Premiér Andrej Babiš vyměnil za necelý rok existence vlády sedm ministrů. Tuto rekordní fluktuaci považuje za normální a přirovnává ji k výměně devíti ředitelů firmy Kostelecké uzeniny. Trefný příměr. V obou případech jde o nízkou kvalitu „produktu“ a Babišovo manažerské selhání.

Šéf vítězného hnutí ANO krátce po parlamentních volbách v říjnu 2017 prohlašoval, že chce sestavit vládu expertů. „Ve vládě by především měli sedět odborníci. Pokud jsou také poslanci, tak fajn. Naši lidé jsou experti v mnoha oblastech, to ale neznamená, že všichni mohou dělat ministra. Rezorty mají řídit lidé, kteří to umějí,“ uvedl před jmenováním svého prvního jednobarevného kabinetu, který nezískal důvěru sněmovny.

Odborníci do vlády

Andrej Babiš dohodl po krachu tohoto projektu s patronátem prezidenta Miloše Zemana koaliční vládu s ČSSD tolerovanou komunisty, a tento záměr zopakoval. Od počátku však docházelo k zádrhelům a změna takřka poloviny členů vlády proběhla ve dvou vlnách. První komplikace se vynořily už při ustavení kabinetu. Druhá vlna kulminuje právě v těchto dnech po oznámené rezignaci ministra kultury Antonína Staňka.

Andrej Babiš v tom však problém nevidí. „Pokud někteří členové vlády nechtějí pokračovat, jako byl případ ministrů Ťoka a Kněžínka, nebo nefungují, tak je vyměníme. To je přece normální,“ řekl deníku Právo (18. 5. 2019). Až na to, že pozadí odchodu obou jmenovaných ministrů bylo mnohem složitější.

Stát jako Kostelecké uzeniny

„A co je na tom, že jde o sedmou změnu? Třeba šéfa Kosteleckých uzenin jsem jako ředitel Agrofertu měnil devětkrát. Když je třeba, tak se změna provede,“ reagoval premiér na dotaz, jestli si takto představuje vládu odborníků, v níž se ministři střídají jako na orloji.

„Stát se má řídit jako rodinná firma, za tím si stojím,“ odrazil námitku, že vláda nejsou Kostelecké uzeniny. „A hlavně si nemyslete, že ministři rostou na stromech.“ To jistě nerostou, nicméně za výběr čtyř členů vlády za hnutí ANO, kteří ji do této doby opustili, nese jeho předseda plnou odpovědnost. Stejně jako za fungování celé vládní sestavy.

Babišovo přirovnání vlády k velkouzenářské firmě Kostelecké uzeniny z holdingu Agrofert je sice po všech stránkách nevkusné, nicméně v premiérově vidění světa nemůže překvapit. V obou případech je obdobná i nízká kvalita nabízeného „zboží“, která se nemění ani po četných změnách na vedoucích postech.

Od deseti k pěti

Paradoxně sedí i podobný způsob, jakým se oligarcha v čele vlády snaží uchvátit stát, kdy nakupuje média a pomocí čistek proniká do státní správy. Stejně dravě si počínal při predátorském převzetí mimo jiné Kosteleckých uzenin. Snažil se je ovládnout, ale družstvo řezníků v čele s ředitelem Janem Bočkem odmítlo Agrofertu prodat většinový podíl. Poté byl Boček obviněn z tunelování.

Babiš firmu v problémech dokoupil v roce 2005 prostřednictvím konsolidační agentury v podivné souhře s bankou Citibank, úvěrující i Agrofert. Oznámila Bočkovi, že zastavuje financování firmy, dokud nebude mít jednoho vlastníka. Bývalý ředitel sice byl soudem osvobozen, nicméně Kostelecké uzeniny šly podle jeho názoru od deseti k pěti.

Teprve loni se rozhodl o okolnostech vykonstruovaného procesu promluvit a jen těžko se smiřoval s tím, co se s podnikem stalo: S nízkou kvalitou produktů a nízkými mzdami zaměstnanců, a z tohoto důvodu mnoha zahraničními agenturními pracovníky.

