchvat a převezli ji do nemocnice v Chersonu. Když v listopadu téhož roku ukrajinská armáda město znovu dobyla, evakuovali ji do Poltavy. Opírajíc se o vycházkovou hůl vypráví, že v roce 2024 měla mrtvici, kterou připisuje „všem těm úzkostem“.
Mnoho lidí o svých potížích není schopno mluvit
Uprostřed nedostatku léků – většinou drahých a dovážených ze zahraničí – se do situace vložily některé zahraniční humanitární organizace.
Francouzský lékař Christian Carrer je zakladatelem humanitární organizace AICM, která pomáhá ukrajinským klinikám, včetně psychiatrických léčeben. Vyjadřuje obavy o pacienty z řad uprchlíků a o rozpadající se systém. „Je to komplikované… Jsou pacienti, kteří byli nemocní před (válkou), a ti, kteří onemocněli po vypuknutí války, protože utrpěli trauma,“ popisuje situaci Carrer.
V březnu jeho nevládní organizace dodala do poltavské nemocnice léky na epilepsii a zásoby přípravků pro léčbu záchvatů a schizofrenie. S ubývajícími zdroji podle něj podávají ukrajinští psychiatři pacientům nevhodná sedativa, aby mohli spát. „Dodali jsme produkty, které snižují projevy schizofrenie… ale aniž bychom pacienta otupili,“ řekl.
Ruská invaze přerušila plány Ukrajiny na modernizaci zdravotnického systému. Reforma z roku 2017 se nestihla dostat na psychiatrická oddělení, která si zachovávají mnohé ze sovětské éry. Pokoje na oddělení psychiatra Teljukova jsou pojmenovány podle barev, nikoli čísly. „Jde o destigmatizaci, o zbavení se byrokracie,“ vysvětluje lékař.
Teljukov vzpomíná na chaos při evakuaci pacientů v roce 2022 a upozorňuje, že mnozí dorazili bez osobních věcí a dokladů. Řada lidí není schopna o svém traumatu mluvit s rodinou ani s lékaři. „To jsou nejtěžší případy,“ podotýká zdravotník, který také hovoří o rozmachu duševních poruch v armádě.
Vzpomíná na léčbu vojačky, která loni v září utrpěla trauma z ruského bombového útoku, při němž zahynulo 59 lidí. Přibližuje i případ jiné příslušnice armády, která strávila šest měsíců v ruském vězení. U ní má podezření, že se stala obětí sexuálního násilí, ale „plně“ se mu podle něj nesvěřila.
