Výrazná většina Ukrajinců v důsledku ruské invaze přišla o osoby blízké, ať už jde o příbuzné, nebo o přátele, nebo tyto osoby byly zraněny. Vyplývá to z průzkumu kyjevského Mezinárodního institutu sociologie (KIIS). Platí to zhruba stejně pro všechny obyvatele svobodných regionů země.

Průzkum kyjevského sociologického institutu, který proběhl na přelomu května a června letošního roku, zjistil, že počet dospělých Ukrajinců, kteří se museli vyrovnávat se ztrátou nebo zraněním blízké osoby, dosahuje 78 % dotázaných osob. Přestože na východě země je poměr o něco vyšší, zásadní rozdíl mezi regiony neexistuje a ve všech oblastech jde o výrazně většinovou zkušenost.

Dále čtěte

Ukrajina hlásí spuštění několika současných ofenziv. Postupuje na vícero frontách najednou

Ukrajinská vojska začala na východní Ukrajině postupovat na několika frontách současně. Oznámila to zástupkyně ministra obrany Hanna Maljarová na…

Podle webu Ukrajinska pravda průzkum prokázal, že více než 60 % Ukrajinců má alespoň jednoho blízkého příbuzného nebo přítele, který byl zraněn (nejčastěji jich je však pět) a stejně tak více než 60 % má nejméně jednoho blízkého člověka, který byl zabit (nejčastěji jsou však tři).

Podle výkonného ředitele institutu Antona Hrušetského průzkum prokázal, že ruská válka proti Ukrajině tvoří pro naprostou většinu Ukrajinců tragickou kolektivní zkušenost. „Ve všech koutech Ukrajiny má většina obyvatel příbuzné nebo přátele, kteří byli zraněni nebo zabiti v důsledku ruské invaze. Lidé na západě i na východě zažívají stejné strašlivé ztráty způsobené Ruskem,“ uvedl.

Společná zkušenost podle něj na jedné straně Ukrajince sbližuje a umožňuje jim lépe si porozumět, současně je motivuje ke společnému úsilí, k vyhnání nepřítele a potrestání způsobených křivd. Sociologové si také myslí, že právě toto zkušenostní pozadí ukazuje, proč ruská propaganda o společné historii a kultuře na Ukrajině nemá šanci uspět. Navíc také limituje ochotu k ústupkům vůči zemi agresora.

Sociologové obšírně komentovali omezení, která jejich metodice nadiktovaly válečné podmínky. V průzkumu se nedotazovali milionů Ukrajinců, kteří v souvislosti s invazí zemi opustili, ani těch, které odřízla od komunikace válečná situace. Další miliony civilistů před konfliktem uprchly do jiných částí Ukrajiny a staly se takzvaně vnitřně vysídlenými osobami. Tyto a další okolnosti sice práci sociologů komplikují, ale neznemožňují. „Obecně se domníváme, že získané výsledky jsou stále vysoce reprezentativní a umožňují poměrně spolehlivou analýzu postojů veřejnosti,“ uvedl institut.