Pokud chce premiér Babiš řídit stát jako firmu, což je samo o sobě nerealizovatelný nonsens, nemohl si vybrat horší příklad než Kostelecké uzeniny. Nebo je to naopak běžný způsob jeho práce? Nepřipadá mu nijak pochybný, jelikož vedoucí pracovníky ve svých firmách i ve vládě považuje jen za spotřební materiál.

Jak probíhaly výměny ministrů

Taťána Malá (ANO): První obětí se stala ministryně spravedlnosti Taťána Malá, která musela rezignovat loni v červenci pouhé dva týdny po svém jmenování po trapné plagiátorské aféře. Částečně opsala diplomovou práci o chovu králíků, místy i s chybami. Profesně zazářila neotřelým právním názorem, že by se soudní řešení kauzy Čapí hnízdo v případě Andreje Babiše mohlo posunout o čtyři roky, až po dalších volbách.

Petr Krčál (ČSSD): Se stejným problémem se krátce poté potýkal ministr práce a sociálních věcí Petr Krčál. Vyšlo najevo, že opsal sedmnáct stran své diplomové práce. Vzápětí rezignoval na pozici ministra a vzdal se i stranických funkcí v sociální demokracii.

Jan Hamáček – Miroslav Poche (ČSSD): Složitější příběh se odehrál kolem jmenování ministra zahraničí. Prezident Zeman vetoval Hamáčkova významného podporovatele Miroslava Pocheho, především z důvodu jeho volby prezidentského kandidáta Drahoše. Premiér Babiš se v této věci odmítl jakkoli angažovat. Proto byl nakonec na přechodnou dobu jmenován Jan Hamáček, který souběžně vykonával funkci ministra vnitra. Teprve loni v říjnu na jeho místo nastoupil po dlouhodobých tahanicích Tomáš Petříček.

Dan Ťok (ANO):  V dubnu rezignoval ministr dopravy Dan Ťok, který patřil mezi nejslabší ministry v polistopadové historii. Babiš má sice pravdu, že chtěl odejít sám a už dříve, ale situaci mu nijak neulehčil. Nechal totiž v rezortu dlouho řádit jako faktického vládce Jaroslava Faltýnka a jeho klientelistický výsadek. To se projevilo řadou komplikací, jež vyvrcholily těžkým sporem kolem mýtného tendru.

Marta Nováková (ANO): Rezort nezvládala ani ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková. Odešla po aférách s drahými mobilními daty, které přehodila na zákazníky, a pokorným vyhazovem tchajwanských diplomatů z tradičního setkání se zástupci ministerstva. Na pokyn čínského velvyslance. O její výměně však premiér uvažoval už dřív.

Jan Kněžínek (ANO): Neplánovaně ve stejnou dobu odešel i úřednický ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Oznámil rezignaci krátce poté, kdy městské státní zastupitelství potvrdilo informaci, že policie ukončila vyšetřování Čapího hnízda a předala spis dozorovému státnímu zástupci s návrhy na obžalobu všech obviněných. Tato věc premiéra nesmírně popudila a výsledkem je instalace Zemanovy poradkyně Marie Benešové. Okamžitě se octla v podezření, že bude plnit zadání trestně stíhaného premiéra a Hradu.

Antonín Staněk (ČSSD): Posledním v řadě je zatím odchod ministra kultury Antonína Staňka, který se v této funkci octl omylem. Profesní kvality neprojevoval žádné, na rozdíl od silně prokomunistického smýšlení. Posvětil nominaci normalizačního ideologa Karla Sýse na státní vyznamenání a účastnil se křtu proticírkevního pamfletu Miroslava Grebeníčka „Ve znamení kříže“, jako by se znovu oživil duch padesátých let. Vaz mu zlomilo až odvolání galerijních ředitelů Fajta a Soukupa, kdy zjevně kvůli udržení svého křesla naplnil přání prezidenta Zemana.

Výměny ve vládě nenaplňují slova Andreje Babiše o zásobárně mnoha expertů ANO, kteří nahradí „politická nemehla“. Dosavadní vývoj spíše odkryl jeho personální bídu. Ministry střídá jako na běžícím pásu a nikde není psáno, že změna bude k lepšímu. Skutečná kvalita je potom nahrazována přebujelým virtuálním marketingem.

 

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora