Podle Českého rozhlasu prezident Miloš Zeman požádal ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku nejen o jména všech podezřelých ruských agentů v České republice, ale také o podrobnosti o všech jejich známých zpravodajských operacích. Přestože se Zeman ke zprávě nevyjádřil, stačí jen to, že ji ani Hrad, ani BIS nechtějí komentovat. Proč to ale Zeman udělal?
Analýzu Zemanova posledního počinu přináší na webu Balkaninsight.com britský odborník na Rusko Mark Galeotti, který české prostředí zná.
Od Zemana je to bezprecedentní krok. V prvé řadě operační bezpečnost vyžaduje velmi vysokou úroveň „need to know“ a rozškatulkování v rámci kontrarozvědné činnosti. Identity sledovaných cílů, zdroje a metody použité k jejich sledování a odhalení, a dokonce i jejich zjevné mise se považují za mimořádně důvěrné.
Geleotti připomíná, že prezidentova role je u nás „do značné míry ceremoniální“ – kontroluje kompetence zákonodárného sboru s určitými pravomocemi veta a může udělovat amnestie. BIS sice formálně podléhá prezidentovi i parlamentnímu bezpečnostnímu výboru a premiérovi, ale skutečná „velitelská pravomoc“ je pouze v rukách premiéra.
Teď se pochopitelně vynořuje otázka, proč to Zeman dělá. Geleotti soudí, že je „těžké si představit, že by Zeman skutečně věřil, že mu BIS předá pravděpodobně nejtajnější informaci, kterou má k dispozici, natož že by ji pak mohl jednoduše předat do Moskvy“. Analytik se také domnívá, že velká část Zemanovy rusofilie má blíže k „úmyslné ďábelskosti“, než že by šlo o jeho skutečné přesvědčení. Podle Galeottiho Zeman sice může být kritikem NATO, ale „neexistuje žádný důkaz, že je zrádce“. (Jako čtenáře nás napadne, že takový důkaz ovšem nejspíš nikdy nedostaneme a že nejde o to, co je Zeman „formálně“. Důležité je, zda se jako agent, přinejmenším vlivový agent, chová. Na to nemusí být nikde jeho podpis a nemusí se hrát nějaká hra s krycím jménem.)
Podle Galeottiho je nepravděpodobné, že by si Zeman „neuvědomoval ústavní meze svého úřadu ani bouři, kterou jeho žádost vyvolala“.
Pak je tu ale třetí možnost: „Že je to prostě politika. Koudelka skutečně varoval, že se obává pokusu zdiskreditovat BIS.“ Prezident se pokouší dostat BIS do situace, kdy nelze vyhrát. Už jen to, že žádost byla vznesena, vyvolá v zahraničních partnerech naší tajné služby pocit nejistoty a poškodí ji to.
„Český zpravodajský a bezpečnostní aparát – BIS, VZ a zahraniční zpravodajská služba ÚZSI – má u spojenců poměrně dobrou pověst. Přestože mezi spojenci z EU a NATO existuje určitý stupeň pravidelného sdílení zpravodajských informací, velká část takové spolupráce je vysoce transakční.“ Rozvědky mezi sebou sdílejí různé materiály, tedy s partnery, kterým lze věřit, že udrží důvěrné materiály v tajnosti.
Proto i pouhá možnost – bez ohledu na to, zda k tomu skutečně dojde –, že by se utajované informace mohly dostat do Zemanova úřadu, může poškodit vztahy české bezpečnostní komunity se zahraničními partnery. To všechno je Zeman zřejmě schopen obětovat, aby dostal Koudelkovu hlavu.
Z našeho pohledu k tomu můžeme jen dodat, že Zeman by neměl mít možnost hrát svoje špinavé hry, kde vždycky může prohrát jen ten druhý. Řešení je jen jedno. Zeman by měl být z funkce odstraněn. Už se to mělo stát dávno.