
Vůdce hnutí ANO Andrej Babiš. FOTO: ČTK
FOTO: ČTK

KOMENTÁŘ / Hnutí ANO Andreje Babiše již poněkolikáté v průzkumech zaznamenalo pokles. Vypadá to, že tato cesta bude pokračovat i nadále – a důvody tohoto dění jsou poměrně prosté. Vycházejí z toho, co marketéři hnutí ANO dříve vydávali za svoji největší sílu, a sice fakt, že se tváří jako takzvaná catch-all party. Jenže tohle není doba, v níž můžete být silní jako ti, kdo chtějí oslovit všechny.
Ačkoli v posledním průzkumu agentury Median ANO ztratilo za měsíc pouhý procentní bod, jiné průzkumy, a to včetně některých interních, ukazují ztráty daleko větší. A to přesto, že Babišovo hnutí již zahájilo předvolební kampaň a na obřích billboardech očerňuje premiéra Petra Fialu z ODS. Což tedy, jak se zdá, úplně nezafungovalo.
Jenže ANO má úplně jiný problém, který se odvíjí od geolopolitické situace ve světě. Je bezpochyby možné, že třeba takového Babiše s lidskou tváří, tedy Karla Havlíčka, mohli chtít volit i někteří zklamaní příznivci vládní koalice. Jenže pak se stal v USA prezidentem Donald Trump a ti „neskalní“ vidí, co znamená, když dáte vedení země do rukou šílenci a hlupákovi. Proto je dost dobře možné, že vážnost situace mnoha lidem ukazuje, že Andrej Babiš skutečně nebyl a není vhodný člověk pro řízení státu. Vždyť už to ostatně ukázal.
Babiš má ale problém i na druhé straně svého catch-all hledání voličů. Velmi rád by totiž vysál proruské strany pro ty neotrlejší dezoláty. Ovšem protože si zároveň potřebuje udržet i některé středové voliče (a toto je jediný důvod, žádné hodnoty v tom nejsou a v jeho případě nikdy ani nebudou, hlas krve je úplně jinde), nemůže otevřeně vzývat Vladimira Putina a normálně prohlásit, že by rád prodal Ukrajinu.
A tak fanoušci ruské páté kolony u nás odcházejí ke Kateřině Konečné, k Filipu Turkovi a aktuálně nám vstává z mrtvých Tomio Okamura se svou rádoby vlasteneskou koalicí. A bezpochyby je pravda, že mezi voličem Karla Havlíčka a voličem Jindřicha Rajchla jisté rozdíly najdeme, a to nejen v počtu zdravých zubů.
Když se lámou dějiny, nelze stát na obou jejich stranách. Není možné fandit i nefandit Donaldu Trumpovi, pokud nejste Radek Vondráček, který si nejspíš velmi často vůbec nepamatuje, co dělal předchozí den. Není také možné chtít pomáhat Ukrajině a zároveň říkat, že jde o stát nacistů, kde Putin udělá pořádek. A stejně tak není možné patřit i nepatřit do Evropy a mezi demokratické, civilizované země, ostatně vidíme, jakou cestu si vybrali například naši slovenští „bratia“.
Andrej Babiš a jeho tým mají problém. Pokusí se ho zachránit tím, že Alena Schillerová se bude ještě více ztrapňovat na TikToku, Babiš do svých videí kromě kohoutů jistě zapojí i další domácí zvířata a Havlíček bude na meetingy v Praze vozit tři autobusy komparzistů místo jednoho. A MF DNES, která mu už vůbec, ale vůbec nepatří, vydá několik titulních stran o tom, že důchody byly za Babiše nejvíc nejvyšší.
Svět se mění rychleji, než byl kdokoli schopen odhadnout. A tak vykřikovat cosi o tom, že je dávno jasné, kdo tu po volbách bude vládnout, je stále ještě poněkud předčasné.